Saranče, cvrček či potemník k večeři? Nic není nemožné

Na pražené hmyzí dobrůtky ochucené grilovacím kořením, bylinkami a kari láká Petra Škvorová v těchto dnech návštěvníky mezinárodního agrosalonu Země živitelka. V nabídce má tři hmyzí druhy, které jsou nyní schváleny jako bezpečné potraviny: cvrček domácí (Acheta domesticus), potemník moučný, (Tenebrio molitor) a saranče stěhovavá, (Locusta migratoria). Zvědavců je hodně, ale zajímalo nás, kolik lidí hmyzí delikatesy ochutná?

Z těch lidí, co sem přijdou, si asi tak 70 % nakonec opravdu něco dá.

Proč je zrovna hmyz potravinou budoucnosti?

Z toho důvodu, že nás na planetě bude přibývat, takže musíme řešit potravinový problém. A pokud bychom měli jen dosavadní, byť intenzivní zemědělství, nebude to stačit. Hmyz se jeví jako potrava budoucnosti proto, že má nízké nároky na plochu, na zemědělskou půdu, oproti skotu zhruba desetinásobně menší. Má malou spotřebu vody, nízké emise skleníkových plynů, můžeme ho odchovávat na vedlejších produktech výroby potravin, to znamená, že můžeme využít produkty, které bychom v potravinovém řetězci už nijak nespotřebovali. Pak má ještě výbornou konverzi krmiva – ta se měří tím, kolik musí brouk sníst krmiva, aby přibral jeden kilogram. Hmyz je chladnokrevný, nepotřebuje energii na „vytopení“ vlastního těla, takže konverze je u něj výborná. Dle vědeckých studií lze dosáhnout až 1,5 kg na jeden kilogram hmotnosti. Aby tedy mohl přibrat jedno kilo, stačí mu sníst kilo a půl. Další výhodou je nízká náročnost chovů.

Jak to v současné době vypadá s legislativou, pokud jde o hmyz jako bezpečnou potravu?

Tři druhy hmyzu – cvrček domácí, potemník moučný a saranče stěhovavá – jsou na seznamu novel food, takže jsou klasifikovány jako nová potravina. Další ještě čekají na vyjádření Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), jestli se na základě dostupných informací jedná o bezpečnou potravinu nebo ne. EFSA pak vydá nějaké stanovisko a Evropská unie na základě toho buď zařadí nebo nezařadí potravinu na seznam novel food. Další význam má hmyz ve výživě zvířat. Tady je to už také povoleno, a to jak pro akvakulturu, tak pro drůbež, vepře nebo dokonce pro domácí mazlíčky.

Má tato potrava šanci rozšířit se mezi běžnou populaci?

Do budoucna jistě ano, ale zatím, a vidíme to i tady na stánku, třeba starší lidé od toho jdou pryč, zatímco děti se na to vrhají. Čím víc se s tím lidi budou setkávat, tím víc jim to bude připadat normální, ale ten horizont, abychom to přijali úplně všichni, je ještě daleko. Samozřejmě teď má hmyz větší potenciál v chovu zvířat, jako výživa pro zvířata.

A vy osobně? Jaký byl váš vývoj k tomu, abyste začala jíst hmyz?

Řekla jsem si, že když s tím pracuji v laboratoři, tak to musím i ochutnat. Samozřejmě ze začátku jsem si říkala – Ne, tohle já nikdy nemůžu strčit do pusy – Ale nikdy neříkej nikdy, takže nakonec, po nějakém tom přesvědčování sama sebe, jsem toho cvrčka snědla. Když sníte jednoho, tak už vám to přijde v pohodě a další druhy se na to nabalí.

Takže teď už z toho máte menu třeba na Silvestra?

To úplně ne. Ale je pravda, že když přijedu domů do Jilemnice, tak třeba bratránek říká – No tak mi to přivez, ať taky ochutnám…

Je hmyz běžně v nabídce na trhu?

Od té doby, co byl legislativně upraven jako nová potravina, tak ano. Prodejci se už tolik nebojí, dříve to přece jen byla šedá zóna, některé státy hmyz jako potravu neuznávaly. Třeba na Slovensku se neprodával, zatímco u nás ano. Teď už je možné najít hmyzí koutek i ve větších supermarketech. Evropa si zvyká. A pro zajímavost, hmyz už je brán jako hospodářské zvíře, takže je pod kontrolou veteriny.

Lenka Prokopová

Ing. Petru Škvorovou najdete v těchto dnech na Zemi živitelce u stánku České zemědělské univerzity v Pavilonu T2. Také si ji můžete poslechnout v rozhovoru v pořadu Dopolední host, který Českému rozhlasu poskytla přímo na českobudějovickém výstavišti.