Svátek má

Jonáš
10°C
Clear sky
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
10°C
Clear sky
Úterý
68%
04:57
Min: 9°C
973
16:50
Max: 13°C
WSW 4 m/s

„Chtěl bych, aby naši absolventi byli sebevědomými osobnostmi s výborným teoretickým zázemím,“ říká nový děkan Provozně ekonomické fakulty ČZU

Zviditelnit fakultu, posunout ji dál ve vědě, zapojit do prestižních projektů a nových forem výuky. Využít její konkurenční výhodu a zlepšit postavení v rámci ČZU i ekonomických fakult ČR, Evropy i světa. S takovými představami se doc. Ing. Tomáš Šubrt, Ph.D. na podzim ucházel o post děkana Provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze. A volba Akademického senátu fakulty mu tyto plány umožní realizovat v praxi. Nový děkan PEF se ujal funkce 1. února 2022. Jaká je tedy jeho vize pro příští čtyři roky?

Moje vize se týká jednak oblasti výuky, a pak vědy a výzkumu. Fakulta rozhodně není ve špatném stavu, ale to neznamená, že není co zlepšovat. Pokud jde o pedagogickou činnost, mým záměrem je ještě víc diverzifikovat studijní programy, tak aby fakulta nestála na dvou či třech pilířích, ale aby těch pilířů bylo mnohem víc. A mým velkým přáním je zavést plně distanční studium. Jednak v českém jazyce, tam by šlo především o pilotní program Projektové řízení, jednak v angličtině, aby anglicky mluvící studenti nemuseli jezdit sem, ale mohli studovat ze svých zemí. Studium v angličtině je placené, takže bychom zároveň mohli zvýšit příjmy fakulty.

Znamená to, že se vám online výuka zdála jako rozumné řešení?

Online výuka a distanční výuka jsou dvě různé věci, i když se často směšují. Online výuka je v podstatě převod prezenční výuky do virtuální formy, je to vlastně výuka vynucená přes počítač.

Zatímco distanční výuka je kompletní podpora distančního vzdělávání včetně jiných pomůcek, jiných technikálií, jiného přístupu. Doufám, a pevně věřím, že se vrátíme do normální situace, kdy prezenční výuka bude využívat všechny své výhody, online výuka bude minimalizována a distanční výuka bude v té moderní formě, jak je provozována třeba v Portugalsku nebo Nizozemsku.

To je ta pedagogická činnost. A kam byste chtěl fakultu dovést v oblasti vědy a výzkumu?     

Jsme ekonomická fakulta a v ekonomii, managementu, ale i informatice a regionálním rozvoji jsou trochu jiné podmínky pro publikační činnost, než je tomu třeba u přírodovědných fakult nebo u medicíny. Troufám si říct, že máme těžší podmínky. To ale neznamená, že bychom neměli ve vědeckovýzkumné oblasti víc přidat. Je nám, narozdíl od ostatních fakult ČZU, vytýkáno, že máme málo vědeckých výstupů, že nemáme špičkové vědce. Já si nemyslím, že to je úplně pravda, ale určitě je co zlepšovat. Mojí vizí je založit zde několik center excelence v oblasti ekonomie, regionálního rozvoje, informatiky a systémového inženýrství. Do čela každého takového centra bych rád postavil špičkového zahraničního vědce, který by si vytvořil svůj tým z našich lidí. Společně by pak publikovali články a výstupy, které by dělaly čest celé univerzitě.

Jak jste na tom vlastně se zahraničními pedagogy?

Jsou zde tací, kteří zde působí na plný úvazek a podílejí se na výuce anglických předmětů. Pak tu máme pedagogy, kteří učí tzv. bloky, tedy přijedou na určitou dobu a věnují se svým studentům. Je to osvědčená forma, zásadně ji měnit nemíním. Byl bych ale rád, kdyby vzhledem k počtu zahraničních studentů bylo těch zahraničních učitelů více. Především těch, pro které je angličtina rodným jazykem.

Jak hodnotíte pozici PEF v rámci internacionalizace univerzity a kam byste ji chtěl v tomto ohledu posunout?

Počet zahraničních studentů na PEF je vůbec největší z celé univerzity. Ale ještě je musíme rozdělit na ty, kteří studují v angličtině, a na studující v češtině. Ti druzí se musí horko těžko naučit česky, ale jsou také započítáváni mezi ty zahraniční. Moje představa je podíl zahraničních studentů v českých oborech postupně snižovat, respektive převádět je do anglické formy. Tak, aby mohli plně absolvovat v anglickém jazyce.

Tady potenciál rozhodně máme, ale bylo by dobré pokrýt i studenty z dosud málo zastoupené části světa. Když se podíváme na složení zahraničních studentů, velká většina jich je ze zemí bývalého Sovětského svazu, z Indie, z Nepálu, ale máme jen velmi málo studentů třeba z Jižní Ameriky, Afriky ale i z Ameriky severní. Musíme se tedy zaměřit na ty oblasti, kde zatím máme malé zastoupení.

Čím si to vysvětlujete?  

Třeba v Indii nebo Nepálu máme ambasadory, kteří jsou aktivnější a vyvíjejí tam propagační činnost. A pokud jde o bývalý Sovětský svaz, tam přirozeně tíhnou k Čechám, k zemím střední Evropy, a naše univerzita má pro ně dobré jméno. Proč nemáme tolik studentů ze Střední a Jižní Ameriky nebo třeba ze Spojených států? Je to nedostatečnou propagací a věřím, že se to změní. Proč bychom u nás měli mít jen studenty ze zemí, které mají nižší životní úroveň než my? Proč nenavýšit studenty ze Spojených států, z bohatých států Evropy? Tak tohle bude v příštích letech důležitý směr.

Jak vidíte obraz vaší fakulty ve srovnání s konkurenčními vysokými školami?

Podle mě má Provozně ekonomická fakulta přidanou hodnotu v několika oblastech. Tou první je dobrý přístup ke studentům. Nechci říct familiární, ale vstřícný. I přes velké počty studentů je tady něco, co bychom mohli nazvat rodinným prostředím. Máme tu stabilní skupiny, stabilní kruhy, dobře fungující studentské organizace. Takové prostředí na jiných ekonomických univerzitách není. Moje manželka učí na střední škole a ví, že studenti si naši univerzitu, a konkrétně naši fakultu vybírají právě proto, že se sem „nebojí“ jít. Od svých kolegů vědí, že to tady bude daleko přátelštější než jinde.

Druhá přidaná hodnota spočívá v tom, že jsme zemědělská univerzita, v angličtině University of Life Sciences, a studijními programy – ať už je to ekonomika, management nebo informatika – pořád nějakým způsobem prorůstá věda o živé přírodě. Jsou tu předměty z oblasti zemědělství, životního prostředí, přírody apod.

Další výhodou je, že máme programy, které jinde nejsou tak úplně běžné. Například Systémové inženýrství nebo Veřejnou správu a regionální rozvoj, ty jsou na poměrně vysoké úrovni i v porovnání s klasicky humanitními fakultami. Regionální rozvoj se navíc zde silně váže k ekonomice, což považuji za další přidanou hodnotu.

A také stačí, když se podíváme z okna, jak je tu krásně. Takový kampus nemá žádná univerzita v Praze.

Máte za sebou bohaté zkušenosti z manažerské praxe, řadu úspěšných projektů a rozsáhlou publikační činnost. Co z toho se vám nejvíc bude hodit v této v nové pozici?

Já jsem původem informatik. Začínal jsem jako programátor a postupem času jsem se dostal k projektovému řízení. Nejprve k softwarové podpoře, a potom i k teorii, k matematickým postupům projektového řízení, k významným lidem z oboru… Měl jsem tu čest i některé projekty řídit, ať už v komerčním prostředí nebo tady, ve funkci prorektora. Znalost projektového řízení mi v této funkci rozhodně pomůže. Čím dál víc problémů se řeší projektovým přístupem, liniové řízení trochu ustupuje do pozadí. Ne, že by nebylo nutné, ale když se podíváme kolem, všude se řeší nějaké „projekty“. Když se projektová práce dělá dobře, manažerovi to vždy pomůže.

A pak jsem jedenáct let vedl katedru, šest let jsem byl prorektorem, tak nějaké ty manažerské zkušenosti mám.

Na co se teď nejvíc těšíte?

Těším se, že se mi podaří alespoň 80 % vizí uvést v život. Já rád pracuji s lidmi a myslím si, že jsem si vybral ten nejlepší možný tým. A těším se na to, že nám to spolu bude hezky fungovat.

Je něco, co vám dělá starost?

Lidé si v době pandemie zvykli na svým způsobem pohodlný život. Není to jenom o univerzitě, ale ochota pracovat, být na pracovišti, je všude stále velice malá. Dělá mi starosti, jak home office prorůstá tam, kam by neměl. Dělá mi starost, jestli se mi podaří dostat lidi znovu do práce. Určitě ale nemám problém s tím, aby programátor nebo koncepčně vývojový pracovník, vědec pracoval z domova. Jen si myslím, že jsou profese, které nelze vykonávat jinak než prezenčně. Takže tam vidím nemalý problém.

Co považujete za svůj největší úspěch za dobu svého působení na fakultě?

V oblasti pedagogické považuji za největší úspěch, že se mi sem podařilo zavést studijní program Projektové řízení, pomoci rozvoji programu Systémové inženýrství. A v oblasti manažerské jsem rád, že v době, kdy jsem byl prorektorem, se mi podařilo zkonsolidovat inovace a transfer technologií a založit podnikatelský inkubátor Point One, který skvěle funguje. Vychoval desítky úspěšných podnikatelů a myslím, že dělá univerzitě čest.

Jaký by měl být ideální profil studenta, který vyjde z vaší fakulty?

Byl bych rád, kdyby absolventi především magisterského studia byli sebevědomými a hotovými osobnostmi. Lidmi, kteří vědí, kam patří, kde je jejich místo, a aby zároveň měli perfektní teoretický background. Aby věděli, co kde najít, jak si s čím poradit, na koho se obrátit. Aby si uvědomovali svoje kvality a jejich cenu. To, co se naučili, buď zapomenou nebo si to přetvoří, ale univerzita by je měla naučit myslet, mít zdravé sebevědomí, umět si najít své místo ve společnosti.

A co se týká doktorského studia, doktorandi jsou teď hodně tlačeni k vědecké práci. Doktorské studium by mělo z většiny vychovávat vědecký potěr, ale měli by zde být i lidi, kteří v nedaleké budoucnosti opravdu zamíří do špičkových pozic. Když se podíváme na top managery našich velkých bank a konsorcií, tak hodně jich má Ph.D. Takže z velké většiny by naši absolventi měli být vědci, a část z nich by mohla směřovat do těch nejvyšších pozic.

Rozhovor připravila: Lenka Prokopová

 

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content