Vědci odebrali vzorky z 1052 míst ve 104 zemích na všech sedmi kontinentech. Do analýzy přibylo nově 36 států, kde se podobný průzkum dosud neuskutečnil. Na výzkumu se podílel tým profesora Jana Vymazala z katedry aplikované ekologie Fakulty životního prostředí ČZU v Praze. Poskytl výsledky odběrů vody z Vltavy ve Zbraslavi, na přítoku Berounky před jejím ústím, v Praze nad čistírnou odpadních vod a konečně pod čistírnou u Roztok.
Nejvyšší kumulativní koncentrace APIs byly pozorovány v subsaharské Africe, jižní Asii a Jižní Americe. Nejvíce kontaminované lokality se nacházely v zemích s nízkými až středními příjmy, to vše v kombinaci s oblastmi se špatnou infrastrukturou odpadních vod a odpadového hospodářství a s farmaceutickou výrobou. Nejčastěji detekovanými APIs byly karbamazepin, metformin a kofein, které analýzy odhalily a více než polovině sledovaných míst.
Absolutně nejvyšší koncentrace farmak vědci naměřili v pákistánském Láhauru a bolivijském La Paz. Ze zemí EU byl v žebříčku nejvýše španělský Madrid na 14. místě. Česká republika se umístila v samotném středu žebříčku s hodnotami na úrovni Bangkoku, Hongkongu, Tchaj-wanu a Berlína.
Výzkum jasně ukazuje míru globální hrozby, kterou farmaceutické znečištění pro životní prostředí a zdraví lidí představuje.
Profesor Jan Vymazal je světově uznávaným expertem na problematiku čištění odpadních vod. Dlouhodobě je jedním z nejvíce citovaných českých vědců.
Obrázek představuje naměřené koncentrace farmak ve 137 povodích jednotlivých zemí zahrnutých do studie. Česká republika je přibližně v polovině prostředního grafu.
Zdroj: Fakulta životního prostředí ČZU v Praze
Podobné články
Přírodní rezervace Fakulty životního prostředí ČZU V Bahnách na Rakovnicku se po zimě probouzí k životu. Pokud jste ji navštívili v časném jaře, ještě, než vyrostlo listí, jistě jste nepřehlédli zvláštně upravené kmeny bříz a topolů.
Týmy z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, Fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze a ALKA Wildlife zahájily společně s partnery z Německa inovativní a prakticky orientovaný projekt „BIBOB“, jehož cílem je zkoumat roli bobrů v
