„Je třeba navázat na to dobré a jít cestou, na které nejlépe zhodnotíme náš kapitál spočívající v tradici a společenské potřebnosti,“ říká nový děkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze

Nešel jsem do voleb s žádnými převratnými vizemi, protože ty pak často zůstávají jen na papíře, nebo jejich realizace instituci rozvrátí. V různých řídících funkcích na fakultě pracuji přes 20 let, takže senátoři spíše, než že by čekali na velké vize, dali na moji historickou stopu na fakultě a dlouhodobě vyjadřované názory a postoje. Před volbami jsem se se všemi senátory, kteří o to projevili zájem, sešel, intenzivně s nimi o svých představách diskutoval a získal od nich podporu. Fakulta má výborné výsledky ve vzdělávací, vědeckovýzkumné i aplikační oblasti, a je tedy pouze potřeba na dobré navázat a jít cestou, ve které nejlépe zhodnotíme náš kapitál spočívající v tradici a společenské potřebnosti, špičkově vybavených pracovištích a kvalifikovaných pracovnících.

Jaké budou vaše první kroky v této funkci a na co se chcete zaměřit především?   

Prvním krokem byl výběr nejbližších spolupracovníků – proděkanů. Požádal jsem o spolupráci profesory Stupku a Kalouse z minulého vedení fakulty, abychom si udrželi kontinuitu v rozhodujících oblastech rozvoje fakulty a kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti, a také proto, že si cením jejich dosavadní práce. Na uvolněná místa proděkanů jsem oslovil prof. Kouřimskou, doc. Hakla a doc. Zouhara, jednak kvůli jejich odborným a manažerským schopnostem a také proto, aby byly ve vedení reprezentovány naše nejvýznamnější obory. Také jsem již požádal senát o schválení rekonstruované vědecké rady, představil proděkany a začali jsme se zabývat běžnou agendou vedení fakulty, jako je organizace studia, práce na projektu Národního plánu obnovy, nastavení pravidel pro chod potravinářského pavilonu a další úkoly. V průběhu února se podrobněji seznámím s ekonomickou situací a personálními záležitostmi fakulty a plánuji setkání se všemi vedoucími děkanátních oddělení. Začátkem března budeme mít první schůzi kolegia děkana, kde chci s vedoucími kateder diskutovat o zjištěních, k nimž jsme došli, následně s nimi individuálně probrat výsledky jejich pracovišť a představy o dalším směřování kateder i fakulty.

V čem byste chtěl navázat na svoji předchůdkyni a kde chcete postupovat jinak?   

Na svoji předchůdkyni profesorku Langrovou chci a musím navázat z 80 %, především v jejím snažení o špičkové výsledky ve všech oblastech naší činnosti a zlepšení kvality práce. Nástup nového děkana neznamená obrat o 360°, nastupuji do rozjetého vlaku a musím ctít dřívější usnesení fakultních grémií, především senátu a vědecké rady a držet se schválených strategií. V čem bych chtěl postupovat jinak, je lepší aktivita a prezentace směrem navenek, snažit se o to, aby většina výsledků vznikala skutečně na našich pracovištích, aby se tím pracoviště rozvíjela a byli jsme uznávanými a vyhledávanými partnery pro vědeckovýzkumné týmy z jiných institucí i pro praxi.

Kam byste chtěl fakultu za čtyři roky dovést? 

Každý vedoucí si přeje, aby úsek, který mu byl svěřen, předával v lepším stavu, než jej převzal, a to bych si přál i já. Byl bych rád, abychom si udrželi atraktivitu pro zájemce o studium a kvalita vzdělávání se ještě zlepšila, aby naši absolventi byli žádáni na trhu práce. Ve výsledcích vědeckovýzkumné práce potřebujeme více kvalitních aplikovaných výsledků se společenskou relevancí a získávat více zdrojů na financování výzkumu. Tohoto typu výsledků potřebuje univerzita více a charakter naší fakulty dává k jejich získávání dobré předpoklady. Byl bych rovněž rád, aby na konci mého volebního období panovala na fakultě dobrá atmosféra a měli jsme kvalifikované, angažované a k fakultě loajální zaměstnance.

Jak vidíte současný obraz vaší fakulty v kontextu celé ČZU?  

Naše fakulta je viditelnou a respektovanou součástí univerzity, která dobře fungující fakultu našeho typu k plnění své mise potřebuje.  Pokrýváme svými aktivitami společensky žádané obory a témata, máme stabilní počty zájemců o studium, rozsáhlá a špičkově vybavená výzkumná a výuková pracoviště, velké množství externích projektů a samozřejmě také vysoký výkon ve vědě a rozsáhlou spolupráci s jinými výzkumnými pracovišti a praxí. Vyučujeme prakticky na všech fakultách a stále rozvíjíme i výzkumné spolupráce. S většinou děkanů fakult se dlouhou dobu znám, jsou mými přáteli a těším se, že budeme více spolupracovat než soutěžit, k prospěchu univerzity jako celku.

Na co se chcete soustředit v oblasti vědeckého výzkumu? 

V oblasti výzkumu si stojíme velmi dobře. I díky našim výsledkům ve vědě a výzkumu získala ČZU za oblast zemědělských a lesnických věd nejlepší hodnocení „A-“. Rozvíjet ale chceme i výzkum v dalších oborech relevantních v našich vzdělávacích oblastech, ke kterým patří potravinářství, přírodní a environmentální vědy. Všeobecný trend nyní směřuje ke zlepšování kvality výstupů, takže i na tento aspekt se chceme koncentrovat. Jednak kvůli vlastní excelenci ve výzkumu, ale také kvůli přerozdělování finančních zdrojů na výzkum právě podle tohoto kritéria.

Jak hodnotíte pozici FAPPZ v rámci internacionalizace univerzity a kam byste chtěl v tomto ohledu směřovat?   

Ke vzdělávání a vědě mezinárodní prostředí a spolupráce patří neodmyslitelně. Již středověcí učenci byli aktivní v mezinárodním prostoru a na zkušenou do světa se také chodilo od nepaměti. Nevím, co si mám přesně představit, když se řekne „pozice v internacionalizaci“.  Internacionalizace, podobně jako další „-izace“, jsou mnohdy jen zaklínadlem. Čísla, kterými se někdy stupeň internacionalizace vykazuje, mohou být zavádějící a nic o skutečné pozici instituce v mezinárodním prostoru neříkají. Vykazují se například vysoké počty zahraničních studentů nebo výjezdů do zahraničí, ale při hlubší analýze zjistíme, že to nemá s kvalitou moc společného a kvalitativní přínos pro jednotlivce či instituci je mizivý. Proto nevnímám internacionalizaci jako nějakou soutěž, beru ji jako nezbytnou součást akademického života, akademických pracovníků i studentů. Přínosné mezinárodní aktivity chci podporovat, jak ve směru od nás ven, tak i vtáhnout do dění u nás další významné osobnosti a instituce. Zastával jsem osm let funkci proděkana pro mezinárodní vztahy a mám v této oblasti i dostatek zkušeností z vlastních odborných aktivit.

Na co se v novém postu nejvíc těšíte a co vám naopak dělá největší starosti? 

Těším se na kvalitativně novou práci, možnost větší interakce v univerzitním prostředí, spolupráci s fakultními partnery a také na to, že budu moci se svým zkušeným týmem a fakultními grémii přímo ovlivňovat rozvoj fakulty, na které jsem strávil i se studiemi již 40 let a velmi mi záleží na její prosperitě. Starosti zatím velké nemám, ty teprve přijdou, ale s tím jsem do voleb šel. Věděl jsem, že vykonávat funkci děkana není procházka růžovou zahradou. Ale to žádná práce, pokud ji chcete dělat poctivě.

Ptala se: Lenka Prokopová