Svátek má

Jonáš
10°C
Scattered clouds
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
10°C
Scattered clouds
Úterý
70%
04:57
Min: 9°C
974
16:50
Max: 13°C
WSW 4 m/s

„Bojovník“ z konstrukční dílny studentů ČZU v Praze se v závodech Formula Student utká se světovou špičkou

Tým CULS Prague Formula Racing představil ve středu 13. července 2022 nový monopost. Formule sedmé generace FS.07 Fighter je poslední z řady modelů se spalovacím motorem, napříště už studenti Technické fakulty počítají s hybridní verzí. Letošní novinka má oproti svým předchůdcům řadu vylepšení. Jaká konkrétně a co všechno se musí stát, aby nová a dokonalejší formule spatřila světlo světa, nám prozradil koordinátor týmu CULS Prague Formula Racing Ing. Vít Šulc.

Na začátku sezony jsme vyhlásili soutěž pro spřátelené designéry z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, kteří měli za úkol navrhnout design a jméno. Takže tu teď máme Fightera – Bojovníka – a nápaditý design. Samotný monopost má řadu inovací, které navazují na předchozí typ, ale některé komponenty jsou úplně nové.

Čeho se inovace týkají?

Zejména rámu, který jsme odlehčili zhruba o pět kilogramů. V zadní části je šroubovaná hliníková konstrukce. Naprosto unikátní je koncept pohonné jednotky, kdy motor přenáší výkon přes pouze dvoustupňovou převodovku a velice rychlým řadicím mechanismem pomocí servořízení. Řadíme přibližně za sto milisekund, což je opravdu krátká doba. Máme pouze dvě rychlosti, takže řadíme málo. Používáme tříválcový motor, který je značně upraven, má spoustu modifikací a je extrémně pružný. Takový koncept se běžně nevyskytuje.

Z hlavních vylepšení motoru bych ještě zmínil suchou vanu. Také jsme upravili výfukové potrubí, sací potrubí, máme kompletně přepracovaný termo management, kdy vodní pumpa je zapojena externě, není poháněna mechanicky, ale elektricky. A zajímavé je, že motor nemá alternátor, to znamená, že nedobíjíme. Máme akumulátor vlastní konstrukce, který nabijeme před závodem, je to vlastně energie, kterou si můžeme vzít s sebou bez porušení pravidel soutěže.

To vypadá jako důležitý krok na cestě k budoucnosti.

Přesně tak. Letošní monopost je poslední se spalovacím motorem, příště už budeme stavět formuli na hybridní pohon. Je to pro nás velká výzva po konstrukční, výrobní, ale i marketingové stránce.

Proto musíme s vývojem začít už o rok dříve, než je běžné. A právě ta baterie je důležitá část celé skládačky. Už jsme ji vyvinuli, otestovali a funguje. Pomalu se připravujeme na hybridní éru. Tato transformace nás posune do kategorie „Formula Student Hybrid“.

Něco jako generálka na příští rok?

Ano. Baterie je odzkoušená, funguje, a ten koncept pohonné jednotky s dvoustupňovou převodovkou, motorem, který poskytuje vysoký točivý moment v širokém spektru otáček, se také jeví jako správná cesta. Na závodech Formula Student se sejde nějakých padesát monopostů, každý se snaží zaujmout porotce a předvést svoje schopnosti na trati. Každý chce vyhrát. Je to o kreativitě, o vynalézavosti.

Hodně inovací máme letos v aerodynamice, kde jsme zvýšili přítlak. A také v elektronice, používáme telemetrii. Přenášíme data živě z vozu, který jede, do počítače na tribuně nebo na nějakém stanovišti. Přesně víme, co se s vozem děje, a sbíráme data, která potom můžeme analyzovat.

Do podvozku jsme integrovali stabilizátory na přední i zadní nápravu, které zlepšují jízdní vlastnosti vozu v zatáčkách.

Další inovace se týkají ergonomie – máme nový volant a místo tří pedálů jen dva. V předchozích modelech měla pedálová skupina spojku, brzdu a plyn. Teď je tu jen brzda a plyn, protože jsme chtěli zúžit kokpit, odlehčit rám, snížit hmotnost a zlepšit ergonomii, aby měl pilot nohy v ose a líp se mu sedělo. Ovládání spojky je nyní ruční a je umístěno pod volantem. Ve volantu je zabudovaný displej se třemi módy, takže můžete přepínat podle toho, kde právě jste – např. „tester“ (testovací trať), „race“ (závod) apod. Pod volantem je řadící pádla, pilot stiskne pádélko, vyšle se elektrický signál do řídící jednotky a dá pokyn k zařazení rychlosti.

Také využíváme recyklované materiály. Například pádla pod volantem jsou vyrobena z odpadu vzniklého při výrobě karbonových vláken. My ty odstřižky rozdrtíme, zalijeme je do pryskyřice a vyrobíme pomocí formy úplně nový materiál. Takový recyklát je nejen hezký, ale i velice pevný, lehký a technologicky výhodný.

Nový monopost je tedy připraven na letošní sérii celosvětových závodů Formula Student/SAE. Kam se chystáte?

Už začátkem jara jsme absolvovali dva přípravné kempy, které pořádají společnosti jako Škoda Auto nebo Continental. Velké firmy si pozvou týmy, vytvoří pro ně zázemí, testovací okruh, jsou to vlastně takové závody nanečisto. Máme tedy za sebou dva kempy, kde se testují nejen auta, ale i statické disciplíny. Členové týmů prezentují své nápady a svá řešení a porotci dostávají feedback.

A co se týče závodů „načisto“?

Nejprve se chystáme do Mostu, tam budeme soutěžit od 18. do 24. července. A druhý závod, FS Alpe Adria, bude od 23. do 28. srpna v severním Chorvatsku. Na podzim nás čeká Den s formulí již tradičně před rektorátem a další promoční akce.

Na jaké výsledky jste nejvíc pyšní?

Pravidelně se umisťujeme v TOP 10, jsme ale skvělí i v královské disciplíně „endurance“, kterou jsme zatím vždy dokončili. To je značný úspěch, protože třetina vozů většinou tuto disciplínu nedokončí. Jsou to tisíce hodin práce a musí klapnout spousta věcí, abychom ty závody vůbec odjeli.

Minulý rok jsme zaznamenali velký pokrok ve statických disciplínách. Soutěž Formula Student má dvě části, statickou a dynamickou. V té statické formule nejezdí a vy prezentujete její design, technická řešení, business řešení, ekonomický koncept atd. Porotci to hodnotí a rozdávají body. Dynamická část je zaměřena na prověření jízdních vlastností formule. Tady se hodnotí např. akcelerace na 75 metrů nebo „skid pad“, což je jízda na trati ve tvaru osmičky, autocross nebo „endurance&efficiency“, vytrvalostní závod na 22 km s výměnou řidiče v půlce. Tady se také měří spotřeba paliva, a v tom jsme vloni vynikali. Body se pak na konci soutěže sčítají a stanoví se celkové pořadí.

Jak silná je konkurence na mezinárodních závodech Formula Student/SAE?

Jsou tam týmy z Rakouska, Německa, Británie, Indie, Japonska zkrátka z celého světa. V naší kategorii soutěžíme proti dvaceti třiceti vozům. Ale jinak na závody jezdí kolem šedesáti vozů. Formula Student má kategorie Combustion Vehicles, což jsme zatím ještě i my, pak Electric Vehicles, tedy vozidla s elektrickým pohonem a Driveless – formule bez řidiče. A od letošního roku je tu nová kategorie formulí na hybridní pohon Formula Student/Hybrid.

Tato mezinárodní soutěž má velký přesah, studentům dává možnost aplikovat teoretické poznatky do praxe. Soutěží kolem šesti set týmů z celého světa, takže obrovská konkurence. A my se celkově v „overall“ hodnocení, kde se sčítají všechny body ze soutěží, pohybujeme kolem stého místa na světě.

Koho považujete za největšího konkurenta v Čechách?

Na domácím hřišti jsou to především týmy soutěžící v naší kategorii. Jako největšího soupeře letos vnímáme tým z Ostravy, který je nám technicky i technologicky nejblíž, takže to vypadá na velký souboj. V minulosti to byly týmy z ČVUT a z Brna, když ještě měly monoposty ve spalovací kategorii. Teď přešly na hybridní, takže nám nějací soupeři ubyli. Zdravá rivalita je ale ku prospěchu, chcete být samozřejmě nejlepší. Na druhou stranu, když se na závodech vyskytne nějaký problém, neváháme si navzájem pomoci.

Takže rivalita i fair play…

Myslím, že to tak je. A co se týče globálních měřítek, týmů je ve hře opravdu hodně. Jsme zvědaví, jak dopadneme v Chorvatsku, kde se sejde světová špička a budeme se měřit s těmi nejlepšími na světě. Také tam budou tvrdé technické přejímky a přísní porotci, takže se těšíme. Bude to velmi cenná reference, jak na tom jsme.

Máte úspěchy v soutěžích, kde vystupujete pod značkou ČZU. Máte dobrý pocit, že své univerzitě děláte čest?

Jsme moc rádi, že na univerzitě můžeme fungovat jako tým. Je to vlastně trochu zázrak, jsme „jen“ Technická fakulta, a soupeříme s velkými technickými univerzitami jako MIT (Massachusetts Institute of Technology, pozn. red.) apod. Je to důkaz, že sem pořád chodí studovat talentovaní a nadšení lidé a že mají zájem. Nejenže mají zájem o vzdělávací program, ale chtějí dělat i něco navíc a je to na nich vidět. Jsme rádi, že tady jako tým můžeme tak skvěle fungovat.

Tým CULS Prague Formula Racing vznikl už v roce 2011, má tedy dlouhou historii a myslím, že je velkým přínosem jak pro ČZU, tak pro Technickou fakultu. Neexistuje lepší propagace šikovnosti studentů a kvality studia než demonstrace jejich schopností na takto praktickém projektu. Výsledný produkt – monopost FS – je odrazem schopností lidí, kteří ho vytvářejí. A pro univerzitu to má i marketingový přínos. Univerzita nám dává potřebné zázemí, finanční prostředky, mediální prostor a mnoho dalšího. A jsme moc rádi, že ji můžeme reprezentovat.

Máte základnu na Technické fakultě, ale jde v zásadě o mezifakultní spolupráci.

Přesně tak, v týmu nemáme jen technicky zaměřené lidi. Soutěž Formula Student je mezioborová a je tak náročná, že navrhnout co nejrychlejší auto určitě nestačí. Abyste uspěli, musíte být dobří v technických disciplínách, a ty obsahují i ekonomickou stránku, takže tam máme studenty z Provozně ekonomické fakulty, ale také z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, kteří nám dělají sociální sítě, fotí, točí videa apod. Další programují, dělají elektroniku apod. Takže je to celouniverzitní projekt, a troufnu si říct, že letos i meziuniverzitní. Spolupracujeme se studenty Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, kteří se kromě designu formule zaměřují i na oblečení nebo přípravu prezentací.

Jezdíme také prezentovat náš projekt na střední školy, například studenti VOŠ v Jičíně nám vyrábějí díly apod. Prostě si vychováváme své členy už od střední školy.

Váš tým je studentský, takže noví lidé přicházejí a po promoci zase odcházejí. Znamená to neustálý přísun nové krve. Ale co předávání zkušeností a know-how?

To je moc důležité. Pokud se na to zapomene, tým brzy skončí. Vědomosti a zkušenosti získané během závodů je potřeba předat mladším. Když jste student, vaše angažmá končí promocí a posledními závody, to je třeba můj případ… Přenos know-how je tedy nesmírně důležitý a snažíme se tomu věnovat. Máme tu mladou generaci, která po nás nastupuje a čekají ji výzvy, jako například ten hybrid. Aby neopakovali stejné chyby, předáváme jim své znalosti. Například pomocí výukových videí, máme návody, školení, spolupracujeme s odborníky, kteří mají letitou praxi v nějakém oboru a radí, jak něco udělat líp, víc do detailu apod. A když něco děláme, přibíráme k tomu nováčky, aby měli šanci něco okoukat. Není to tedy „po nás potopa“, tak by to rozhodně fungovat nemělo.

Jsme jako malá firma. Komunikujeme přes Microsoft Teams, kde máme uloženy všechny důležité informace a dokumenty, každý nováček si je může přečíst. Po sezoně pak děláme brainstorming, kde se hodnotí, jak jsme si vedli, co se podařilo nebo ne, co je třeba zlepšit, co budeme dělat, jaká jsou rizika. Ale nejvíc zkušeností nasají, když budou chodit k nám do dílny a pracovat s námi. Jedině tak se něco dozvědí a uvidí, jak se řeší problémy.

Co byste vzkázal svým nástupcům? 

Aby se nebáli. Občas se stane chyba, tak aby to nevzdali, aby byli pečliví a důkladní, a když už se stane chyba, aby se z toho nesesypali. Je potřeba se z toho poučit, což člověka posunuje dopředu. A aby se nebáli nových řešení.

Co vám přineslo největší radost nebo naopak zklamání za dobu působení v týmu? 

Já bych to popsal asi tak, že celý rok pracujete na jednom autě, trávíte tam spoustu času, a občas se stane, že stojíte ve tři ráno v dílně a nic, absolutně nic nefunguje. Tak si říkáte – mám já tohle zapotřebí? Jenže pak si řeknete, že to cenu má. Pracujete v týmu a nechcete zklamat ostatní, chcete to dotáhnout do konce. A teprve když to auto stojí před vámi, když funguje a jede na závodech, poznáte, že to za to stojí.  Když vidíte výsledek, možná vás to i dojme. Protože je to něco, na čem jste se podíleli, a je to unikátní věc. Je skvělé, když po tak náročné práci a spoustě probdělých nocí nakonec vidíte výsledek. Takže to není jen jeden moment, ale obecně radost z celého procesu, jak se auto staví. A mám radost, když vidím, že všechno funguje, že je to úspěšné, vím, co je za tím práce, tak potom přijde obrovské nadšení a je to k nezaplacení.

A z které formule máte největší radost?

Dělal jsem na několika monopostech, ale největší radost mi asi dělá ten poslední. To je vlastně nejdokonalejší auto, nejpokročilejší vůz. A navíc mám dnes pětadvacáté narozeniny, takže má radost je dvojnásobná.

Ptala se: Lenka Prokopová

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content