V nejdelší a nejpodrobnější analýze spánku u divokých zvířat dosud výzkumníci sledovali spánkové chování téměř 30 divokých prasat (Sus scrofa) na dvou místech v České republice. Data byla sbírána po dobu tří let pomocí špičkových, minimálně invazivních biologgerů. Spánek patří k základním fyziologickým funkcím a je nezbytnou složkou pro zdravou mysl a tělo u lidí i u zvířat, umožňuje regeneraci a „dobíjení“ energie. Často se ukazuje, že jedinci, kteří spí méně než průměr, mají tendenci k častějším neurologickým poruchám v pozdějším životě.
Jakým způsobem je spánek divokých zvířat ovlivněn environmentálními podmínkami, je dosud téměř neznámé. Výzkumníci proto realizovali tuto studii, aby zjistili, zda a jak ovlivňuje změna ročních období a povětrnostních podmínek spánek divočáků. Vědci zároveň věří, že tato zjištění mohou být užitečná k pochopení spánkových vzorců. Výzkum ukazuje, že množství spánku, jeho efektivita a také kvalita jsou významně sníženy v teplejších a vlhkých dnech, zatímco chladnější teploty, stejně jako větší pokrytí sněhem nebo srážky, podporují zlepšení kvality spánku.
Studie navíc odhaluje hluboké individuální rozdíly. Divočáci – nespavci spí až o 46 procent méně než divočáci – spáči. Zajímavé ale je, že nespavci se nesnaží kompenzovat svůj krátký spánek skrze vyšší kvalitu, což naznačuje, že může být jejich zdraví z dlouhodobého hlediska negativně ovlivněno spánkovou deprivací.
„Vzhledem k hlavní roli, kterou spánek hraje v celkovém zdraví, naše výsledky signalizují, že globální oteplování, a s ním spojený nárůst extrémních klimatických událostí, pravděpodobně negativně ovlivní spánek a tím i zdraví divoké zvěře, zejména u nočních zvířat. To by se potenciálně mohlo vztahovat i na lidi. Celkově naše výsledky naznačují, že jedinci, kteří konzistentně spí méně nebo méně efektivně, pravděpodobně získají méně výhod ze spánku a mohou se u nich projevit dlouhodobé škodlivé účinky spánkové deprivace,“ uvádí Isabella Capellini z Queen’s University of Belfast. „Je fascinující, jak pomocí nových technologií můžeme nepozorovaně sledovat detaily život a divokých zvířat v jejich přirozeném prostředí. Změny ve spánkovém rytmu jsou tak další potvrzenou změnou v chování divokých zvířat čelících intenzivnímu lidskému využívání krajiny a s tím souvisejících změn,“ dodává Miloš Ježek z Fakulty lesnické a dřevařské.
Odkaz na článek: https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rspb.2023.2115
Zdroj: FLD
Podobné články
V odlehlé mongolské poušti Gobi sledovala okamžik, který se vědcům dosud nepodařilo zachytit. Studentka Fakulty tropického zemědělství Martina Sihelská jako první vědecky zdokumentovala narození mláděte kriticky ohroženého velblouda divokého (Camelus ferus). Výsledky publikovala v časopise Acta Ethologica.
Už třiadvacet let si 21. března připomínáme Mezinárodní den lesů jako symbolickou výzvu k ochraně přírodního bohatství nesmírné hodnoty. Zdravé lesy jsou zásadní pro zachování života na Zemi, fungují jako „plíce planety“ a zahrnují celou škálu přínosů od ekologických a
