Lesy ČR budou podle této strategie pokračovat v příštích pěti letech v pěstování smíšených, prostorově i druhově různorodých lesů. Zároveň budou zajišťovat dostatek kvalitního reprodukčního materiálu, tedy semen i plodů. Přirozenou obnovu lesů využijí minimálně na 40 procentech zalesňované plochy.
„Zmírníme dopady klimatické změny a zároveň zajistíme rentabilitu podniku Lesy ČR. Strategie je koncepční dokument, na jehož základě bude státní podnik pečovat o lesy významně nad rámec toho, co požaduje zákon,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný.
„Podle vývoje lesního hospodářství a tržního prostředí vymezíme krátkodobější konkrétní postupy a opatření, která povedou ke splnění stanovených cílů,“ uvedl generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík s tím, že hospodaření podniku musí být trvale udržitelné, tedy vyvážené po stránce ekonomické, environmentální i sociální.
Zásadní je systematické sledování stavu lesních ekosystémů a včasné zabránění šíření případných kalamitních škůdců i dalších nepříznivých jevů. Lesy ČR se budou i nadále věnovat opatřením, která zadrží vodu v krajině a obnoví přirozený vodní režim. Kvůli podpoře biodiverzity zůstává v porostech tlející dřevo, a to v různých formách, vždy s ohledem na podmínky konkrétního místa a v objemu doporučeném ve schválené Adaptační strategii Lesů ČR na změnu klimatu do roku 2030.
Podnik by měl mít podle nové strategie 25 až 50 procent honiteb a obor ve vlastní režii, aby se mu podařilo snížit do roku 2029 náklady na ochranu mladých lesních porostů před zvěří, a to minimálně o 50 procent v porovnání s výchozím rokem 2025.
Zdroj: MZe
Podobné články
Už třiadvacet let si 21. března připomínáme Mezinárodní den lesů jako symbolickou výzvu k ochraně přírodního bohatství nesmírné hodnoty. Zdravé lesy jsou zásadní pro zachování života na Zemi, fungují jako „plíce planety“ a zahrnují celou škálu přínosů od ekologických a
V odlehlé mongolské poušti Gobi sledovala okamžik, který se vědcům dosud nepodařilo zachytit. Studentka Fakulty tropického zemědělství Martina Sihelská jako první vědecky zdokumentovala narození mláděte kriticky ohroženého velblouda divokého (Camelus ferus). Výsledky publikovala v časopise Acta Ethologica.
