Jedná se o mimořádně nebezpečný patogen pocházející ze Severní Ameriky, kde jsou však vůči němu stromy přirozeně odolné. Po roce 1900 se rozšířil do Asie, a tam výrazně zdevastoval borové lesy. V roce 1999 byl zavlečen do Evropy a působí významné škody v Portugalsku a Španělsku. Pro jeho rozšíření do našich zeměpisných šířek stále ještě nejsou dostatečně teplá léta, ale první nález v České republice je zřejmě jen otázkou času.
Ve zmíněné studii vědci shromáždili množství informací o vývoji, šíření, kolonizaci stromů a dalších charakteristikách háďátka z různých terénních a laboratorních experimentů z Asie a Evropy. Následně pak vytvořili dynamický model zohledňující vývoj lesa i dopady patogenu. Experiment realizovali na území velkém 40 000 hektarů v okolí Kostelce nad Černými lesy. Simulované zavlečení patogenu vyvolalo rozsáhlou mortalitu borových porostů, která postupovala rychlostí přibližně jeden kilometr ročně. Les jako celek byl však vůči tomuto vlivu relativně odolný a k zásadnějšímu poklesu porostní zásoby (a uhlíku) nedošlo. Důvodem bylo jak relativně nízké zastoupení borovice, tak i účinná kompenzace ztrát přírůstem jiných dřevin.
S tím, jak budou přibývat terénní data o chování patogenu ve středoevropských podmínkách, bude tento model zapotřebí průběžně aktualizovat. Představuje však první aproximaci, pomocí níž je možné tyto dopady hodnotit a předpovídat. Podrobnosti ZDE.
Zdroj: Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze
Podobné články
Od března je ředitelkou Zoo Praha, kde už pár let předtím pracovala jako koordinátorka in situ projektů na ochranu zvířat ve volné přírodě. Řídila například převoz koní Převalského do Mongolska nebo projekt Toulavý autobus na ochranu goril nížinných v Kamerunu.
Na České zemědělské univerzitě v Praze se uskutečnila konference Agrolesnictví v Česku – 10 let společné cesty. Jak se tento přístup proměnil, proč o něj mají zemědělci stále větší zájem a jakou roli hraje v době klimatické změny? O tom
