Vlny horka představují nejrizikovější atmosférické jevy v Evropě z hlediska počtu zemřelých. Jejich dopady jsou citelné zejména ve městech s hustou zástavbou a malým podílem zeleně.
V nově publikované studii vědci porovnávali průměrné denní teploty naměřené na stanici Praha-Ruzyně v teplém půlroce (květen–září) v jednotlivých dekádách od 80. let 20. století (1982–1989) do prvního desetiletí 21. století (2010–2019) a jejich dopad na úmrtnost v Praze. „Četnost a intenzita vln horka v minulé dekádě byla bezprecedentní,“ říká Aleš Urban, vedoucí týmu. „Zatímco průměrná letní teplota v 80. letech dosahovala 15,3 °C, v letech 2010–2019 to bylo 16,9 °C a výrazně přibylo také dnů s průměrnou denní teplotou vyšší než 20 °C,“ uvádí vědec.
Adaptace měst na klimatickou změnu
Vliv horka na úmrtnost se přitom jasně projevil: zatímco průměrný počet úmrtí spojených s horkem v prvních třech dekádách činil 50 úmrtí za rok, v poslední dekádě došlo již k 90 úmrtí za rok. „V relativních počtech to představuje nárůst podílu úmrtí v souvislosti s horkem z 1 % na téměř 2 % všech úmrtí ve sledovaném období,“ vysvětluje Aleš Urban s tím, že rekordní počet úmrtí souvisejících s horkem byl zaznamenán v roce 2015. Tehdy v Praze dosáhl více než 250 zemřelých, což činilo více než 5 % všech úmrtí mezi květnem a září.
Jasný nárůst dopadu vln horka na úmrtnost naznačuje nutnost adaptace měst na teplejší podnebí. „Pro období extrémně vysokých teplot by měl být nastaven systém včasného varování pro obyvatelstvo, který koordinuje jednotlivé složky integrovaného záchranného systému podobně jako při výskytu povodní. V zemích jižní a západní Evropy, kde byly podobné systémy spuštěny po horkém létě 2003, vidíme, že to opravdu funguje,“ zdůrazňuje Aleš Urban.
Publikace:
Urban, A., Fonseca-Rodríguez, O., Di Napoli, C., & Plavcová, E. (2022). Temporal changes of heat-attributable mortality in Prague, Czech Republic, over 1982–2019. Urban Climate.
https://doi.org/10.1016/j.uclim.2022.101197
Více informací:
Urban, A., Hanzlíková, H., Kyselý, J., & Plavcová, E. (2017). Impacts of the 2015 heat waves on mortality in the Czech Republic-a comparison with previous heat waves. International Journal of Environmental Research and Public Health, 14(12).
Urban, A., Kyselý, J., Plavcová, E., Hanzlíková, H., & Štěpánek, P. (2020). Temporal changes in years of life lost associated with heat waves in the Czech Republic. Science of The Total Environment, 716, 137093.
Národní akční plán adaptace na změnu klimatu – 1. aktualizace pro období 2021–2025. Ministerstvo životního prostředí ČR. Dostupné na: https://www.mzp.cz/cz/narodni_akcni_plan_zmena_klimatu
Podobné články
Předvánoční atmosféra zavládla v kampusu ČZU v Praze už počátkem prosince. Blížící se svátky o sobě daly vědět vánočními trhy, workshopy i charitativními aktivitami jako sbírka potravin nebo nábor dárců kostní dřeně. To vše je minulostí. Neodvratnou blízkost Štědrého dne
Vánoce jsou tradičně spojovány s řadou zvyků a symbolů, mezi něž patří i typické pokrmy. Na českém štědrovečerním menu zaujímá výsadní postavení rybí polévka a nesmí tu chybět další kapří delikatesy… Kapr smažený, kapr načerno, kapří hranolky, kapr na tisíc
