Svátek má

Emil
18°C
Broken clouds
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
18°C
Broken clouds
Neděle
43.7108%
03:06
Min: 10°C
988
18:51
Max: 21°C
NNE 3 m/s

Česká zemědělská univerzita online výuku zvládla

Již rok a půl se svět potýká s epidemií COVID-19. Stejně tak dlouho byli vysokoškoláci v České republice nuceni trávit čas vyhrazený k nabývání vědomostí v online prostředí. Tři semestry distanční výuky byly náročné pro ně i pro jejich pedagogy. Jak ale ukazují výzkumy, na novou realitu se postupem času většina z nich dokázala adaptovat.

V letním semestru akademického roku 2020/21 už byla distanční výuka každodenní realitou, novým „normálem“. Na jaře 2020 ale nová situace všechny dost zaskočila. První reakce a první nesmělé krůčky vyučujících byly často rozpačité. Tuto zcela neočekávanou situaci mapovala, mimo jiné i v ČR, mezinárodní studie s názvem International COVID-19 Student Well-being Study, které se účastnila i zhruba tisícovka studentů ČZU. Studie ukázala, že adaptace na distanční výuku nebyla pro studenty zdaleka bez problémů. Počet hodin kontaktní výuky totiž výrazně poklesl a břemeno studia bylo přesunuto právě na ně.

S ohledem na tyto výsledky i pokračování epidemie přistoupila ČZU k systematičtější přípravě na podzimní výuku a zajistila ještě lepší podporu pro vyučující, včetně školení pro práci se systémy, umožňujícími vzdálenou výuku, a seznámení se s metodami distanční výuky. Pro vyhodnocení zkušeností ze zimního semestru se uskutečnilo online šetření mezi vyučujícími a studenty na celé ČZU.

Osloveni byli studenti i vyučující všech fakult a institutu ČZU. Šetření realizované na ČZU v prosinci 2020 mělo přinést odpovědi na řadu otázek, které s pokračující pandemií postupně vyvstávaly. Jak se studenti a pedagogové potýkali s online výukou během podzimu 2020? Byla situace lepší než na jaře? Jaké jsou největší problémy a jaké vzdělávací výzvy stojí před akademickým světem? Návratnost elektronicky vyplněných dotazníků byla velmi dobrá. Odpovědělo téměř 2300 studentů či studentek a téměř 250 vyučujících.

Na základě rozhodnutí vedení ČZU a vedení jednotlivých fakult a institutu byla na ČZU jako hlavní nástroj distanční výuky zvolena platforma MS Teams. Dle výpovědí vyučujících a studentů jde o systém, který se opravdu intenzivně využívá. Kromě něj našly občas při výuce své uplatnění i konkurenční platformy, tj.  Google Meets a ZOOM. Lze konstatovat, že platforma MS Teams byla přijata příznivě. Vyučující jí většinou udělili známku 1 nebo 2 (84 %). U studentů však hodnocení bylo o něco horší (známku 1 a 2 udělily tři čtvrtiny studentů). Nutno dodat, že pro většinu pedagogů se jednalo o novou platformu (více než 80 % s ní dříve nepracovalo). Noví uživatelé většinou uvedli, že ČZU jim poskytla dostatečné proškolení.

Při srovnání s výše zmíněným mezinárodním výzkumem, provedeným na jaře 2020, výsledky prosincového šetření ukazují, že studenti strávili na podzim 2020 o polovinu více času online výukou než na jaře. Tento nárůst je pochopitelný, protože celý zimní semestr probíhal distanční formou, zatímco na jaře to byla cca polovina semestru. Obdobně se změnil, tj. navýšil také počet hodin věnovaných samostudiu. Týdně zhruba o 12 hodin oproti situaci na jaře.

Online výuka je pro vyučující stále poměrně novou záležitostí. Proto není překvapivé, že příprava na ni zpravidla trvá déle než samotná výuka. Průměrně věnují pedagogové přípravě devět hodin týdně a vlastní výuce pak sedm hodin.

V šetření byly též zjišťovány postoje vyučujících a studentů k online výuce. Zatímco zhruba polovina (52 %) vyučujících souhlasí s tím, že je možná plnohodnotná náhrada online výukou u přednášek, u praktické výuky byl souhlas s touto náhradou menšinový (26 %).  Vyučující jsou navíc většinově přesvědčeni o negativním dopadu online výuky na studenty (70 %). Studenti ve více než polovině případů (54 %) deklarují, že narostla jejich studijní zátěž (při srovnání se situací před omezením prezenční výuky v důsledku opatření spojených s vyhlášením nouzového stavu), a obdobná proporce jich uvádí, že změna v metodách výuky pro ně znamená výrazný stres. Výborně je studenty hodnocena ČZU z hlediska informovanosti spojené s opatřeními ohledně výuky v době pandemie COVID-19, kdy tři čtvrtiny studentů považují informace za dostatečné.

„Na jaře minulého roku jsme na situaci vyvolanou pandemií, která zásadně změnila fungování univerzity, museli reagovat okamžitě. Při zpětném pohledu se nám podařilo největší nástrahy, jako třeba zkoušení, státnice nebo přijímací řízení společně překonat. Během loňského podzimu i letošního jara jsme mohli naše reakce budovat na předchozích zkušenostech. Takže jsme již nestáli tváří v tvář šokovému přerodu, ale něčemu, co mělo znaky postupné proměny,“ popisuje situaci prorektor ČZU profesor Michal Lošťák a dodává: „I proto jsme v tomto akademickém roce vlastně neustále zdokonalovali naše působení v režimu, který nebyl obvyklý. Samozřejmě, některé aktivity prostě do virtuálního prostoru převést nelze. Herci plzeňského Divadla Pluto ve své skeči vtipně ukázali na omezení distančního vzdělávání odkazy na získání řidičáku distančně přes Play Station nebo certifikátu plavčíka pobytem v napuštěné vaně. Obrazovka monitoru se sebedokonalejšími programy živou přírodu či společenské nebo ekonomické procesy, s nimiž pracují naši studenti a studentky, prostě nenahradí. My však tento výpadek ve výuce nahradit budeme muset,“ konstatuje profesor Michal Lošťák.

Kromě obtíží přináší online výuka i některá pozitiva. Jako hlavní výhoda je pedagogy vnímána možnost vyučovat odkudkoliv (25 %), možnost práce z domova (18 %) nebo možnost oslovit velké počty studentů bez nutnosti velkých učeben (18 %). Naopak jako hlavní obtíže při výuce vnímají pedagogové chybějící interakci se studenty a kolegy, nemožnost realizovat praktickou výuku online formou, nedostatečnou zpětnou vazbu a komunikaci ze strany studentů a jejich pasivitu/neaktivitu. Studenti pak vnímají jako hlavní obtíže velké množství času stráveného u počítače (62 %), vyšší náročnost a nižší efektivitu samostudia, chybějící osobní interakci s ostatními studenty a vyučujícími (obojí shodně 52 %), nemožnost náhrady praktické výuky online výukou (48 %), sebedisciplinu/time managenent a nevhodné domácí podmínky pro studium (obojí shodně 45 %).

„Výzkum jsme využili i při dokončování Strategického záměru. Poskytl nám data pro návrhy dalšího koncepčního rozvoje ČZU v oblasti vzdělávání, a to především ve vztahu k prvkům on-line výuky v běžném provozu,“ říká rektor ČZU profesor Petr Sklenička.

Samostatnou kapitolou ve výzkumu byla životní situace studentů. Konkrétně jejich finanční zajištění, bydlení a životní pohoda obecně. Z šetření vyplynulo, že studenti na podzim 2020 pracovali (např. ve formě zaměstnaneckého poměru) méně než na jaře 2020. Ostatně na přímou otázku ohledně finanční situace uvedlo téměř 23 % z nich, že nyní nemá dostatek financí. Před vypuknutím pandemie COVID-19 takto svou situaci viděla jen zhruba 4 %. V oblasti bydlení nedošlo k velkým změnám oproti tomu, co zaznamenalo šetření na jaře 2020. Více než polovina studentů bydlí s rodiči, zhruba čtvrtina v pronajatých bytech a zbytek jinde či na koleji. Problematické bydlení, finance a složitosti studia a celkové okolnosti spojené s pandemií COVID-19 se zcela jistě promítají do zhoršené psychické kondice studentů. Ti byli v rámci tohoto šetření mj. podrobeni nástroji CES-D 8, který monitoruje depresivní rysy. Často se u studentů projevuje pocit skleslosti, pocit, že dělají vše s vypětím sil, pocit frustrace a neklidný spánek. Tyto jevy provází i velmi častý pocit izolovanosti a chybějící společnosti ostatních.

„Lze předpokládat, že negativní vlivy pandemie budou poměrně zásadní a že generace dnešních žáků a studentů jimi bude do určité míry duševně poznamenána. Do jaké míry a jestli vůbec budou dnešní absolventi horší než obvykle, záleží na tom, jak dlouho bude distanční nebo kombinovaná výuka pokračovat. Záleží ale také na oboru studia a na poctivosti, s jakou jednotliví kantoři a studenti k bezkontaktní výuce přistoupili,“ míní rektor ČZU profesor Petr Sklenička.

PhDr. Ing. Petr Soukup, Ph.D. (KHV PEF)

Prof. PhDr. Michal Lošťák, Ph.D. (prorektor ČZU)

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Kontaktní informace

Česká zemědělská univerzita v Praze

Kamýcká 129

165 00 Praha – Suchdol

IČO: 60460709

DIČ: CZ60460709

ID datové schránky ČZU: 3hdj9cb

Tel. ústředna: +420 224 381 111

Materiály umístěné na tomto webu mohou být publikovány pouze se souhlasem ČZU. Informace o zpracování a ochraně osobních údajů na ČZU v Praze.
© 2021 Česká zemědělská univerzita v Praze – Všechna práva vyhrazena

Skip to content