Tým autorů, ve kterém vedle Petera Mikuly figurují Jan Grünwald a profesor Jiří Reif z Ústavu pro životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, zkoumal míru strachu měřením únikových vzdáleností 68 druhů ptáků v Praze. Z dat sbíraných po dobu pěti let v pražských parcích a hřbitovech zjistili, že druhy, které začaly v hlavním městě hnízdit před koncem druhé světové války, vykazují podstatně menší strach z lidí než ty, které města osídlily až v posledních desetiletích. Naopak současná „městská hojnost“ druhu, tedy jak běžný je jeho výskyt ve městě, s mírou opatrnosti nesouvisela.
„Naše data jsou v mnohých aspektech unikátní. Naznačují, že snižování strachu ptáků z lidí není jen krátkodobým přizpůsobením, ale spíše důsledkem dlouhodobé historie soužití s člověkem,“ vysvětluje hlavní autor studie Peter Mikula. Tento vzorec podle něj ukazuje na dlouhodobé procesy, jako jsou selekce či environmentální filtrování druhů, které dominantně formují chování městské fauny napříč generacemi.
Studie tak přináší nový pohled na to, jak historická zkušenost druhů s městským prostředím ovlivňuje jejich chování, a zdůrazňuje význam zohlednění časového rozměru urbanizace v ekologii i ochraně městské přírody.
Citace: Mikula, P., Grünwald, J. & Reif, J. Species’ urbanization time but not present urban tolerance predicts avian fear responses towards human. BMC Biol 23, 295 (2025). https://doi.org/10.1186/s12915-025-02427-0
Zdroj: FŽP
Podobné články
V odlehlé mongolské poušti Gobi sledovala okamžik, který se vědcům dosud nepodařilo zachytit. Studentka Fakulty tropického zemědělství Martina Sihelská jako první vědecky zdokumentovala narození mláděte kriticky ohroženého velblouda divokého (Camelus ferus). Výsledky publikovala v časopise Acta Ethologica.
Už třiadvacet let si 21. března připomínáme Mezinárodní den lesů jako symbolickou výzvu k ochraně přírodního bohatství nesmírné hodnoty. Zdravé lesy jsou zásadní pro zachování života na Zemi, fungují jako „plíce planety“ a zahrnují celou škálu přínosů od ekologických a
