Svátek má

Alžběta
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.

Průzkum: Dva ze tří středoškoláků plánují odchod z Karlovarského kraje

Středoškoláci mají Karlovarsko rádi, přesto plánují odejít. Odchod z kraje totiž plánuje 68 procent dotázaných studentů středních škol a učebních oborů. Na první pohled je to alarmující číslo, samo o sobě však neznamená, že se dvě třetiny studentů chtějí s domovem navždy rozloučit. Část míří za vzděláním nebo zkušenostmi a návrat má v plánu.

Krásná příroda, rodina a přátelé. Karlovarský kraj má mladým lidem co nabídnout. Když však studenti středních škol začnou přemýšlet o studiu a budoucí práci, jejich plány často míří jinam. Průzkum pro projekt Chytrá krajina 2030+ ukazuje, že region potřebuje přesvědčivější odpověď na otázku, jakou budoucnost zde mohou mladí lidé získat.

Odchod z kraje totiž plánuje 68 procent dotázaných studentů středních škol a učebních oborů. Na první pohled je to alarmující číslo, samo o sobě však neznamená, že se dvě třetiny studentů chtějí s domovem navždy rozloučit. Část míří za vzděláním nebo zkušenostmi a návrat má v plánu.

Vrátit se chce 16 procent, dalších 30 procent ohledně návratu nemá jasno. Dvanáct procent se spíše nevrátí a deset procent chce odejít natrvalo. Zůstat hodlá 15 procent studentů, zbývajících 17 procent o své budoucnosti ještě nepřemýšlelo. Plány ovlivňují typy studia, gymnazistů chce odejít 95 procent, z odborných maturitních oborů 71 procent a z výučních oborů 41 procent.

„Odchod na vysokou školu ještě není definitivní ztrátou pro kraj. Důležité je, co kraj absolventům nabídne, aby se chtěli vracet.  Skoro třetina dotázaných nemá o návratu jasno. Na ty je třeba se zaměřit, aby věděli, že po návratu ze studií doma najdou práci odpovídající jejich kvalifikaci,“ vysvětluje ing. arch. Tomáš Peltan, Ph.D. z týmu Regenerace krajiny v projektu Chytrá krajina 2030+.

Domov s nejistou perspektivou

Průzkum pro projekt Chytrá krajina 2030+ zachycuje rozpor mezi vztahem ke kraji a důvěrou v jeho budoucnost a uplatnění se v něm. Hezkou přírodu mezi přednostmi vybralo 60 procent respondentů, rodinné zázemí 43 procent, ale pouze pět procent respondentů by kraj označilo jako region s perspektivou, 49 procent uvedlo jako problém nízké mzdy a 47 procentům chybí v kraji vysoká škola.

„Mladý člověk může mít svůj kraj rád a současně mít obavu, zda se doma uživí. Krásná příroda a blízcí lidé pro trvalý návrat nestačí bez perspektivy, že najde dobrou práci, zaplatí bydlení a uživí rodinu,“ komentuje výsledky Peltan.

Sociální problémy zmínilo 39 procent studentů, mezi těmi, kteří se neplánují vrátit se, je uvedlo 55 procent. Adekvátní práci ve svém oboru určitě či spíše očekává 52 procent studentů, 48 procent je skeptických. U zájemců o informační a komunikační technologie dosahuje nedůvěra v uplatnění v kraji 74 procent. Ve zdravotní a sociální péči naopak odpovídající práci očekává 67 procent a v technice, výrobě a stavebnictví 64 procent.

Kde hledat důvod k návratu

Zdravotní a sociální péči chce studovat třetina zájemců o vysokou školu. To je podstatná informace pro region, kde účastníci doprovodných skupinových diskusí upozorňují také na nedostatek lékařů a zdravotnických služeb. Zájem o obor ještě nezaručuje návrat absolventů, nabízí však konkrétní směr pro spolupráci škol, zaměstnavatelů a samospráv.

„Tady máme poměrně konkrétní vodítko, zájem mladých lidí o zdravotní a sociální péči se potkává s potřebou těchto služeb v regionu a nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Smysl může mít kontakt s místními zaměstnavateli už během studia, praxe a jasná nabídka práce po absolvování. Student by měl vědět, že se má kam vrátit,“ navrhuje Peltan.

Jiný rozpor se týká tradičních odvětví. Studenti vidí budoucnost kraje ve vzdělávání, lázeňství a cestovním ruchu. Osobně však chce v lázeňství pracovat osm procent a v turistickém ruchu šest procent dotázaných. Technologie, inovace a vývoj uvedlo jako perspektivní směr kraje 32 procent studentů.

„Student může chápat, že lázeňství je pro kraj důležité, a přitom sám chtít být programátorem nebo technikem. Pro plánování rozvoje je proto potřeba vědět v čem mladí vidí svojí budocnost i budoucnost regionu a jaké profese v něm chtějí dělat. Jejich pohled je pak nutné propojit s tím, v čem se má region potenciál rozvíjet,“ upozorňuje Peltan.

Potvrzuje to i kvalitativní část průzkumu. Pět skupinových diskusí v Chebu, Karlových Varech a Sokolově ukazuje, jak se pracovní možnosti propojují s dalšími podmínkami života. Vedle výdělků účastníci řešili bydlení, dopravu a dostupnost zdravotní péče. Vztah k regionu přitom často zůstával silný. Zpráva doporučuje rozvíjet vzdělávání, práci a bydlení společně.

„Dotazníkové šetření ukazuje, že to, co v regionu studenti i obyvatelé oceňují, nemusí být důvodem pro setrvání. Je třeba zaměřit se na ty okolnosti, které o rozhodnutí odejít rozhodují. Pokud nabídneme byt, ale člověk by musel za prací nebo vzděláním každý den složitě dojíždět, tak může být nakonec nucen region opustit. Pokud ale uvažuje o setrvání v regionu a vidí v něm pracovní perspektivu, nabídka bydlení může jeho rozhodnutí podpořit. Právě proto nás v projektu zajímá vedle obnovy krajiny také to, jak mohou lidé v kraji žít,“ říká Peltan.

Co bude po uhlí

V názorech na proměnu kraje po útlumu těžby studenti spíš tápou, samotný útlum těžby uhlí nedokáže posoudit 48 procent dotázaných, jako příležitost jej vnímá 23 procent a jako problém 29 procent. Konkrétnější představy však mají o využití míst po těžbě, 38 procent by je ponechalo přírodě, 36 procent by je využilo pro obnovitelné zdroje energie a 34 procent pro volný čas.

Právě propojením proměny území a potřeb obyvatel se zabývá projekt Chytrá krajina 2030+ České zemědělské univerzity v Praze podpořený Operačním programem Spravedlivá transformace. Zahrnuje obnovu krajiny, hospodaření s vodou i plánování odolných sídel. Sociologické a demografické podklady pomáhají posuzovat, jak může nové využití území přispět také k životu místních lidí.

Online šetření proběhlo od 23. března do 10. dubna 2026, šetření pro potřeby projektu realizovala firma Výzkumy Soukup. Z 1 858 vyplněných dotazníků bylo po vyřazení nerelevantních odpovědí analyzováno 1 701; data byla převážena podle typu studia, věku a okresu. Jde o obraz současných záměrů, nikoli předpověď skutečného stěhování. Pro kraj je ale užitečným varováním: vztah k domovu mladí lidé mají, přesvědčení o vlastní budoucnosti v něm řadě z nich chybí.

Šetření bylo zpracováno pro potřeby projektu: Chytrá krajina 2030+, registrační číslo CZ.10.01.01/00/22_001/0000287, financovaného z Operačního programu Spravedlivá transformace 2021 – 2027.

Podobné články

Výzkum velblouda divokého v mongolské poušti Gobi přinesl studentce Fakulty tropického zemědělství ČZU Martině Sihelské vítězství v kategorii Grrrls v letošním ročníku Cen SDGs. Její práce propojuje terénní výzkum, ochranu ohrožených druhů a praktickou péči o jednoho z nejvzácnějších savců

Počtvrté v novodobé historii České zemědělské univerzity v Praze přivítají Statky ČZU v pátek 4. září v areálu v Lánech návštěvníky dožínek. Svátek všech, kteří se postarali o úspěšnou sklizeň, proběhne tradičně ve znamení veselí a zábavy spojené s oslavou

Česká zemědělská univerzita v Praze se v aktuálním vydání Leidenského žebříčku zařadila mezi nejúspěšnější české vysoké školy. Je jednou ze dvou českých univerzit s nadprůměrným podílem vysoce citovaných publikací i v celosvětovém srovnání ...
Shromážděním na podporu veřejnoprávních médií se v úterý 10. listopadu 2026 studenti České zemědělské univerzity připojili k celorepublikovým protestům vysokoškoláků. V 11:55 zcela zaplnili prostranství u slunečních hodin, které se na ČZU staly ...

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content