Zlatou medaili si letos odnáší Rodinná farma Michlovka, Farma Petra Horčíka, Statek Kollertových a Farma Petra Křižánka. Stříbrnou medailí organizátoři ocenili pěstitele černého bezu, zemědělce z Farmy Křížov.
Účastníci z řad akademické obce, veřejnosti, zákonodárců, umělců i sportovců si kromě vyhlášení výsledků programu Pestrá krajina za rok 2022 také vyslechli odborné příspěvky na tato témata: Voda, krajina a udržitelnost • Ambice Společné zemědělské politiky EU versus reálný dopad jejího nastavení na krajinu • Myslivecké hospodaření a jeho vliv na pestrost krajiny. Odpoledne pokračovala panelová diskuse za účasti oceněných sedláků.
I v letošním roce se sešla zajímavá sestava farem, které mají často diametrálně odlišné přístupy jak k zemědělství, tak k tomu, co přesně pro krajinu ve svém okolí dělají. Pro účastníky konference je to zároveň příležitost získat inspiraci k vlastnímu hospodaření.
Program Pestrá krajina vyhlásila Asociace soukromého zemědělství ČR poprvé v roce 2018 jako komplexní program péče o půdu, vodu a krajinu. Vycházela přitom z potřeby poukázat na to, jak sedláci na rodinných farmách přemýšlejí o konceptu svého hospodaření.
„Cílem je ukázat dobré příklady z praxe a inspirovat ostatní. Zároveň také poskytnout ocenění či další podporu sedlákům, kteří hospodaří citlivě s ohledem na krajinu a své okolí a svými aktivitami přímo či nepřímo přispívají ke kvalitě života na vsi,“ přibližuje filozofii Pestré krajiny Kateřina Pixová, proděkanka Fakulty životního prostředí ČZU a členka hodnotitelské komise programu Pestrá krajina, a dodává: „Zásadní problém naší krajiny vidím ve velkoplošném intenzivním hospodaření obřích podniků bez znalostí a respektu k lokálním přírodním, ale i historickým či společenským vztahům. Tento přístup je pouhým průmyslem, který využívá zdroje, ale nevrací nic zpět krajině, přírodě a ani společnosti jako takové. Sedláci zapojení do programu Pestrá krajina naštěstí jasně ukazují, že je možné fungovat mnohem lépe.“
Záměrem iniciátorů programu Pestrá krajina je upozornit na skutečnost, že přes nelehké byrokratické překážky sedláci neváhají na svých farmách a v jejich okolí realizovat pestré osevní postupy, vysévat biopásy, budovat drobné vodní nádrže, obnovovat či vysazovat nové sady, remízky či aleje, nakládat šetrně s půdou. Zkrátka uvádět do života opatření prospěšná pro krajinu, životní prostředí a celou společnost.
Lenka Prokopová / zdroj: FŽP
Foto: Petr Zmek
Podobné články
V odlehlé mongolské poušti Gobi sledovala okamžik, který se vědcům dosud nepodařilo zachytit. Studentka Fakulty tropického zemědělství Martina Sihelská jako první vědecky zdokumentovala narození mláděte kriticky ohroženého velblouda divokého (Camelus ferus). Výsledky publikovala v časopise Acta Ethologica.
Už třiadvacet let si 21. března připomínáme Mezinárodní den lesů jako symbolickou výzvu k ochraně přírodního bohatství nesmírné hodnoty. Zdravé lesy jsou zásadní pro zachování života na Zemi, fungují jako „plíce planety“ a zahrnují celou škálu přínosů od ekologických a
