
V úterý večer ve sportovní hale Folimanka vyvrcholila základní část univerzitní ligy soubojem dvou pražských rivalů. ČZU i UK měly před zápasem shodný počet bodů, takže ve hře bylo nejen vítězství v derby, ale i výhodnější nasazení do vyřazovacích bojů.
„UK je náš největší rival v Praze. Mají kvalitní tým a naše zápasy jsou vždy vyrovnané,“ míní Vláďa Kořínek. Vyrovnaný byl i tentokrát. Ještě v polovině zápasu vedla Univerzita Karlova a ČZU musela po přestávce dotahovat.
ČZU rozhodla během chvíle přesnou střelbou
Zlom nastal až ke konci utkání. „Tlačili jsme kluky, aby byli agresivní a hráli týmově. Druhý poločas jsme začali výborně, vycházeli jsme z kvalitní obrany, agresivního útoku, a hlavně nám začala vycházet střelba z dálky,“ popisuje vedoucí katedry tělesné výchovy Dušan Vavrla.
Právě několik přesných trojek a rychlá bodová série rozhodly. ČZU během krátkého úseku odskočila na dvouciferný rozdíl, který už soupeř nedokázal stáhnout. Bodově se blýskli zejména Tomáš Palas (28 bodů) a Vláďa Kořínek (23 bodů).
„Jakmile jsme si vytvořili náskok kolem deseti bodů, zápas jsme měli pod kontrolou. Klíčové byly trojky, které v dnešním basketbalu často rozhodují. Dnes se to podařilo nám,“ dodává Vavrla.
ČZU tak ovládla oba letošní vzájemné zápasy s UK a potvrdila roli jednoho z favoritů soutěže.

Tým se teď připravuje na play off s jasným cílem přivézt do Suchdola titul. O zápasu s Karlovkou i ambicích pro zbytek sezony v rozhovoru mluví kapitán týmu Vláďa Kořínek.
Jak hodnotíš utkání proti Karlovce?
Zápas mě strašně bavil a věřím, že i pro diváky to byla skvělá podívaná. Ohlasy jsme měli výborné a jsem rád, že diváci přišli. Bylo by super, kdyby se z univerzitního basketu stala podobná událost jako z hokeje. Tedy aby lidi chodili fandit, bavit se a potkávat se. Atmosféra i samotná hra měly velký náboj.
Měli jste v hledišti velkou podporu, vnímali jste to?
Poprvé jsme tam měli opravdu výrazný fanklub, hlavně od spolužaček a spolužáků z ČZU:Go. Doteď na nás chodili spíš kamarádi a rodina, takže tohle bylo něco nového a hodně příjemného.
Ještě v polovině zápasu jste prohrávali, ale po přestávce jste se zvedli. Co se změnilo?
V šatně jsme si řekli, že musíme navázat na věci, které fungovaly už v prvním poločase. Postupně nám začaly padat střely, a i když se skóre chvíli přelévalo, rozhodla pasáž, kdy jsme dali několik košů za sebou. Soupeře to trochu srazilo a my jsme se naopak dostali na vlnu. Od té chvíle jsme si šli jako tým za výhrou.
Tobě se dařilo i během přestávkového programu v souboji jeden na jednoho, v němž jsi porazil hráče z UK. Pomohlo to týmu?
Nemyslím si, že to byl zlomový moment, ale určitě to dodá trochu sebevědomí. Bral jsem to spíš jako zpestření, i když to bylo fyzicky docela náročné. Proti mně stál můj kamarád, takže jsem si to užil.
Co vás čeká ve zbytku sezony?
Teď nás čeká play off. Pravděpodobně narazíme na ČVUT, takže by to bylo další pražské derby. Když uspějeme, postoupíme do finálové čtyřky, která se pak bude hrát nejspíš v Brně.
Berete něco jiného než celkové vítězství?
Máme ty nejvyšší ambice a chceme vyhrát. Už dvakrát nám to nevyšlo, tak věříme, že to letos konečně zlomíme. Víme ale, že nás čekají silní soupeři, často i s hráči z první ligy.
Jak ty osobně zvládáš skloubit basket se školou?
Univerzitní basket pro mě není časově nejnáročnější, ale hraju ještě za klub v Liberci, kam dojíždím na tréninky. Zápasy se pak hrají tam nebo i po celé republice. Toho cestování je někdy opravdu hodně. Nicméně všechno to zatím zvládám.
Jakub Kotalík

Podobné články
Oblíbeným a vyhledávaným místem Knihovny ČZU je její Čítárna. S každým dalším semestrem si ale všímáme stále většího zájmu o prostor a nedostatečnou kapacitu studijních a odpočinkových míst. Proto jsme se rozhodli, že ještě před plánovanou velkou rekonstrukcí uděláme jednu
V Národním domě na Vinohradech se v sobotu 14. března již počtrnácté sešli studenti, zaměstnanci a přátelé univerzity, aby společně prožili večer plný hudby a zábavy. Ples ČZU je každý rok vítanou společenskou příležitostí pro všechny, kdo mají k univerzitě



