Jak biologicky definovat samičku? Zdá se to jako jednoduchá otázka, ale odpovědi mohou být překvapivě složité. Během této přednášky se podíváme na strategii výběru partnera, behaviorální ekologii nebo také na to, jak příběhy o zvířatech formují naše chápání pohlaví a role samic v přírodě.
Zoologický výklad pohlaví a genderu v kontextu současné společnosti může přinést nečekané souvislosti mezi biologií, chováním a kulturními narativy. Věda je spravedlivá. Ale vědci jsou taky jenom lidi. V nedávné minulosti ale platilo spíše, že vědci jsou taky jenom muži. Jaké důsledky pro společnost mělo začlenění žen do zoologického výzkumu a co všechno jsme se za posledních pár desetiletí dozvěděli o samičkách? Věděli jste třeba, že nebinární identita je celkem běžným fenoménem napříč taxony? Že samička krtka je větší část roku vlastně samec, včetně varlat? Že lesbické ptačí páry úspěšně odchovávají mláďata? Že samečky lze z pohledu evoluce vnímat jako adaptaci samiček? Přednáška vychází z revolučního průvodce Lucy Cooke „Bitch“ a rozhodně nebude feministická. Jen přinese trochu objektivity do současné zoologie i našeho každodenního života.
Doc. Ing. Karolína Brandlová, Ph.D., má více než 20 let zkušeností s prací v terénu v západoafrické savaně, především v oblasti ochrany antilopy Derbyho v Senegalu. Je předsedkyní spolku Antelope Conservation (Derbianus Conservation), jehož prostřednictvím podporuje ochranu antilop v savanách západní a střední Afriky. Působí na Fakultě tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze ve výzkumném týmu Wildlife Ecology Lab. Je členkou Antelope Specialist Group IUCN SSC a koordinátorkou ochrany antilop EAZA Antelope & Giraffe TAG. Působí také jako vědecký pracovník v Safari Parku Dvůr Králové. Vychovává sama tři děti a dělá, co může, pro podporu žen ve vědě.
Podobné články
V odlehlé mongolské poušti Gobi sledovala okamžik, který se vědcům dosud nepodařilo zachytit. Studentka Fakulty tropického zemědělství Martina Sihelská jako první vědecky zdokumentovala narození mláděte kriticky ohroženého velblouda divokého (Camelus ferus). Výsledky publikovala v časopise Acta Ethologica.
Už třiadvacet let si 21. března připomínáme Mezinárodní den lesů jako symbolickou výzvu k ochraně přírodního bohatství nesmírné hodnoty. Zdravé lesy jsou zásadní pro zachování života na Zemi, fungují jako „plíce planety“ a zahrnují celou škálu přínosů od ekologických a
