Karlovarsko jako živá laboratoř: Chytrá krajina 2030+
Projekt Fakulty životního prostředí mění Karlovarský kraj v modelový region udržitelné, klimaticky odolné a datově řízené krajiny. Vědci zde vytvářejí kalibrované modely pro celou lokalitu, kombinují klimatické scénáře, hydrologické simulace i satelitní data přímo pro posttěžební výsypky. Studenti pravidelně vyjíždějí mapovat specifika této lokality. Zkoumají například rekultivované jezero Medard nebo lom Jiří ve spolupráci s obcemi a Krajským inovačním centrem.
„Cílem je navrhovat postupy, které pomohou obnovit funkčnost posttěžební krajiny, podpořit její využití pro zemědělství, lesnictví, rekreaci i biodiverzitu a zároveň zvýšit její schopnost adaptace na probíhající klimatickou změnu,“ říká hlavní řešitel projektu, emeritní rektor ČZU Petr Sklenička z katedry plánování a sídel FŽP.
Výstupy projektu se ověřují v reálných lokalitách od posttěžebních výsypek až po centra měst. Chytrá krajina propojuje modelování klimatu, vody, krajiny a měst v jednom systému a vytváří digitální dvojče celého regionu. To bude napojeno na reálné senzory, hydrologický model i klimatické simulace. Projekt zároveň spojuje vědce, obce, školy, firmy, krajináře a vodohospodáře.
„Na první pohled se nezdá, že by regiony jako Karlovarsko a Sokolovsko měly problém, když nejsou bezprostředně postiženy dopadem klimatické změny ve smyslu nedostatku vody,“ podotýká výzkumnice Fakulty životního prostředí Tereza Hnátková, a zároveň upozorňuje: „Nicméně, potýkají se s problémem kvality zdrojů nebo se zvýšenou potřebou ochrany zdrojů v souvislosti s lázeňstvím. Zároveň přinášejí specifické příležitosti ve smyslu modernizace sídel i propisu nových technologických oborů, které do budoucna nahradí výpadek pracovních příležitostí způsobených postupným uzavíráním lomů a dolů.“
V Chodově na Karlovarsku bude v nejbližší době zahájen provoz Envirocentra pro vzdělávání o krajině, klimatické změně a adaptacích. „Záměrem je pomáhat přenášet vědecké poznatky do praxe a ukazovat, jak lze pomocí chytrých a přírodě blízkých opatření zvyšovat odolnost území vůči suchu, přívalovým srážkám i teplotním extrémům,“ vysvětluje výzkumnice Tereza Hnátková.
Environmentální centrum by ve spolupráci s technickým lyceem v Chodově u Sokolova a s dalšími vzdělávacími institucemi mělo postupně přerůst v centrum praktické výuky pro střední i vysokoškolské vzdělávání. Sloužit má jako regionální centrum pro vzdělávání o krajině, klimatické změně a adaptacích. Nabídne venkovní učebny, demonstrační plochy (dešťové zahrady, retenční prvky, vegetační místa), experimentální měření pomocí senzorů a programy pro školy i veřejnost. Propojí digitální modely, terénní opatření a vzdělávání – návštěvníci uvidí reálné příklady, jak lze snížit dopady extrémů počasí, zvýšit biodiverzitu a pracovat s vodou ve městě i krajině.
Modelové příklady modro-zelené infrastruktury
Odborníci Fakulty životního prostředí se také dlouhodobě věnují hospodaření s dešťovou vodou a adaptaci měst na změnu klimatu. Na stánku ČZU proto prakticky předvedou, jak zelená střecha ochlazuje budovu a její okolí. Návštěvníci se mohou přesvědčit na vlastní oči, jaký teplotní rozdíl panuje na černé a zelené střeše nebo jak se využívá dešťová voda na jednotlivých typech střech. Budou svědky měření teplot termokamerou, porovnání různých typů střech, ukázek modro-zelené infrastruktury i zábavných experimentů pro děti a dospělé.
„Na našem interaktivním modelu si každý může porovnat tři typy střech – běžnou střechu, extenzivní zelenou střechu a střešní zahradu. Pomocí termokamery odhalí rozdíly v jejich povrchové teplotě a zjistí, jak zelené střechy pomáhají ochlazovat města, zadržovat dešťovou vodu a zvyšovat jejich odolnost vůči změně klimatu,“ vysvětluje Tereza Hnátková.
Lenka Prokopová
Podobné články
Od hasicího robota přes chytrá řešení pro města a krajinu až po udržitelnou kosmetiku. ČZU letos na Zemi živitelce představí projekty, které ukazují šíři témat, jimiž se univerzita zabývá, a především to, jak se její výzkum promítá do konkrétních řešení.
Součástí prezentace České zemědělské univerzity na mezinárodním agrosalonu Země živitelka, který se v českobudějovickém výstavním areálu koná ve dnech 20.–25. srpna 2026, je i letos podnikatelský inkubátor Point One. Postupně zde představí tři úspěšné projekty svých členů: Aroma difuzéry Hyfo,
