Vaše drony mají zásadní význam pro využití v precizním zemědělství. Čím jsou zvláštní?
Především jsou to „zemědělské“ drony, které mají pramálo společného s využitím bezpilotních prostředků pro hobby účely. Jsou to aplikační drony, schopné monitorovat terén a šetrně distribuovat chemické prostředky na rostliny v rámci precizního zemědělství. A jsou to naprosto unikátní stroje, které byly od první skici nakresleny a vyprojektovány na Technické fakultě a zde svépomocí vyrobeny. Koncepce precizního zemědělství také pochází z ČZU, takže je to artikl, na který má naše univerzita copyright.
Již brzy představíte další novinku, kterou velmi ocení pracovníci v lesnictví.
Ano, ve spolupráci s Lesy České republiky jsme vytvořili pojízdný pásový dron jménem Foresthor, který je určen do těžkého lesního porostu. Je relativně malý, má pomáhat při nové výsadbě stromků, která se provádí na místech zasažených kůrovcovou kalamitou. Ta, jak známo, zlikvidovala velkou část lesů, takže se teď musí hodně sázet. Starat se ty o plochy je problém, bylo by zapotřebí mnohem víc lidí, aby zvládli všechno osekávat, vyžínat, dopravovat tam postřiky. Speciálně pro tento účel jsme vyrobili stroj, který bude sám jezdit v řádkách nové výsadby. Bude provádět ošetření mladých stromků, bude vyžínat a ušetří lidskou práci. Na Technické fakultě jsme v poslední době pracovali na vývoji a výrobě funkčního vzorku tohoto pásového terénního dronu uzpůsobeného pro pohyb v prostředí lesní výsadby. Zařízení vzniklo od prvotního návrhu v prostoru naší fakulty, design vychází z požadavků prostředí aplikace a jde o smluvní výzkum a vývoj. Základ tohoto dronu lze využít i jinde v zemědělství. Konstrukce odpovídá trendům v oblasti zařízení UAV a dron je plně bezemisní.
Foresthor už jezdí, nyní se provádějí testy s pracovním příslušenstvím. Lesy České republiky chystají slavnostní předvedení pásového dronu přímo v terénu ještě letos na podzim.
Jaký je o aplikační drony zájem?
O tyto technologie je veliký zájem. Stále však narážíme na legislativní problémy, není pro ně vymyšlena správná kategorie. Z bezpilotních prostředků se nesmí distribuovat tekutiny, vlastně vůbec nic. Ale pracujeme na tom, řešíme legislativní otázku, aby byly drony legitimizovány a mohly být uvedeny do praxe. Určitý konsensus už jsme nalezli. Zájem je opravdu velký i z toho důvodu, že trend technologií se ubírá k bezpilotním prostředkům v rámci známého termínu Průmysl 4.0.
Narážejí drony na legislativní problémy i jinde v Evropě?
Je to problém v celé EU. Raketové rozšíření dronů pro účely hobby způsobilo nové nečekané problémy. Spousta lidí si je kupovala, zkoušeli, co to umí, šmírovali lidi, pouštěli je v blízkosti letiště. Bylo třeba reagovat, zpřísnit pravidla užívání. Přitom se nemyslelo na to, že se vývoj posouvá do oblasti aplikačních strojů, které létají nad polem, kde nikoho neohrožují. A to se teď řeší… Před časem jsem zaznamenal interpelaci v německém parlamentu ze Strany zelených v tom smyslu, že když budou používat drony, budou šetřit krajinu, nebudou zatěžovat zeminu a budou minimalizovat chemikálie. Jenže neustále narážejí na legislativní překážky a když chtějí dron použít, musí vyplnit padesát papírů. V německém parlamentu se tedy řešilo, že bude potřeba novelizovat zákony a zjednodušit legislativu. Je ale rozhodně nutné rozlišovat hobby scénu a profesionální scénu.
Lenka Prokopová
Chcete se o dronech dozvědět víc a prohlédnout si jednotlivé prototypy? Na Zemi živitelce nás najdete ve stánku ČZU v Praze v Pavilonu T2, hned za branou SEVER.
pátek 26. 8. – úterý 30. 8. / VYUŽITÍ DRONŮ V PŘÍRODĚ A ZEMĚDĚLSTVÍ V RÁMCI PRECIZNÍHO PŘÍSTUPU A VYUŽITÍ MODERNÍCH TECHNOLOGIÍ PRO UŠETŘENÍ NADBYTEČNÝCH ZÁSAHŮ V PŘÍRODĚ
Prezentace výsledků vědecko-výzkumné činnosti prototypové laboratoře ProLab Technické fakulty ČZU, která řeší projekty v oblasti použití dronů v nejrůznějších aplikacích.
Podobné články
V sobotu 21. prosince 2024 uplyne rok od tragické střelby v sídle Filozofické fakulty Univerzity Karlovy na náměstí Jana Palacha, při níž student této fakulty zabil 14 lidí, 25 dalších zranil a následně zastřelil i sebe. Stejně jako tehdy bude
Díky specialistům na výzkum v polárních oblastech, Pavle Waldhauserové a Romanu Jurasovi z katedry vodního hospodářství a environmentálního modelování, se Česká zemědělská univerzita v Praze stala další vědecko-vzdělávací institucí sdruženou do organizace UArctic zajišťující spolupráci vědců napříč Arktidou.