V aule České zemědělské univerzity v Praze se diskutovalo na téma Bioekonomika ve světle výsledků klimatické konference COP26 Glasgow 2021

Konferenci zahájil prorektor pro mezinárodní vztahy a první prorektor ČZU prof. Michal Lošťák: „Tato konference přistupuje ke změně klimatu komplexně. Nejedná se pouze o technologicko-procesní záležitosti a o ochranu životního prostředí, je zde i ekonomický, sociální a vzdělávací rozměr. To na světových summitech o bioekonomice zaznívá často, protože právě propojení ekonomického, sociálního a technologicko-environmentálního aspektu umožňuje ukotvení celého konceptu bioekonomiky,“ zdůraznil prof. Lošťák s tím, že Česká zemědělská univerzita v Praze je součástí European League for Life Sciences, sdružení padesáti univerzit z celé Evropy, v němž je koncept bioekonomiky ústředním projektem. A v tomto duchu univerzity vychovávají budoucí ekonomické lídry.

Účastníky konference přivítal také doc.  Miroslav Hájek, předseda Platformy pro bioekonomiku České republiky: „Je mi velkou ctí přivítat na půdě České zemědělské univerzity v Praze odborníky z rozmanitých oborů týkajících se multidisciplinárního oboru bioekonomiky. Na této konferenci budeme diskutovat aspekty týkající se bioekonomiky a její širší souvislosti v kontextu významné klimatické konference COP26 Glasgow 2021. Konferenci jsme uspořádali hybridně, aby se každý, koho tato tematika zajímá, mohl připojit a vyslechnout významné odborníky a jejich výzkumné aktivity.“

Hned poté dostali prostor k prezentaci vysoce aktuálních témat další odborníci.

Výstupy z loňské konference o klimatu v Glasgow prezentoval dr. Pavel Zámyslický z Ministerstva životního prostředí ČR. Ing. Leoš Gál, předseda řídicího výboru České technologické platformy pro biopaliva, prezentoval význam biomasy nejen pro energetiku, ale také pro potravinářství, farmaceutický průmysl a další odvětví.

Ekologický politik RNDr. Martin Bursík se zaměřil na využití obnovitelných zdrojů energie a aktivity směřující ke snížení emisí skleníkových plynů a nabídl srovnání situace u nás a v jiných evropských zemích. On sám stojí v čele komise hl. m. Prahy pro udržitelnou energetiku a klima. V této souvislosti upozornil, že jeho expertní tým zpracoval klimatický plán Prahy, což je návod, jak snížit emise skleníkových plynů v souladu s mezinárodními doporučeními. „Modelové scénáře hovoří o snižování emisí do roku 2030 a dosažení klimatické neutrality do roku 2050. My máme v plánu snížení emisí o 32 % ve srovnání s rokem 2010,“ zdůraznil Martin Bursík a podtrhl význam spolupráce evropských měst, pro kterou byla konference v Glasgow ideální příležitostí: „Vedli jsme bilaterální jednání s Londýnem, Paříží, Vídní, utvořili jsme klimatická partnerství. V době českého předsednictví EU bychom rádi v září uspořádali rozhovory o klimatu, které by se odehrávaly na úrovni expertních týmů.“ 

Na dopolední panel konference navázala sekce s názvem Vzdělávání – „smart population“ jako základní předpoklad pro inovace a tvorbu znalostních center. Doc. Eva Cudlínová tento panel uvedla a přivítala rovněž prezentující, jejichž tematika se dotýká vzdělávání udržitelného rozvoje a otázek životního prostředí. Ing. Jiří Dlouhý z Centra pro otázky životního prostředí Karlovy univerzity seznámil účastníky mimo jiné s návrhy cílů pro klimatické vzdělávání a Ing. Kateřina Tomšíková, Ph.D. z Institutu vzdělávání a poradenství představila možnosti inovací pro budoucnost středního zemědělského školství v ČR. Ing. Roman Buchtele seznámil všechny účastníky se svým výzkumem týkajícím se vnímání environmentálního vzdělávání.

Panel B s názvem Podpory a zelené financování se zaměřením na bankovní sektor uvedla doc. Jarmila Zimmermannová a rovněž uvítala zástupce České národní banky dr. Tomáše Kadrmase, Ministerstva životního prostředí Mgr. Bc. Richarda Juříka a ředitele divize Životní prostředí ENVIROS, s.r.o., Ing. Pavla Růžičku. Mgr. Bc. Richard Juřík hovořil o vybraných aspektech zelených investic, taxonomie a nefinančním reportingu, dr. Tomáš Kadrmas o přístupu ČNB ke klimatickým otázkám: „Dopady hmotných i tranzitivních rizik (přímé a nepřímé efekty klimatických změn) spadají do působnosti centrálních bank,“ zdůraznil vedoucí referátu zátěžových testů odboru makroobezřetnostní politiky ČNB dr. Kadrmas. Ing. Pavel Růžička zdůraznil zejména přístup a motivace podniků v kontextu udržitelnosti s ohledem na nefinanční reporting, v neposlední řadě úskalí uhlíkové stopy, včetně nutnosti dodržení principu adicionality.

Další zajímavý navazující panel Udržitelnost v zemědělsko-potravinářském sektoru z pohledu snižování emisí skleníkových plynů moderovala Ing. Monika Tomaniová, Ph.D., z Ústavu analýzy potravin a výživy. Představila iniciativu Report EIT Food – Cultivating our climate a rovněž další odborníky. Udržitelnost v potravinářském průmyslu (uhlíkové hospodaření) poutavě prezentoval dr. Jan Pivoňka, priority společnosti Nestlé v oblasti udržitelnosti přiblížila Mgr. Martina Šilhánová ze Sustainability Lead Nestlé CZ&SK. Moderní možnosti diverzifikace proteinů při výrobě potravin představila prof. Jana Hajšlová a dr. Karel Klem z CzechGlobe uvedl prezentaci s názvem Uhlíkové zemědělství – návrat ke kořenům? Diskuse se zúčastnila také Ing. Ivana Procházková z ProVeg International.

Na reflexe cílů Klimatické konference v zaměření výzev programu Horizon Europe upozornila Ing. Naďa Koníčková z Technologického centra AV ČR. RNDr. Miloš Kužvart, výkonný ředitel České asociace oběhového hospodářství uvedl: „V současné době je Česká republika vystavena rostoucím cenám téměř veškerých surovin a jejich kritickému nedostatku. Dramatický nárůst cen energií ovlivňuje i provozy zpracování odpadů. Pro využití principů bioekonomiky a přechod na udržitelnější podnikatelský model a pro zvýšení odolnosti vůči krizovým situacím včetně již existující surovinové a energetické krize potřebují malé a střední podniky nové obchodní nástroje.“ RNDr. Miloš Kužvart rovněž shrnul celodenní jednání a ujal se slavnostního zakončení, ve kterém mj. doporučil, aby se obdobné konference k aktuálním tématům konaly v příštích letech pravidelně.

Konference byla určena studentům, manažerům, podnikatelům, odborníkům na klimatickou změnu, bioekonomiku a dalším zainteresovaným stranám – všem, kteří o problematiku klimatické změny a souvisejících témat jeví zájem a chtějí se v dané tematice dále rozvíjet a vzdělávat.