Karlovarsko jako živá laboratoř: Chytrá krajina 2030+
Projekt Fakulty životního prostředí mění Karlovarský kraj v modelový region udržitelné, klimaticky odolné a datově řízené krajiny. Vědci zde vytvářejí kalibrované modely pro celou lokalitu, kombinují klimatické scénáře, hydrologické simulace i satelitní data přímo pro posttěžební výsypky. Studenti pravidelně vyjíždějí mapovat specifika této lokality. Zkoumají například rekultivované jezero Medard nebo lom Jiří ve spolupráci s obcemi a Krajským inovačním centrem.
„Cílem je navrhovat postupy, které pomohou obnovit funkčnost posttěžební krajiny, podpořit její využití pro zemědělství, lesnictví, rekreaci i biodiverzitu a zároveň zvýšit její schopnost adaptace na probíhající klimatickou změnu,“ říká hlavní řešitel projektu, emeritní rektor ČZU Petr Sklenička z katedry plánování a sídel FŽP.
Výstupy projektu se ověřují v reálných lokalitách od posttěžebních výsypek až po centra měst. Chytrá krajina propojuje modelování klimatu, vody, krajiny a měst v jednom systému a vytváří digitální dvojče celého regionu. To bude napojeno na reálné senzory, hydrologický model i klimatické simulace. Projekt zároveň spojuje vědce, obce, školy, firmy, krajináře a vodohospodáře.
„Na první pohled se nezdá, že by regiony jako Karlovarsko a Sokolovsko měly problém, když nejsou bezprostředně postiženy dopadem klimatické změny ve smyslu nedostatku vody,“ podotýká výzkumnice Fakulty životního prostředí Tereza Hnátková, a zároveň upozorňuje: „Nicméně, potýkají se s problémem kvality zdrojů nebo se zvýšenou potřebou ochrany zdrojů v souvislosti s lázeňstvím. Zároveň přinášejí specifické příležitosti ve smyslu modernizace sídel i propisu nových technologických oborů, které do budoucna nahradí výpadek pracovních příležitostí způsobených postupným uzavíráním lomů a dolů.“
V Chodově na Karlovarsku bude v nejbližší době zahájen provoz Envirocentra pro vzdělávání o krajině, klimatické změně a adaptacích. „Záměrem je pomáhat přenášet vědecké poznatky do praxe a ukazovat, jak lze pomocí chytrých a přírodě blízkých opatření zvyšovat odolnost území vůči suchu, přívalovým srážkám i teplotním extrémům,“ vysvětluje výzkumnice Tereza Hnátková.
Environmentální centrum by ve spolupráci s technickým lyceem v Chodově u Sokolova a s dalšími vzdělávacími institucemi mělo postupně přerůst v centrum praktické výuky pro střední i vysokoškolské vzdělávání. Sloužit má jako regionální centrum pro vzdělávání o krajině, klimatické změně a adaptacích. Nabídne venkovní učebny, demonstrační plochy (dešťové zahrady, retenční prvky, vegetační místa), experimentální měření pomocí senzorů a programy pro školy i veřejnost. Propojí digitální modely, terénní opatření a vzdělávání – návštěvníci uvidí reálné příklady, jak lze snížit dopady extrémů počasí, zvýšit biodiverzitu a pracovat s vodou ve městě i krajině.
Modelové příklady modro-zelené infrastruktury
Odborníci Fakulty životního prostředí se také dlouhodobě věnují hospodaření s dešťovou vodou a adaptaci měst na změnu klimatu. Na stánku ČZU proto prakticky předvedou, jak zelená střecha ochlazuje budovu a její okolí. Návštěvníci se mohou přesvědčit na vlastní oči, jaký teplotní rozdíl panuje na černé a zelené střeše nebo jak se využívá dešťová voda na jednotlivých typech střech. Budou svědky měření teplot termokamerou, porovnání různých typů střech, ukázek modro-zelené infrastruktury i zábavných experimentů pro děti a dospělé.
„Na našem interaktivním modelu si každý může porovnat tři typy střech – běžnou střechu, extenzivní zelenou střechu a střešní zahradu. Pomocí termokamery odhalí rozdíly v jejich povrchové teplotě a zjistí, jak zelené střechy pomáhají ochlazovat města, zadržovat dešťovou vodu a zvyšovat jejich odolnost vůči změně klimatu,“ vysvětluje Tereza Hnátková.
Lenka Prokopová
Podobné články
Sucho, výkyvy počasí a další klimatická rizika už české farmy nutí měnit způsob hospodaření. Přesto řada zemědělců stále vnímá klimatickou změnu spíše jako běžné výkyvy počasí. Lukáš Zagata, který v červnu převzal profesorský dekret, zkoumá, proč se některé farmy dokážou
Botanická zahrada Fakulty tropického zemědělství ČZU pořádá od 6. do 10. října 2026 tradiční výstavu chilli papriček. Její návštěvníky čeká pestrá paleta odrůd a ochutnávka výrobků z chilli, které si zde mohou i zakoupit. Vstup na výstavu je zdarma.
