Jako hlavní řečnice vystoupila prof. Bożena Cukrowska z the Children’s Memorial Health Institute ve Varšavě s přednáškou „Mikrobiotické programování – vliv probiotických kmenů Lactobacillus na průběh alergického procesu a potravinové alergie“. Dalším klíčovým řečníkem byl děkan Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Komenského v Bratislavě prof. Viktor Bielik s přednáškou „Klinická účinnost probiotik a fyzického cvičení na modulaci střevní mikrobioty“.
V rámci sympozia byly také uděleny dvě Ceny Společnosti pro probiotika a prebiotika pro mladého vědce za nejlepší původní vědeckou publikaci autorů do 35 let za rok 2022. Ocenění získala Mgr. Lenka Súkeníková za práci The impact of Escherichia coli probiotic strain O83:K24:H31 on the maturation of dendritic cells and immunoregulatory functions in vitro and in vivo publikovanou v časopise Cells. Druhou oceněnou byla Mgr. Lenka Jourová, Ph.D. (na snímku nahoře při přebírání ceny z rukou prorektorky ČZU prof. Evy Vlkové) za práci Butyrate, a typical product of gut microbiome, affects function of the AhR gene, being a possible agent of crosstalk between gut microbiome, and hepatic drug metabolism publikovanou v časopise The Journal of Nutritional Biochemistry.
Širokou diskusi rozpoutala zejména tematika tzv. probiotik na míru. Odborníci se shodli na tom, že některé komerční firmy zneužívají důvěru zákazníků ve vědecké poznatky, které nesprávně nebo nepřesně interpretují, k nepřiměřenému obohacování. Dosavadní poznání a vědecké podklady o složení a funkci mikrobiomu nejsou na takové úrovni, aby bylo možné deklarovat, že směs určitých probiotických kmenů ovlivní zdravotní stav očekávaným směrem. Pro více informací o sympoziu a problematice probiotik a prebiotik navštivte webové stránky Společnosti pro probiotika a prebiotika https://probiotika-prebiotika.cz/17-sympozium-2023/.
Šárka Musilová / Eva Vlková / Společnost pro probiotika a prebiotika
Podobné články
Možná bude někomu tento titulek znít divně. Onen údiv je však vyjádřen v samotné otázce – zda je možné, či zda není možné dělat vědu jinak, než tomu bylo po předchozí staletí.
Johana Rondevaldová je s Fakultou tropického zemědělství spjata již od svých bakalářských studií. Zaměřuje se na využití méně známých rostlinných druhů, které mohou významně přispět k řešení podvýživy a chronických onemocnění. Více se dozvíte v rozhovoru, který nabízí zajímavý pohled
