„Bobři jsou fascinující zvířata, která dokážou vybudovat rozsáhlé přírodní mokřady. Jejich činnost pomáhá stabilizovat vodní režim v krajině, zvýšit biologickou rozmanitost území a posílit odolnost vůči změně klimatu. Negativní dopady změny klimatu jsou dnes jasně patrné v celé Evropě včetně česko-saského příhraničního regionu. Krajina a ekosystémy i zde čelí klimatickým extrémům, které vedou jak k povodním, tak k dlouhým obdobím sucha a následně ničivým lesním požárům. Tyto změny ovlivňují nejen přírodu, ale také lidi, kteří v těchto oblastech žijí,“ říká Aleš Vorel z katedry ekologie Fakulty životního prostředí ČZU v Praze.
„Bobří hráze pomáhají zadržovat vodu v krajině nad povrchem i pod ním a rovnoměrněji ji pak uvolňovat do vodních toků, čímž zmírňují následky povodní i sucha. Činnost bobrů je však pro úřady a obce spojena s výzvami, protože bobři mohou způsobovat lokální záplavy nebo narušit hráze a břehy vodních toků svými norami. V současné době chybí obcím a orgánům ochrany přírody jasné informace a argumenty pro kvalifikovaná rozhodnutí, zda mají být bobří hráze zachovány, nebo zda je třeba do bobřích staveb zasáhnout,“ doplňuje Tomáš Dostál z katedry hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulty stavební ČVUT v Praze.
V projektu BIBOB má spolupráce mezi českými a německými univerzitami a dalšími realizačními partnery za cíl kvantifikovat pozitivní přínos bobřích hrází ke snižování environmentálních rizik a dále vypracovat konkrétní a praktická doporučení pro opatření v oblasti managementu bobřích staveb. Projekt s oficiálním názvem „Přeshraniční management bobřích hrází v kontextu změny klimatu“ s registračním číslem 100743023 je podpořen z programu EU Interreg Sasko-Česká republika 2021-2027 částkou 871 764,90 EUR.
Zahajovací akce projektu se nedávno konala na Technické Univerzitě Drážďany, která je hlavním partnerem projektu, a byla doprovázena exkurzí do studijní oblasti. První veřejný workshop k projektu, do kterého se mohou zapojit i další instituce a občané, je naplánován na červen 2025 v německém Bad Schandau.
Průběh řešení projektu je možné sledovat na webových stránkách https://www.sn-cz2027.eu/de/projekte/prioritat-2-klimawandel-und-nachhaltigkeit/100743023_bibob
Zdroj: FŽP / Foto: Shutterstock
Tyto aktivity jsou realizovány v rámci projektu s názvem Chytrá krajina 2030+, č. projektu CZ.02.2.69/0.0/0.0/18_054/0014642, financovaného z OP JAK.
Podobné články
Už třiadvacet let si 21. března připomínáme Mezinárodní den lesů jako symbolickou výzvu k ochraně přírodního bohatství nesmírné hodnoty. Zdravé lesy jsou zásadní pro zachování života na Zemi, fungují jako „plíce planety“ a zahrnují celou škálu přínosů od ekologických a
V odlehlé mongolské poušti Gobi sledovala okamžik, který se vědcům dosud nepodařilo zachytit. Studentka Fakulty tropického zemědělství Martina Sihelská jako první vědecky zdokumentovala narození mláděte kriticky ohroženého velblouda divokého (Camelus ferus). Výsledky publikovala v časopise Acta Ethologica.
