Krize světové biodiverzity, vliv války na ochranu přírody, udržitelné zemědělství podporující lokální biodiverzitu, návrat velkých šelem nebo koncepce budoucí ochrany přírody v rámci EU po roce 2020 jsou jen výčtem témat, kterým se budou věnovat specialisté během téměř čtyřiceti sympozií napříč celým kongresovým týdnem. Diskusní panely nazvané V časech války a hraničních zdí a Budoucnost ochrany přírody – budoucnost pro nás jsou naplánovány na čtvrteční večer, respektive páteční odpoledne.
Plenární přednášky přednesou expertka na ekonomiku životního prostředí Eszter Kelemenová (Maďarsko), specialistka na populační biologii a genetiku Zuzana Münzbergová (Česko), odborník na velké šelmy Luigi Boitani (Itálie) a specialista na klimatickou změnu a bývalý europoslanec Anders Wijkman (Švédsko). Mezi dalšími přednášejícími je např. William Sutherland, profesor v oboru biologie ochrany přírody na University of Cambridge (Velká Británie), který se zabývá zlepšením účinnosti ochranářské praxe.
ECCB pořádá Society for Conservation Biology (SCB), kterou v roce 1986 založili velikáni světové ochrany přírody E.O. Wilson, Thomas Lovejoy, a Michael Soulé. Komunitu SCB tvoří na pět tisíc členů profesionálů a odborníků z více než 140 zemí světa. V Praze se kongres koná s odstupem 13 let podruhé. Na kongres je zaregistrováno cca 800 účastníků ze 45 zemí celého světa.
Záštitu nad kongresem převzali Ministerstvo životního prostředí ČR, ministr zemědělství ČR Zdeněk Nekula a rektor České zemědělské univerzity v Praze prof. Petr Sklenička.
Další informace a podrobný program: www.eccb2022.eu
Tomáš Jůnek, FŽP
Podobné články
Moderní vzdělávací a výzkumné centrum zaměřené na tropické a subtropické užitkové rostliny. To je Botanická zahrada Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze, disponující unikátními skleníkovými expozicemi s bohatými sbírkami užitkových rostlin z celého světa. Zahrada zároveň slouží jako
Podle aktuální zprávy Copernicus Climate Change Service patřilo letošní jaro v severozápadní Evropě mezi nejsušší za poslední desetiletí. Květen byl navíc druhý nejteplejší v historii měření. V kombinaci s dlouhodobým nedostatkem srážek to způsobilo výrazný pokles půdní vlhkosti, průtoků a
