V rámci semináře pro veterináře, při kterých se vyšetřují kočky z útulku, se do ordinace MVDr. Martiny Načeradské, Ph.D. z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze dostal kocour, který trpěl nedostatkem růstového hormonu a dalšími onemocněními, jako např. ušním svrabem a onemocněním horních cest dýchacích.
„Po zjištění, že má prakticky neměřitelně nízký parametr IGF 1v krvi, nám bylo jasné, že mu musíme dodat růstový hormon. Rozhodli jsme se nasadit rekombinantní růstový hormon. Kočku takto zatím nikdo neléčil, a tak jsme jako první na světě podávali růstový hormon, který se využívá u dětí se stejnou poruchou,“ popisuje dr. Načeradská kocourkovu záchranu.
Hormon podávali veterináři dva měsíce dvakrát týdně injekční formou. „Terapie byla nasazena podle pediatrické dávky, kterou jsme přepočítali na váhu kotěte. Jsem moc ráda, že tato experimentální metoda kocourovi pomohla, zachránila mu život. Samozřejmě jsme nevěděli, jestli nebude nějaká nežádoucí reakce, ale dalo se předpokládat, že pozitiva léčby budou převládat nad případnými riziky,“ vysvětluje lékařka. Předpoklad lékařů se potvrdil prakticky okamžitě, kotěti se např. prořezaly trvalé zuby, které dosud nemělo. Hlavně ale dospělo do fyziologického stavu, který odpovídal jeho věku. Před léčbou kocour vážil 700 gramů, což je přibližně třetina obvyklé váhy, zdravý jedinec by v tomto věku měl vážit 2–2,5 kg. Po léčbě, kdy mu bylo necelých osm měsíců, skutečně vážil „tabulkové“ dva a půl kilogramu. Z kocoura tak vyrostlo zcela zdravé zvíře. Paní doktorka, která jej nakonec adoptovala, stále sleduje jeho zdravotní a celkový stav a nemůže si ho vynachválit: „Je to šťastná a zdravá chlupatá pětikilová koule.“ Dvouměsíční léčba probíhala bez komplikací, objevila se pouze mírně zvýšená hladina jaterních enzymů, která se vrátila do normálu po dokončení léčby. „Je to vedlejší účinek popsaný i u lidí, nicméně je obvyklé, že léčba může být dokončena, protože hladina jaterních enzymů se může vracet do normálu i v průběhu podávání hormonu,“ doplňuje dr. Načeradská.
Pokud by takové zvíře s nedostatkem růstového hormonu nebylo léčeno, pravděpodobně by zemřelo. Tato porucha má totiž většinou vliv i na vývoj ledvin, které se tedy nedovyvinou, zvířatům hrozí také záchvaty hypoglykemie, kdy v hypoglykemickému stavu mohou zůstat, což může být smrtelné. „U poruch růstového hormonu zejména obvykle nefunguje imunitní systém. I tento kocourek měl extrémně zvýšené leukocyty, trpěl infekcí. Takový stav zvíře obvykle nepřežije. A právě komplexní léčbou včetně podání růstového hormonu se zdravotní problémy tohoto případu celkově vyřešily,“ popisuje dr. Načeradská.
Tento lékařský postup byl publikován v D1, což je excelentní impaktovaný časopis. Tím pádem se tato metoda významně šíří mezi odbornou i laickou veřejností k využití v praxi.
https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fvets.2021.773355/abstract
Nedostatek růstového hormonu známe z lidské populace, vyskytuje se ale i u zvířat. U psů častěji než u koček. Má za následek trpasličí vzrůst, jedinci zaostávají za svými sourozenci, což by měl být varovný faktor pro chovatele, zhruba ve třech měsících je nedostatečný vzrůst již patrný. Signálem, že něco není v pořádku, je také, stejně jako u popisovaného případu kotěte, nedostatečná funkce imunitního systému, zvířata častěji trpí na infekce a hypoglykemické stavy a nevyvíjí se jim ledviny, což je jev popsaný u psů.
Dr. Martina Načeradská se ve své veterinární praxi zaměřuje zejména na kočky. A právě díky tomuto intenzivnímu zaměření a své houževnatosti objevila s kolegy novou bakterii Filobacterium Felis v plicích u koček, která může vyvolávat pneumonie. Tuto bakterii se podařilo objevit v rámci bronchoalveolární laváže – vyšetření plic. Díky porovnání vzorků od dalších veterinářů i ze zahraničí bylo jasné, že se jedná o dosud nepopsaný organismus, který si zaslouží lékařskou pozornost. Léčba antibiotiky pak byla logickým následným krokem. U těchto koček se dříve podávaly kortikoidy na léčbu astmatu, což byla mylná diagnóza. Díky posunu dr. Načeradské mohou být kočky správně léčeny a vyléčeny podáním cílených antibiotik. Což znamená další zlepšení v rámci terapie pneumonií u koček. Tento objev byl též popsán v článku Q2, opět impaktovaném časopise. Paní doktorku oslovují nejen majitelé, ale i kolegové s dotazy na postup diagnostiky a léčbu.
Připravila: Karla Mráčková
Dr. Martina Načeradská se narodila v roce 1982, vystudovala FVL na VFU BRNO v roce 2006, kde také v roce 2017 dokončila doktorské studium. Věnuje se hlavně kočičí medicíně a v roce 2013 založila první Cat Friendly kliniku v České republice. Jedná se o mezinárodní certifikaci, která zaručuje, že kočky budou ošetřovány a vyšetřovány tak, aby jim to způsobovalo co nejméně stresu. V roce 2018 složila zkoušku z kočičí medicíny u Australian and New Zealand College of Veterinary Scientists a stala se jejich členkou. Od roku 2019 pracuje jako vědecký pracovník a vyučující na ČZU v Praze. V roce 2020 ukončila studium v rámci IDTE (International dog training of Europe) s Turid Rugaas a v roce 2021 ukončila kurz Advanced feline behaviour a stala se certifikovaným kočičím psychologem.
Podobné články
„Vstup do EU nám velmi ulehčil mezinárodní spolupráci a otevřel možnosti, o kterých se nám před pětatřiceti lety ani nesnilo. Proto je překvapivé, že trendem poslední doby je spíše ubývání zájmu českých studentů o zahraniční studium,“ říká prof. Ing. Jiří
Galerie hlavního města Prahy a Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity uzavřely začátkem března Memorandum o spolupráci. První odborná praxe studentů FLD ČZU v rámci studijního programu Systémová arboristika právě probíhá v zahradě Zámku Troja, kterou spravuje GHMP.
