Seshit s divokou duší
„Poslouchali jsme výklad o tom, jak kopytníci pomáhají přírodě, a pak nás napadlo: Co kdybychom si kousek téhle divokosti vzali domů? A tak jsme začali sbírat bobky,“ líčí počátky vzniku jedinečného sešitu Lucie Mádlová, zakladatelka a ředitelka Asociace společenské zodpovědnosti. Možná to zní zvláštně, ale hlavní ingrediencí sešitu se stal právě trus těchto majestátních zvířat. Po létě plném sbírání, sušení, ručního zpracovávání v papírně a potiskování fotkou koní vznikl sešit s příběhem, který spojuje divokou přírodu a lidskou tvořivost.
Sešit s divokou duší vyrobila ruční papírna Papyrea. Základem jeho vzniku mohl být jen trus divokých koní. Další druhy v rezervaci, jako jsou zubři nebo pratuři, mají dokonalejší trávení, v jejich trusu proto nezbývá dostatek vlákniny potřebné k vytvoření papíru. Nestrávené zbytky travin z milovické savany pak tvoří typickou hrubou strukturu obálky sešitu. „Kdo si tento seshit, jak mu v Asociaci říkáme, pořídí, neodnáší si jen praktický notes, ale také kousek zdravé přírody,“ uzavírá Lucie Mádlová. A co je ještě lepší? Každý prodaný kus pomáhá, příspěvek putuje na podporu České krajiny. Bližší informace na e-mailu info@a-csr.cz.
Jak to všechno začalo
„Když se v roce 2005 začalo řešit vymírání motýlů v České republice, nechtěl jsem toto téma jen popsat v dalším článku. Začal jsem se více zajímat o příčiny tohoto problému i možná řešení. Díky tomu vznikla světově unikátní rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Díky zubrům, divokým koním a zpětně šlechtěným praturům počty motýlů v těchto místech vzrostly o stovky procent, a toho nejvzácnějšího, modráska hořcového, dokonce o 1700 procent,“ upozorňuje Dalibor Dostál, zakladatel a ředitel společnosti Česká krajina a člen dozorčí rady Asociace.
Kopytníci mají v rezervaci nezastupitelnou úlohu – jsou to takzvaní ekosystémoví inženýři. Díky nim je příroda ve stavu neustálé změny, kde si každý organismus najde své místo. Bez velkých kopytníků dochází k zarůstání stepí a otevřené krajiny konkurenčně silnými rostlinami včetně invazivních druhů. Vedlejším, ale o to důležitějším efektem projektu se stala adaptace krajiny na změnu klimatu a zadržování vody v krajině.
Ochranářská společnost Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z mnoha českých vědeckých institucí a univerzit. U zrodu milovické rezervace a jejího rozvoje nechyběli ani vědci České zemědělské univerzity v Praze, která spolupráci s Českou krajinou v roce 2023 stvrdila podpisem memoranda umožňujícího rozšířit dlouhodobou spolupráci i na další oblasti.
Zdroj: ceskakrajina.cz
Foto: Asociace společenské odpovědnosti / Lenka Prokopová
Podobné články
Postupné tlumení těžby hnědého uhlí v Podkrušnohoří představuje jedinečnou příležitost pro velkoplošnou obnovu silně poškozených nebo zcela zničených přírodních ekosystémů. Jak by taková obnova měla vypadat, je však stále předmětem vášnivých diskusí. Chybí systematický monitoring obnovovaných stanovišť, protože běžně používané
Jaký byl letní semestr na ČZU? Čím žila akademická obec a čím studenti? Které události se vepsaly do historie univerzity? Na stránkách právě vycházejícího univerzitního magazínu přinášíme to podstatné z dění v kampusu i mimo něj.
