Česká zemědělská univerzita v Praze představila svá témata pro předsednictví Česka v Radě EU

Letošní VědaFest se konal jen několik málo dní před převzetím štafety v čele Evropské unie, ve středu 22. června 2022. Byl skvělou možností, jak upozornit na problematiku udržitelné budoucnosti, jíž se vědci ČZU napříč všemi obory intenzivně zabývají. Na tomto fóru se věda tradičně představuje populárním a interaktivním způsobem. Každý z návštěvníků se na chvíli může stát výzkumníkem, badatelem, konstruktérem, architektem, pilotem nebo záchranářem a může nahlédnout do mnoha vědních oborů.

V takto tvůrčím prostředí se skvěle vyjímaly ukázky všeho, s čím se Česká zemědělská univerzita chce prezentovat v rámci evropské kampaně vysokých škol. Ústřední téma se projevilo především v zaměření přednášky Klimatická změna a voda v krajině profesora Martina Hanela z katedry vodního hospodářství a environmentálního plánování Fakulty životního prostředí. Dozvěděli jsme se, co to klimatická změna je, jak funguje voda v krajině, jaká adaptační opatření mohou zmírnit proces oteplování a že úspěšný pokus, jak přizpůsobit krajinu extrémním výkyvům počasí, probíhá v režii ČZU v Chytré krajině Amálie na Rakovnicku.

Mezi stovkami stánků z celé republiky se Česká zemědělská univerzita úspěšně prosadila zaručenými „trháky“, jako jsou drony, mobilní laboratoř, lovecké trofeje, poznávání koření a silic podle vůní nebo smažení cvrčci jako potravina budoucnosti. Pro děti i dospělé byly velkým lákadlem právě drony, které ČZU vyvinula speciálně pro potřeby precizního zemědělství. Co dovedou a jak mohou tyto moderní technologie být využity pro ušetření nadbytečných zásahů v přírodě, po celý den trpělivě vysvětloval Ing. Petr Hnízdil z Technické fakulty.

„Prezentujeme zde aplikační drony, které mohou provádět monitoring, a také aplikovat chemické prostředky na rostliny v rámci precizního zemědělství. Tyto stroje byly od první skici vyprojektovány na Technické fakultě a vyrobeny svépomocí. Koncepce precizního zemědělství pochází také z ČZU. Takže je to naprosto unikátní artikl, na který má ČZU copyright,“ vysvětluje Ing. Hnízdil.

Méně uchopitelné, než drony je další „evropské téma“ ČZU. Co znamená společenská odpovědnost firem a institucí, se snažila přiblížit Ing. Lucie Kvasničková Stanislavská, Ph.D., z Provozně ekonomické fakulty. Vysvětlení, že je to dobrovolný závazek firem chovat se odpovědně k životnímu prostředí i společnosti, zjevně nestačilo dětským návštěvníkům stánku. „Děti ten koncept neznají, takže jim ho představím, řeknu jim základní pravidla. To je pro ně asi těžko stravitelné, takže používám příklady z praxe, které jim mohou být nějak blízké. Dobrý příklad je třeba Rákosníčkovo hřiště od Lidlu nebo oděvní společnost H+M, ta vybírá oblečení, které u ní zákazníci dřív koupili, a recykluje ho. To jsou pro děti docela známé příklady a nějak se jim to spojí dohromady. Znají ty aktivity, ale vůbec netuší, že spadají pod nějaký koncept. Takže si trochu rozšíří obzory,“ líčí dr. Kvasničková.

Jak se z aromatických rostlin získávají esenciální oleje a kde všude se dají využít? S tím do vědecké kuchyně pod širým nebem přišly zástupkyně Laboratoře etnobotaniky a etnofarmakologie Fakulty tropického zemědělství. Pří testování smyslů díky poznávačce esenciálních olejů a netradičních druhů koření příliš teorie potřeba nebylo.

Názorné bylo i vyučování Ing. Jakuba Brichty z katedry pěstování lesů Fakulty lesnické a dřevařské, a to právě o přírodě blízkých způsobech hospodaření v lesích. „Diskutujeme o tom, co znamená klimatická změna a jak se na ni jako lesní hospodáři adaptujeme. Vysvětlujeme, co to znamená, když na radiálním řezu stromu pozorujeme snížený tloušťkový přírůst (úzké letokruhy), proč např. konkrétní letokruh vykazoval snížený přírůst. Zrovna tak debatujeme o predikcích do budoucna, jakými mechanismy můžeme připravit naše lesy na nejistou budoucnost,“ líčí Ing. Brichta.

Na otázku, jestli víme, co bude, odpovídá: „Tušíme to… Ale nemohu říct, že to víme, neboť příroda je příroda. Naše fakulta spolupracuje s celou řadou různých lesnických subjektů, ve spolupráci s nimi pak provádíme výzkum, jehož závěry jim následně poskytujeme. Vlastníci lesů pak naše zjištění využívají také k tomu, aby les přizpůsobili klimatickým výkyvům, resp. změnám. Raději říkám výkyvům, protože leckdo pochybuje o celkové změně klimatu, nicméně výkyvy přijímá. Zvyšování adaptability lesního hospodaření na klimatické výkyvy/změny můžeme podpořit přizpůsobením dřevinné skladby, zapojením přirozených procesů ve větší míře, stejně jako stimulováním lesnické politiky.“

Na podporu svých argumentů si Ing. Brichta donesl na „Kulaťák“ Presslerův přírůstový nebozez, jehož prostřednictvím demonstroval, kterak se zjišťuje zdravotní stav stromu, jeho věk a vitalita. A každému, kdo měl zájem, pak na modřínovém a smrkovém výřezu vysvětloval, co konkrétně znamenají letokruhy, co a kdy právě tento strom mohlo postihnout.

Travnaté plochy ve veřejném prostoru jsou zpravidla krátce střižené a jednolitě zelené. Zakládáním nových lučních porostů lze podpořit původní rostlinnou skladbu a opylovače. Z této filozofie se zrodila iniciativa „Praha kvete“, kterou na letošním VědaFestu představil Mgr. Filip Harabiš, Ph.D., z katedry ekologie Fakulty životního prostředí. „Tento projekt neobjevuje nic nového, jenom se snaží zprostředkovat věci, které jsou tady odjakživa, a zkušenosti našich předků předávat dál. Louky jsou jedním z nejdůležitějších ekosystémů v naší krajině. Postupně mizí, ačkoliv jsou velmi potřebné. Jednak poskytují potravu opylovačům, a zároveň jsou důležité i v období sucha. Mnohem lépe odolávají, zadržují více vody, dokážou přežít i v extrémních podmínkách,“ vysvětluje dr. Harabiš a dodává:

„Malými krůčky se snažíme poukázat na to, že pokud nějakou část zahrady nebo veřejného prostoru ponecháme loukám, obnovíme zde kvalitní květnatou louku, tak se opylovači mohou postupně vracet. Je to velmi zdlouhavý proces, ty plošky jsou řádově v desítkách metrů čtverečních. Přesto věříme, že každá malá plocha dokáže postupně situaci zlepšit.“

A když udržitelná tematika, tak také Konec plýtvání díky využití biologicky aktivních látek rostlinného původu při skladování potravin – téma pro Ing. Matěje Božika, Ph.D., z Fakulty agrogiologie, potravinových a přírodních zdrojů. Výzkum jeho týmu na katedře kvality a bezpečnosti potravin je zaměřen na přírodní látky, zejména na silice. A na VědaFestu předváděli, jak silice získávají. „Máme tu ukázku aparátu na destilaci silic, pak malou poznávačku silic uzavřených v prachovnicích, kdy návštěvníci mohou přiřazovat názvy rostlin, ze kterých ta silice pochází, a potom ještě v malých vzorkovnicích vzorky koření, ze kterého konkrétní silice pochází,“ popisuje Matěj Božik svoji vědeckou kuchyni. Rozhodně ale nezapomíná na ukázku aplikovaného výzkumu, a to je pytel Zembag. Ten vznikl ve spolupráci ČZU a její spin-off společnosti Terpenix a slouží ke skladování brambor. „Je to několikavrstvý pytel a v něm je speciální stabilizovaná kmínová silice, která efektivně brání klíčení brambor. Pro porovnání zde máme vystaveny brambory, které byly šest měsíců skladované v Zembagu, a ty, které byly v běžných pokojových podmínkách. Rozdíl je evidentní.“

Sedm udržitelných témat představila Česká zemědělská univerzita v Praze na letošním VědaFestu pod hlavičkou „Klimatická změna – chováme se odpovědně“.  A s takovou vizí bude tato pražská univerzita vystupovat v příštích měsících českého předsednictví v rámci kampaně našich vysokých škol.

Lenka Prokopová