Energetická krize neohrozí kvalitu výuky ani výzkumu na ČZU, shodují se rektor i kvestor univerzity

V jaké situaci je před nadcházející topnou sezonou ČZU v souvislosti se zdražováním energií? Už se kvůli tomu ocitla ve finančních potížích?  

JK: V zimním semestru se na ČZU není třeba obávat větších ekonomických dopadů. Před třemi roky se nám podařilo velmi výhodně zafixovat ceny energií až do konce roku 2022. Letošní kritické zdražení energií se proto doposud projevilo pouze marginálně, především pak ve Školním zemědělském podniku, který si ceny energií dohadoval sám, přičemž jeho dodavatel ukončil činnost.

Jak obtížné bylo dojednat výhodné podmínky pro tak velkou instituci?  

PS: Absolvovali jsme tehdy celou řadu jednání s různými subjekty, a nakonec jsme se dohodli se zástupci Českomoravské komoditní burzy Kladno, u nichž jsme energie nakoupili. Výhodou tohoto kroku byly nejen i na tehdejší dobu velmi nízké ceny, ale z dnešního pohledu především prověření dodavatelé, kteří během energetické krize neskončili svoji činnost a své závazky jsou schopni dodržet.

Kolik díky tomu ČZU ušetří? 

JK: Ušetřili jsme opravdu hodně. Náš reálný odhad hovoří o částce blížící se 200 milionům.

Je možné v této situaci počítat s pomocí státu ve formě kompenzací a navýšení rozpočtů pro vysoké školy?  

PS: Česká konference rektorů a Rada vysokých škol v tomto smyslu jednají s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Shromáždili jsme velmi přesné podklady pro tato jednání za všechny vysoké školy. Osobně se domnívám, že k určité kompenzaci nakonec dojde, uvidíme však, jak se kromě toho podaří v době vysoce schodkového rozpočtu prosadit zcela oprávněné navýšení rozpočtu pro veřejné vysoké školy.

Jaké alternativy připravujete pro letní semestr, kdy už by univerzita měla platit standardní ceny? 

JK: V současné době nelze mluvit o alternativách, ty si dovedu představit nejdříve za pár let, kdy hodláme zásadně posílit soběstačnost univerzity vedoucí ke stabilně nízkým cenám energií i větší míře jejich udržitelnosti. Tímto směrem se práce již rozeběhly, ale to není právě běh na krátkou trať. Pro letní semestr se budeme snažit vyjednat co nejnižší ceny energií, a zároveň zavést některá rychlá opatření vedoucí k úsporám, která již děkani začali prosazovat také na fakultách. Vypadá to, že od Nového roku chce mít energetickou situaci vysokých škol pevněji v rukou stát, takže jsem zvědav, na jaké ceny energií se dostaneme. Každopádně jsem si jist, že i letní semestr na ČZU zvládneme bez omezení výuky.

Šetřit energiemi bude třeba v každém případě. Bude univerzita fungovat standardně, nebo se chystají nějaká omezení? A jaká úsporná opatření to budou konkrétně?  

PS: Jednotlivé fakulty i rektorátní pracoviště rozumně, tedy cca o jeden stupeň, sníží vnitřní teplotu, aby nedošlo k omezení výuky, výzkumu nebo dalších aktivit. V mnoha budovách máme zastaralé systémy, které nedovolují regulovat teplotu. Ty budeme postupně, ale co nejrychleji vyměňovat. Reorganizaci semestru nebo forem studia, které by vedly k úsporám, nechystáme, protože se domníváme, že by byla na úkor kvality studia. Ve střednědobém horizontu chystáme v kampusu i v našich školních podnicích investice do fotovoltaických elektráren, tepelných čerpadel, využití biomasy, ale možná i do bioplynových stanic a dalších zdrojů. Plánujeme rovněž dokončit zateplení těch budov, které dosud zatepleny nejsou, a v neposlední řadě chceme dokončit 5G kampus, který otevře možnosti dalších nemalých úspor prostřednictvím automatizovaných řídících systémů.

Jak energetická krize poznamená nezbytné výdaje na provoz univerzity a čeho se omezení nejvíc dotknou?  

JK: Naše univerzita, a zejména fakulty, hospodaří velmi odpovědně, a proto disponujeme určitými finančními zdroji vygenerovanými v minulých letech, které v případě podobné krize lze použít. Budou-li naplněny pesimističtější scénáře, je třeba počítat s dočasným pozastavením některých investic určených k rozvoji univerzity. Rozhodně však nechceme brát na úkor kvality výuky a výzkumu.

Jak moc utrpí plánované investice? Které projekty bude třeba omezit, případně zcela vypustit? A jaké další negativní dopady energetické krize předpokládáte?  

JK: Záleží na tom, jak dlouho energetická krize potrvá a jak vážná bude. Patrně bude nutné pozastavit některé plánované investice na kolejích, asi i v obou školních podnicích. Není to dobře, protože tyto tři součásti univerzity jsou dlouhodobě podfinancované. Vnímáme ale jako menší zlo odložit údržbu a rozvoj těchto než jiných součástí, které se bezprostředně týkají výuky a výzkumu.

Budete hledat do budoucna nějaké systémové řešení pro podobné situace? Je např. možné docílit energetické soběstačnosti ČZU?  

PS: Jak už zaznělo, v tuto chvíli vzniká audit současného stavu i energetického potenciálu celé naší univerzity. Z něj vyplynou další kroky, další investice, které povedou směrem k energetické soběstačnosti. Nedomnívám se, že budeme schopni takovou soběstačnost ve střednědobém horizontu zcela naplnit, ale dokážeme se k ní velmi přiblížit. Řešení musí být nadčasové. Chceme, aby nejen produkovalo energii, ale aby bylo i velkým výzkumným experimentem, který posílí výzkum a inovace v dané oblasti na ČZU.

Co byste chtěli vzkázat před letošní zimou studentům a zaměstnancům ČZU?  

PS: Učte se, cestujte, užívejte si studentského života. Já mohu garantovat, že je ČZU ve skvělé finanční kondici a že energetickou krizi přečkáme bez vážnějších problémů.

JK: Vnímejte každou životní situaci, i tu složitější, jako zkušenost a výzvu, která vás může obohatit o sílu, motivaci a nápady. Jak řekl podnikatel, inženýr a spisovatel Andrew Grove: „Těžké časy vám dodávají odvahu k tomu, abyste mysleli na nemyslitelné.“

 Připravily: Karla Mráčková / Lenka Prokopová