Svátek má

Zbyněk
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.

Fér banán vs obyčejný: Podpora Fairtrade není jen o dotování rozvojových zemí

Chudý farmář z Latinské Ameriky doplácející na tvrdý business nadnárodních společností je právě tím, o koho bychom se podle nevládních neziskových organizací, ale i univerzitního spolku Be Fair měli zajímat. Problematika spravedlivé odměny producentům kávy, čokolády, kakaa nebo rýže není jen o zajištění životní úrovně farmářů. Be Fair upozorňuje na fakt, že i chudý farmář z rozvojové země přispívá díky pravidlům Fairtrade certifikace k ochraně životního prostředí. Běžná čokoláda se ovšem musí vypořádat s dětskou prací, používáním geneticky modifikovaných plodin, klimatickými změnami a dalšími etickými i enviromentálními otázkami, které padají právě na hlavy zemědělců.

Co vše tedy zmůže certifikace Fairtrade? Jak chutná takový férový banán nebo jak moc přispívají chudí farmáři z rozvojových zemích k ochraně životního prostředí? Na to jsme se u příležitosti Dne Země, který si připomíná více než miliarda lidí ve více než 193 zemích světa, zeptali studentky druhého ročníku Fakulty tropického zemědělství ČZU a členky spolku Be Fair Barbory Karasové.

Co je to Fairtrade? Jde tu jen o obchod nebo i trochu o ekologii?

Jde o férový obchod. Jeho hlavní myšlenkou je, aby drobným farmářům z rozvojových zemí, jako jsou Afrika, Jihovýchodní Asie a Latinská Amerika, byla vyplacena spravedlivá adekvátní výkupní cena komodit a mohli si dovolit důstojný život. Lepší plat s sebou nese nejen kvalitnější zdravotní péči, ale i prostor zajímat se právě o ekologii. Farmáři tak mají prostředky o svou půdu lépe pečovat.

Udržitelný způsob farmaření a šetrnost k životnímu prostředí tedy není tak úplně podmínkou certifikace?

Je. Jen to není první myšlenka organizace Fairtrade. Ale certifikace jako taková je celek založený na mnoha pilířích. Jedním z nich je právě ekologie, šetrné zacházení s půdou a také aplikace nezávadných hnojiv. Každý farmář musí splňovat mnoho podmínek, aby s ním byla spolupráce udržována.

Farmáři mají tedy i své povinnosti. Jak a kdo kontroluje, zda komodita je opravdu pěstovaná v podmínkách šetrných k životnímu prostředí?

Je třeba splňovat předem daná pravidla, ať už se jedná o dodržování pracovních podmínek, zákaz dětské práce nebo chemických postřiků. Na plnění těchto pravidel je dohlíženo nejen organizací Fairtrade, ale také společností FLOCERT. Právě toto dvojí pojištění je zárukou pro eticky správný průběh na všech úrovních obchodu. Do všech míst, ve kterých probíhá certifikované zemědělství, pravidelně dojíždí kontroly. Lidé školení, kteří v dané zemi dlouhodobě žijí, ale také lidé z Česka, kterých jsem se na zkušenosti osobně ptala.

Dalo by se tedy říci, že farmáři přispívají k ochraně životního prostředí?

Ano, farmáři z fairtraidového družstva se učí, jak zacházet s hnojivy nebo jak využít půdu na maximum, aby se nemusely rozšiřovat plantážní plochy. Také stojí za to zmínit, že pokud mají dostatek peněz, nemusí se uchylovat například ke zdraví ohrožujícímu rýžování zlata za pomoci rtuti, za což jsou přece jen lépe placeni.

Přesto se tyto férově vyprodukované plodiny musí dovést k nám do Čech, a to už tak šetrné k životnímu prostředí není.

Nejideálnější by bylo, kdyby lidé využívali lokálních produktů, podporovali farmáře a zemědělce z okolí a konzumovali jen sezónní plodiny v době, kdy se mají konzumovat. Pokud jsme ale vyspělou společností, která si může dovolit kávu a čokoládu, pak chceme nabídnout adekvátní a férovou alternativu právě v podobě certifikovaných surovin. Asi nemůžeme nabídnout člověku, který chce čokoládu, jablko z českého sadu. Jednoduše to nebude to, na co má chuť.

Je nějak patrné na chuti, že jde zrovna o férový produkt?

Ne vždy, ale například férové banány jsou o něco sladší. Ale řekla bych, že je to spíše odrůdou banánů, než že by se dalo kategoricky říci, že férový banán rovná se sladší banán. Pro nás jako pro spotřebitele by měla být motivací při nákupu Fairtrade výrobků především adekvátní odměna pro farmáře. Samozřejmě ale nechceme být ochuzeni o chuť, kterou nabízí běžné značky. Proto se také producenti snaží o zajímavé obohacení čokolády slaným karamelem a dalšími příchutěmi.

Jsou férové produkty vždy dražší než ty běžné?

Cenově je to různé. Farmář z rozvojové země dostane zaplaceno úplně stejně, ať už my u pokladny zaplatíme za produkt jakoukoli částku. Pokud si vybereme menší rodinný obchůdek, bude Fairtrade produkt dražší, protože se v ceně promítne i nájem daného obchůdku. Naopak u velkoprodejců najdeme férové výrobky za podstatně nižší cenu a čas od času se objeví mezi akčním zbožím. Pak už je to na vlastním uvážení, koho chceme podporovat a kolik si můžeme dovolit utratit.

Téma Fairtrade není nic nového. Dalo by se říci, že je po těch letech česká společnost uvědomělá a více fér?

Plošně se to říci nedá. Vytvářejí se zde však skupiny lidí, mezi kterými je tato myšlenka velmi rozšířená. Pro mnohé se téma férového ohodnocení farmářů stalo vyloženě zálibou a vyhledávají takové výrobky nebo si o této problematice čtou. Těchto lidí opravdu přibylo, ale obávám se, že se vůbec nedá hovořit o celkové změně v České republice.

Je to tedy spíše znak určitého životního stylu?

Ano, pozorujeme, že kupování Fairtrade výrobků je záležitost převážně mladých lidí, kteří mají energii zajímat se o různá témata a aktivně si je vyhledávat. Když poté zjistí, jak Fairtrade funguje a jak jsou farmáři znevýhodněni, přirozeně sáhnou při výběru surovin po těch, které jsou označené férovým logem. Na druhou stranu zaměstnaní lidé ve středním věku s dětmi a hypotékou nemají čas se něčím takovým zabývat. Ale zajímavé je, že důchodci jsou skupina, která, když je o Fairtrade problematice informovaná, pak vysloveně na toto zboží cílí. Mají čas a vyhledávání takových produktů berou jako zábavu.

Takže k tomu, abychom byli solidární, je třeba mít hlavně čas?

Člověk s mnoha povinnostmi je přehlcený informacemi, chce si život ulehčit a serotonin získat co nejjednodušší cestou. Vzít si čokoládu a na nic nemyslet, vypnout, a ne si vybírat a zdlouhavě hledat v regálech obchodů tu lepší variantu.

Jak cílíte na takto zaneprázdněné lidi?

S takovým člověkem se s největší pravděpodobností vůbec nedostaneme do styku. Proto nejlepší cesta je právě přes členy jejich rodiny. Jako spolek Be Fair působíme na základních školách, na Dnech otevřených dveří naší univerzity, na akcích jako je Apetit piknik nebo Food piknik. A tady se opět setkáváme s lidmi v jejich volném čase nebo se studenty. To je stále ta aktivní skupina, která zásadní informace může předat doma. Pokud se o tom začnou bavit v rodinách, bude je to možná víc zajímat, než kdyby je přemlouval někdo cizí, ze kterého by měli pocit, že jim chce něco vnutit.

V rámci spolku Be Fair se zaměřujete i na udržitelný způsob života. Co je pro vás ten ideál?

Zjednodušeně lze říci, že jsou to jednotlivé kroky, které dohromady nezatěžují životní prostředí. Například třídění odpadu, nakupování v second handu nebo dědění oblečení místo pořizování si snadno dostupné módy. Existují i vhodnější čisticí prostředky do domácnosti nebo hygienické pomůcky, které nejsou jednorázovou záležitostí.

Není ta cesta ve výsledku nákladnější?

Řekla bych že jednorázová investice do udržitelného životního stylu je určitě dražší, ovšem nikoli z dlouhodobého hlediska. Pokud udržitelné produkty používáme opakovaně, je to jen výhodnější.

Jste v oblasti životního prostředí velmi aktivní, a to jste, dalo by se říci, na začátku studia. Jaké máte vy i spolek Be Fair plány do budoucna?

Pravidelně se objevujeme na AgroCafé, kde pomáháme s přípravou občerstvení pro přednášející i návštěvníky. Z našich akcí bych určitě vypíchla (be)Fair Tropical Ball, ples, který se poprvé konal v listopadu minulého roku. Byly na něj pozitivní ohlasy, proto bychom rádi, aby se z něj stala tradice. Dále se objevujeme na Dni Fakulty tropického zemědělství a tombolu s fér produkty chceme přinést i na Miss Agro.

Ptala se: Zuzana Mocková

 

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content