Svátek má

Nikola
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.

Věda má mnoho chutí. Laureátka Ceny Josefa Hlávky Daria Musiienko o výzkumu potravin a životě na ČZU

Mezi čerstvými držiteli letošní Ceny Josefa Hlávky je také mladá vědkyně působící na ČZU v oblasti inovace potravin a spotřebitelského výzkumu. Ing. Daria Musiienko je doktorandka a vědecká pracovnice na katedře mikrobiologie, výživy a dietetiky Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů. Vede senzorickou laboratoř a ve výzkumu se zaměřuje na senzorickou analýzu potravin, spotřebitelské preference a hodnocení bezlepkových a dalších potravinářských výrobků.  

Vaše práce se dočkala uznání již v roce 2023, kdy jste na mezinárodní vědecké studentské konferenci ELLS v Hohenheimu získala první místo za poster v kategorii Food for the World. Nyní přichází další zhodnocení vaší vědecké činnosti, Cena Josefa Hlávky. Co pro vás znamená ocenění, které dostávají jen ti nejlepší mladí vědci?
Ocenění mě samozřejmě velmi potěšilo, ale především překvapilo. Ve vědě se člověk většinou soustředí na to, co ještě potřebuje dokončit, jaký experiment připravit nebo jakou další otázku vyřešit. Často se tak ani nestihne ohlédnout za tím, co už se podařilo. Cena Josefa Hlávky je pro mě příležitostí se na chvíli zastavit a uvědomit si, že moje práce má smysl. Je to také velká motivace pokračovat dál a nebát se nových výzev.

Jaká byla vaše osobní cesta do českého akademického prostředí? A co vás přivedlo právě k potravinářství a výzkumu kvality potravin?

Do České republiky jsem přišla z Ukrajiny v roce 2017 kvůli studiu. Postupně jsem si zde vybudovala nejen akademické, ale i osobní zázemí. Studium výživy a potravin mě přivedlo k otázkám, které mě zajímají dodnes. Potraviny jsou totiž něco, s čím se setkáváme každý den, a přesto je za nimi spousta zajímavé vědy. Nejvíce mě nakonec zaujala senzorická analýza, protože propojuje potravinářství s lidským vnímáním a psychologií. Zajímá mě nejen to, co potravina obsahuje, ale také jak ji lidé vnímají a proč jim některé výrobky chutnají více než jiné.

Senzorická analýza se tedy stala předmětem vašeho vědeckého zájmu. Co si pod tímto pojmem má laik představit?

Velmi zjednodušeně řečeno, zkoumáme potraviny pomocí lidských smyslů. Hodnotíme jejich vzhled, vůni, chuť, texturu a další vlastnosti. Může to znít jako obyčejná degustace, ale ve skutečnosti jde o poměrně komplexní vědeckou disciplínu. Používáme standardizované metody, přesně stanovené postupy a statistické analýzy. Důležité je také rozlišovat mezi tím, jaké vlastnosti potravina má, a tím, jestli nám chutná. Například dva lidé mohou stejně intenzivně vnímat hořkost kávy, ale jednomu může být příjemná a druhému vůbec ne. A právě tyto rozdíly jsou pro nás zajímavé.

Co pro vás bylo během studia a vědecké kariéry největší výzvou a na co jste nejvíc hrdá?

Jednou z největších výzev pro mě bylo naučit se zvládat několik rolí současně. Vedle vlastního doktorského výzkumu se věnuji výuce, organizaci senzorických hodnocení, komunikaci s partnery a vedení senzorické laboratoře. Někdy je náročné najít mezi tím vším rovnováhu. Největší radost mám ale z toho, že mohu rozvíjet vlastní výzkumné nápady a sledovat, jak se z počáteční myšlenky postupně stává skutečný experiment a nakonec vědecká publikace. Jsem také hrdá na to, že se mohu podílet na mezinárodních spolupracích a že výsledky naší práce mají využití i mimo akademické prostředí.

Jak vypadá běžný pracovní den ve vaší senzorické laboratoři? Kdo potraviny hodnotí a jak se ze subjektivních dojmů stávají vědecká data?

To záleží na tom, jestli zrovna probíhá senzorické hodnocení. Pokud ano, den začíná přípravou vzorků, kontrolou podmínek hodnocení a organizací účastníků. Samotná degustace je často tou nejkratší částí celého procesu. Mnohem více času zabere příprava experimentu a následné zpracování výsledků. Podle cíle výzkumu pracujeme buď s vyškolenými posuzovateli, nebo s běžnými spotřebiteli. Každý účastník hodnotí vzorky podle předem připravených instrukcí a pomocí elektronických formulářů. Snažíme se přitom minimalizovat vliv různých rušivých faktorů, například tím, že vzorky označujeme anonymními kódy a posuzovatelé pracují v samostatných kójích. A jak se ze subjektivních dojmů stávají vědecká data? Jednoduše řečeno, jednotlivá hodnocení shromáždíme a statisticky analyzujeme. Díky tomu můžeme sledovat společné trendy a zjistit, jestli jsou rozdíly mezi výrobky skutečně průkazné.

Na čem nyní pracujete a kam chcete ve výzkumu v nejbližší budoucnosti směřovat?

V současnosti se věnuji několika projektům, které se týkají senzorických vlastností potravin a spotřebitelských preferencí. Zajímám se především o potraviny s upravenou recepturou, například rostlinné alternativy nebo výrobky určené pro osoby se specifickými výživovými potřebami. Důležitou součástí mého doktorského výzkumu je také porovnávání různých senzorických metod. Zajímá mě, zda dokážeme některé tradiční, časově náročnější postupy nahradit rychlejšími metodami, aniž bychom ztratili důležité informace. Do budoucna bych se ráda více věnovala mezinárodním výzkumným projektům a spolupráci s dalšími laboratořemi. Myslím, že právě možnost porovnávat výsledky napříč zeměmi a různými skupinami spotřebitelů může přinést velmi zajímavé poznatky.

Věnujete se také potravinám s upravenou recepturou, například bezlepkovým výrobkům. Který z vašich výzkumů přinesl nejzajímavější nebo nejpřekvapivější výsledky?

Velmi zajímavý pro mě byl například výzkum rostlinných alternativ sýrů dostupných na českém trhu. Ukázalo se, jak různorodé mohou být výrobky, které spotřebitelé často vnímají jako jednu kategorii. Liší se nejen složením a nutričními vlastnostmi, ale také chutí, vůní a texturou. Obecně mě na výzkumu potravin baví, že výsledky často nejsou tak jednoznačné, jak bychom na začátku očekávali. Výrobek může mít velmi zajímavé nutriční složení, ale pokud spotřebitelům nechutná, jeho praktické využití bude omezené. Právě proto považuji senzorické hodnocení za tak důležité.

O potravinách existuje mnoho mýtů. Který byste ráda vyvrátila jako nejškodlivější?

Asi představu, že potraviny můžeme jednoduše rozdělit na zdravé a nezdravé. Ve skutečnosti vždy záleží na celkovém jídelníčku, množství a individuálních potřebách člověka. Často se například setkáváme s představou, že bezlepkové výrobky jsou automaticky zdravější. Pro osoby s celiakií jsou samozřejmě nezbytné, ale pro většinu ostatních lidí nemusí představovat žádnou výhodu. Myslím, že bychom se měli méně řídit módními označeními na obalech a více se zajímat o skutečné složení potravin.

Co byste vzkázala zahraničním studentům, kteří uvažují o studiu nebo vědecké kariéře na ČZU?

Především bych jim doporučila nebát se začít, i když ještě nemají všechno dokonale naplánované. Studium v zahraničí může být ze začátku náročné, zvláště kvůli jazyku, odlišnému prostředí a novému vzdělávacímu systému. Zároveň ale přináší spoustu příležitostí, které by člověk jinak možná neměl. Doporučila bych jim být aktivní, ptát se a nebát se zapojovat do výzkumných projektů už během studia. Nemusíte hned přesně vědět, čemu se chcete věnovat celý život. Někdy stačí najít něco, co vás skutečně zajímá, a postupně objevovat další možnosti.

Nakonec trochu osobní otázka: Které jídlo máte nejraději? A dokážete si ho vychutnat, aniž byste vědecky hodnotila chuť, texturu a podobně?

Mám moc ráda asijskou kuchyni, například sushi nebo tom yum. A ano, naštěstí si jídlo dokážu vychutnat i bez vědeckého hodnocení! Samozřejmě si občas všimnu nějaké zajímavé chuti, vůně nebo textury a začnu přemýšlet, čím je způsobená. Ale rozhodně nesedím v restauraci a nepřiděluji každému jídlu body na stupnici od jedné do deseti. Jídlo je pro mě především radost a myslím, že právě proto mě jeho výzkum tolik baví.

Rozhovor připravila: Lenka Prokopová

Daria Musiienko: „Ráda bych poděkovala především své školitelce, prof. Ing. Lence Kouřimské, Ph.D., za její dlouhodobou podporu, vedení a důvěru. Velké poděkování patří také doc. Ing. Miloslavu Zouharovi, Ph.D., za důvěru a nominaci na Cenu Josefa Hlávky. A v neposlední řadě bych ráda poděkovala všem svým kolegům, se kterými mám možnost spolupracovat a kteří jsou důležitou součástí mé vědecké práce.“

 

Podobné články

V historických prostorách pražského Karolina se v pátek 20. listopadu 2026 uskutečnilo slavnostní setkání, které zahájilo činnost české národní sítě Sustainable Development Solutions Network (SDSN Česko). Tato iniciativa propojuje akademickou sféru, veřejnou správu, odborníky a další aktéry při hledání řešení

Středoškoláci mají Karlovarsko rádi, přesto plánují odejít. Odchod z kraje totiž plánuje 68 procent dotázaných studentů středních škol a učebních oborů. Na první pohled je to alarmující číslo, samo o sobě však neznamená, že se dvě třetiny studentů chtějí s

Česká zemědělská univerzita v Praze se v aktuálním vydání Leidenského žebříčku zařadila mezi nejúspěšnější české vysoké školy. Je jednou ze dvou českých univerzit s nadprůměrným podílem vysoce citovaných publikací i v celosvětovém srovnání ...
Shromážděním na podporu veřejnoprávních médií se v úterý 10. listopadu 2026 studenti České zemědělské univerzity připojili k celorepublikovým protestům vysokoškoláků. V 11:55 zcela zaplnili prostranství u slunečních hodin, které se na ČZU staly ...

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content