„Všem nově jmenovaným profesorkám a profesorům blahopřeji a přeji mnoho úspěchů při naplňování vašeho akademického i občanského poslání. Rád bych při této příležitosti zdůraznil, že pokud chceme jako společnost v tvrdé konkurenci obstát, musíme se v následujícím období vrátit k výraznému posilování počtu vysokoškoláků a usilovat o jejich rovnoměrnější zastoupení i mimo největší města. To však znamená pokročit i s některými dlouho odkládanými systémovými změnami v terciárním vzdělávání, zejména silněji diverzifikovat očekávání od různých typů vysokých škol,“ uvedl ministr školství Mikuláš Bek a dále zdůraznil: „Pro rok 2025 navyšujeme financování veřejných vysokých škol o 14 procent, což vytváří prostor pro výrazné navýšení mezd akademických pracovníků. Věřím, že tyto i další kroky, které nyní děláme, přilákají do akademické sféry kvalitní pedagogy a zatraktivní studium pro další vysokoškolské adepty.“
Představujeme profesory jmenované na nejvyšší akademický titul za Českou zemědělskou univerzitu v Praze
Čerstvý držitel nejvyššího akademického titulu profesor Jiří Patoka působí na katedře zoologie a rybářství Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů. Profesuru získal v oboru Aplikovaná zoologie.
Ve vědecko-výzkumné činnosti se zabývá sociobiologií a etologií raků, taxonomií řádu Decapoda, hodnocením rizik biologických invazí korýšů, monitoringem obchodu se sladkovodními živočichy určenými pro okrasný chov a sladkovodní biodiverzitou Indonésie. Je autorem 76 vědeckých článků publikovaných v časopisech indexovaných v databázi Web of Science. Jeho h-index je 22 (podle WoS).
Prof. Patoka se podílí na výuce předmětu Invazní biologie, Malakologie a astakologie, Technologie v akvakultuře a Případové studie z akvakultury a péče o vodní ekosystémy. Je garantem předmětu Akvariologie, Aquariology a Akvaristika. Úspěšně vede bakalářské i diplomové práce a působí v roli školitele studentů doktorského studijního programu. Pravidelně se účastní popularizace vědy formou publikování v odborných časopisech. Napsal čtyři chovatelské příručky, metodiku o chovu raků v akváriích a je spoluautorem českého názvosloví infrařádu rakotvárných.
Významné je uznání prof. Patoky ve vědecké komunitě. Je členem The Crustacean Society, The International Association of Astacology, The Indonesian Crayfish Research Group a neziskové organizace na ochranu sulaweských vodních živočichů Sulawesi Keepers. Aktivně spolupracuje s indonéskými univerzitami, v roce 2017 vedl na Novou Guineu první českou expedici zaměřenou na raky, jejímž výsledkem byl objev a popis prvního jeskynního raka na jižní polokouli. Aktivně se zasazuje o ochranu endemické fauny v Indonésii.
Profesor Jan Stejskal, který působí na Univerzitě Pardubice, získal profesuru v oboru Regionální a sociální rozvoj na Provozně ekonomické fakultě ČZU.
Na Fakultě ekonomicko-správní Univerzity Pardubice zabývá veřejnou a regionální ekonomií. Jak v českém, tak v anglickém jazyce vyučuje především předměty Veřejná ekonomie I. a II., Ekonomika veřejných služeb pro studenty bakalářských a navazujících magisterských programů.
Pro všechny doktorské programy v OV Ekonomické vědy akreditované na Univerzitě Pardubice přednáší předmět Metodologie vědy a dále pro studijní program Regionální a veřejná ekonomie ještě předmět Analýza veřejných politik. Je garantem dvou studijních programů: Regional Development and Governance a Regionální a veřejná ekonomie/Regional and Public Economics.
V roce 2023 se podílel na vzniku nového magisterského studijního programu Řízení rozvoje obcí a regionů, který byl úspěšně akreditován. Do konce roku 2022 vedl před 47 bakalářských a 60 diplomových prací, z nichž některé byly oceněny Cenou rektora nebo Cenou děkana za nejlepší závěrečnou práci.
Je autorem 92 publikací v databázi Web of Science. Jeho h-index je 14. Byl hlavním řešitelem čtyř grantů GAČR a členem týmu dalších výzkumných projektů.
Lenka Prokopová / Foto: MŠMT
Podobné články
Díky specialistům na výzkum v polárních oblastech, Pavle Waldhauserové a Romanu Jurasovi z katedry vodního hospodářství a environmentálního modelování, se Česká zemědělská univerzita v Praze stala další vědecko-vzdělávací institucí sdruženou do organizace UArctic zajišťující spolupráci vědců napříč Arktidou.
Na světě žije posledních 250 jedinců západního poddruhu antilopy Derbyho. V Senegalu je už téměř 25 let pomáhá chránit skupina českých vědců z České zemědělské univerzity v Praze. Posledním útočištěm těchto největších antilop světa je národní park Niokolo Koba. Do