Hlavní přednášku přednesl profesor Viktor Bielik z Univerzity Komenského v Bratislavě. Zaměřil se na to, jak chemoterapie a transplantace krvetvorných buněk ovlivňují střevní mikrobiom u dětí s akutní lymfoblastickou leukémií. Ukázal, že tyto náročné léčebné metody mohou výrazně narušit rovnováhu střevních bakterií, což pak ovlivňuje imunitní systém i celkové zdraví. Naději nabízejí probiotika a pravidelný pohyb – obojí může mikrobiom posílit a pacientům usnadnit návrat do běžného života.
Na jeho přednášku navázal zajímavý výzkum o brynze – tradičním ovčím sýru. Výsledky in vitro studie ukázaly, že brynza podporuje růst „hodných“ střevních bakterií a zlepšuje činnost střev. U pacientů s leukémií by tak mohla sloužit jako podpůrná léčba.
Další zajímavý příspěvek představila doktorka Bauman, která se věnovala prevenci alergií v raném věku – konkrétně ekzému. Výzkum ukázal, že podávání speciální směsi probiotik kojencům s vyšším rizikem alergií může pomoci nastavit rovnováhu imunitního systému a snížit výskyt ekzému v prvních letech života.
Docentka Cahová pak pobavila publikum přirovnáním probiotika ke křečkovi vypuštěnému na pole – narážela tím na to, že jedno probiotikum samo o sobě velké zázraky nezmůže. Její přednáška se věnovala vlivu stravy a prebiotik (zejména inulinu) na střevní mikrobiom a metabolismus u diabetiků i zdravých lidí. Zdůraznila, že dlouhodobé stravovací návyky mají větší vliv než občasné suplementy – rostlinná strava a dostatek vlákniny hrají zásadní roli.
Další přednášky nabídly pestrou škálu témat – doktorand Shekhar představil transplantaci nosní mikrobioty jako nový způsob léčby chronických respiračních onemocnění. Doktorandka Novotná se ve svém výzkumu věnovala tomu, jak různé kmeny bifidobakterií ovlivňují růst podvyživených myší. Docent Šplíchal se zaměřil na vliv mikrobioty na zánětlivou reakci a rozvoj nekrotizující enterokolitidy u bezmikrobních novorozených selat. Dr. Švejstil seznámil publikum s připravovanými evropskými regulacemi, které se týkají bezpečnosti mikroorganismů používaných v potravinách, a jejich dopady na probiotika a prebiotika. Doktorandka Brousilová připomněla, jak důležité je správné označování a skladování probiotických doplňků, a dr. Mrvíková zase ukázala potenciál probiotik obohacených selenem. Na závěr profesorka Kouřimská představila chitin z hmyzu jako zajímavý zdroj prebiotik.
Během dne zaznělo celkem 11 přednášek a byly prezentovány také dva postery. I když letos nebyla udělena Cena Danone za nejlepší vědeckou publikaci mladých autorů do 35 let (kvůli nedostatku přihlášek), soutěž poběží i příští rok. Takže je čas začít pracovat na vlastních studiích!
Podrobný sborník a fotografie ze sympozia najdete na webu společnosti: probiotika-prebiotika.cz/19-sympozium-2025. Celé sympozium se konalo za podpory Poradní komise: probiotika-prebiotika.cz/produkty.
doc. Šárka Musilová / Foto: Petr Zmek
Podobné články
Fakulta životního prostředí ČZU v Praze chystá i letos oslavy Dne Země. Zváni jsou všichni, kteří si chtějí připomenout tento tradiční svátek planety. Den Země na FŽP se koná ve čtvrtek 24. dubna v prostorách atria a přilehlé přednáškové místnosti.
„I malé kroky jednotlivce mohou být velkým krokem pro společnost a prostředí, ve kterém žijeme.“ Taková je základní filozofie aktivit Oddělení rozvoje a udržitelnosti České zemědělské univerzity, které ve čtvrtek 24. dubna 2025 pořádá CSR konferenci Společně k udržitelné budoucnosti.
