Agrolesnická krajina je systém, který kombinuje prvky zemědělství a lesnictví. Stromy a keře se pěstují kolem plodin či pastvin nebo mezi nimi, což vede k diverzifikaci a značné udržitelnosti využití půdy hlavně z důvodu extenzivního hospodaření. Touto symbiózou je podpořena nejen udržitelná produktivita, ale i například biologická rozmanitost. Agrolesnické krajiny jsou díky tomu významné pro svou schopnost mírnit environmentální problémy včetně změny klimatu. Zároveň podporují život na venkově, estetickou hodnotu krajiny a potravinovou bezpečnost.
V nedávné studii se vědci z různých evropských institucí včetně České zemědělské univerzity zaměřili na krajinné preference lidí ve čtyřech evropských zemích – Švédsku, Lotyšsku, Bělorusku a Rusku – s cílem pochopit, jak jednotlivci vnímají různé typy krajiny v kontextu kvality života. Výzkum byl rozdělen na tři části. V první části byl účastníkům předložen seznam přínosů, hmotných i nehmotných, které můžeme získat z přírodní a polo-přírodní krajiny, založený na všeobecně uznávaném hodnocení tzv. ekosystémových služeb. Následně byli respondenti požádáni, aby tyto přínosy ohodnotili podle toho, nakolik zlepšují kvalitu jejich osobního života. Ve druhé části byli od respondentů zjišťovány některé osobní údaje, aby se v rámci výzkumu zajistilo vyrovnané zastoupení různých sociálních a demografických skupin. V závěrečné části vědci předložili účastníkům výzkumu sérii fotografií představujících rozmanité druhy krajiny. Od přírodních a polopřírodních lesů přes různé typy obhospodařovaných lesů, zemědělskou půdu, městské oblasti, silnice až po vodní plochy, jako jsou jezera a řeky. Respondenti byli požádáni, aby vybrali krajiny, které považují za nejdůležitější pro kvalitu svého života.
Výsledkem bylo, že až 81 procent respondentů ve všech regionech zvolilo jako preferované prostředí pro život jednu nebo více agrolesnických krajin, tedy takovou, kde se zemědělství mísí s lesnictvím. Výzkumníci se pak jejich odpověďmi hlouběji zabývali, kategorizovali je a analyzovali, aby přesně pochopili, proč byly tyto krajiny vybrány.
Studie tak umožnila hlouběji pochopit společenské hodnoty a preference týkající se krajiny v těchto čtyřech evropských zemích. Bylo zjištěno, že agrolesnické krajiny poskytují lidem více přínosů nebo NCP (Nature’s Contributions to People), přičemž jde o unikátní kombinaci hmotných a nehmotných NCP. Kromě toho bylo zjištěno, že pro kvalitu života lidí jsou ve všech kontextech klíčové vztahové hodnoty, které vznikají v průběhu nebo v důsledku procesů, v nichž se lidé nacházejí v přírodě či jsou s ní v přímé interakci. Tyto hodnoty jsou vázány zejména na nehmotné NCP, jako jsou lokální identita, kulturní hodnota, estetická kvalita nebo například inspirace.
Samotná studie tak představuje krok vpřed při překonávání rozdílu mezi tím, co si lidé přejí, a tím, co jim příroda a hlavně současný management krajiny poskytují, a to v době, kdy je rovnováha mezi nimi kritičtější než kdykoli předtím.
Karel Jílek / foto: agrolesnictvi.cz
Tento článek byl inspirován odbornou studií: Elbakidze, M., Surová, D., Muñoz-Rojas, J., Persson, J.-O., Dawson, L., Plieninger, T., & Pinto-Correia, T. (2021). Perceived benefits from agroforestry landscapes across North-Eastern Europe: What matters and for whom? Landscape and Urban Planning, 209, 104044. doi:10.1016/j.landurbplan.2021.104044
Podobné články
Ve dnech 10. a 11. dubna 2025 se na České zemědělské univerzitě v Praze uskutečnil 12. ročník Konference akademických senátorek a senátorů (KAS), kterou pořádala Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) ve spolupráci s ČZU. Setkání přilákalo více než
Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze vnímá závažnost situace týkající se studentky doktorského programu „Ochrana lesů a myslivost“, která byla na Slovensku odsouzena v souvislosti s nelegálním odstřelem chráněného živočicha.
