Krize světové biodiverzity, vliv války na ochranu přírody, udržitelné zemědělství podporující lokální biodiverzitu, návrat velkých šelem nebo koncepce budoucí ochrany přírody v rámci EU po roce 2020 jsou jen výčtem témat, kterým se budou věnovat specialisté během téměř čtyřiceti sympozií napříč celým kongresovým týdnem. Diskusní panely nazvané V časech války a hraničních zdí a Budoucnost ochrany přírody – budoucnost pro nás jsou naplánovány na čtvrteční večer, respektive páteční odpoledne.
Plenární přednášky přednesou expertka na ekonomiku životního prostředí Eszter Kelemenová (Maďarsko), specialistka na populační biologii a genetiku Zuzana Münzbergová (Česko), odborník na velké šelmy Luigi Boitani (Itálie) a specialista na klimatickou změnu a bývalý europoslanec Anders Wijkman (Švédsko). Mezi dalšími přednášejícími je např. William Sutherland, profesor v oboru biologie ochrany přírody na University of Cambridge (Velká Británie), který se zabývá zlepšením účinnosti ochranářské praxe.
ECCB pořádá Society for Conservation Biology (SCB), kterou v roce 1986 založili velikáni světové ochrany přírody E.O. Wilson, Thomas Lovejoy, a Michael Soulé. Komunitu SCB tvoří na pět tisíc členů profesionálů a odborníků z více než 140 zemí světa. V Praze se kongres koná s odstupem 13 let podruhé. Na kongres je zaregistrováno cca 800 účastníků ze 45 zemí celého světa.
Záštitu nad kongresem převzali Ministerstvo životního prostředí ČR, ministr zemědělství ČR Zdeněk Nekula a rektor České zemědělské univerzity v Praze prof. Petr Sklenička.
Další informace a podrobný program: www.eccb2022.eu
Tomáš Jůnek, FŽP
Podobné články
Projekt Lesodiverzita vznikl na Katedře ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské na České zemědělské univerzitě v Praze a jak název napovídá, ubírá se především směrem k lesu a k jeho rozmanitosti. Konkrétně se cílí na biotopové stromy, které lze zanášet
Téměř každý den je oslavou důležitých milníků lidstva. Světový den mokřadů připadající na 2. února by však mezi oslavami neměl zapadnout. Mokřady v přírodě a krajině plní řadu nezastupitelných funkcí, ale také se přímo podílejí na obživě lidstva. Například rýže,
