„Neoslavujeme, ale hledáme způsoby, jak se posouvat výš. Tyto nejprestižnější světové žebříčky poměrně dobře odrážejí naše silné i slabé stránky. Je to pro nás vynikající zpětná vazba,“ sdělil k výsledkům rektor ČZU prof. Petr Sklenička.
„I další prestižní žebříčky jako QS, ARWU, tedy tzv. Šanghajský žebříček, Best Global University Ranking (BGUR) nebo Leidenský žebříček potvrzují naši pozici v první tisícovce světových univerzit, takže naše umístění v THE určitě není náhodné, je výsledkem naší práce. V ARWU je z ČR v první tisícovce jen šest univerzit, v QS je v první tisícovce devět univerzit stejně jako v Leidenském žebříčku, sedm univerzit z ČR je v první tisícovce v BGUR,“ doplnil prorektor ČZU prof. Michal Lošťák.
Umístění v THE odráží významný kvalitativní posun v aktivitách České zemědělské univerzity, které zmíněný žebříček měří v pěti oblastech (Teaching, Research Environment, Research Quality, Industry a Internationalization). Od roku 2017, kdy se ČZU v žebříčku THE objevila poprvé, se z 9,1 bodu v oblasti Research Quality vyšvihla pro rok 2025 až na 60 bodů ze 100 možných. V oblastech Teaching a Research Environment není nárůst tak markantní a data ukazují, že se musíme soustředit především na zvyšování povědomí o ČZU jako kvalitní univerzitě v globálním prostoru. To znamená zintenzivnit spolupráci s těmi nejlepšími. Takové zaměření činností podpoří i další růst v oblasti internacionalizace, který také není mezi lety 2017 (66,5 bodů) a 2025 (78,8 bodů) tak výrazný jako v oblasti Research Quality. I přesto, že v oblasti Industry (spolupráce s aplikační sférou) není bodové hodnocení špatné – pro rok 2025 činí 48,6, je shodné s rokem 2017 (48,5 bodů), tedy nezaznamenáme nárůst. Tato čísla naznačují další oblast, kde se rýsují možnosti zlepšení kvality.
Podobné články
Globální nastavení mysli, lokální dopad. Platforma DEMOLA přináší do Česka ověřený finský model týmové spolupráce, který propojuje studenty, firmy a výzvy budoucnosti. Rodí se tak prostor, kde se mezinárodní studentské týmy za přispění zkušených mentorů pouštějí do reálných firemních problémů
Problematika sucha a jeho dopadů na zemědělství, vodní hospodářství, ekonomiku i společnost. To je stěžejní oblast výzkumu moldavské vědkyně, která nyní působí na katedře agroekologie a rostlinné produkce FAPPZ České zemědělské univerzity v Praze. Na této univerzitě se nyní stala
