Může pršet stejně, ale sucho sílí. Vědci popisují, jak klimatická změna vysušuje Evropu

Vědci ze 13 zemí, včetně hydrologa Oldřicha Rakovce z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU), analyzovali srážky, půdní vláhu a schopnost atmosféry odpařovat vodu. Výsledky ukazují, že letošní sucho vzniklo kombinací podprůměrných srážek a rekordních teplot, které výrazně zvýšily výpar vody z krajiny. Právě zesílení horka je podle studie jednoznačným důsledkem klimatické změny.

„Žíznivá“ atmosféra saje vláhu z krajiny

„Zatímco v dlouhodobém vývoji nejsou změny srážek jednoznačné, tak naopak takzvaná výparná poptávka atmosféry v důsledku oteplování výrazně roste a s ní roste také riziko a intenzita půdního sucha,“ shrnuje poznatky vědců hydrolog Oldřich Rakovec, který působí na Fakultě životního prostředí ČZU. „Stejné množství deště proto dnes nemusí znamenat stejné množství vody dostupné v půdě a řekách jako před několika desetiletími. Pro Česko je toto zvlášť důležité, protože leží na evropském rozvodí, naprostá většina vody od nás odtéká a jsme závislí především na srážkách, které spadnou přímo na našem území,“ vysvětluje vědec.

Hlavní zjištění studie

• Zemědělské sucho (nedostatek vláhy v půdě) je v západní Evropě kvůli klimatické změně přibližně 5× pravděpodobnější než v podnebí o 1,4 °C chladnějším, tedy bez vlivu člověka. Ve východní Evropě, kde srážkový deficit trvá už půl roku, je podobné sucho až 11× pravděpodobnější.

• Hlavní příčinou je horko, ne déšť. Klimatická změna podle dat neovlivnila množství jarních srážek, avšak zásadně zvýšila odpařování.

• Práh sucha se posunul. Srážkový deficit podobný letošnímu by před desítkami let vedl jen mírnějšímu suchu. Avšak kvůli výraznějšímu odpařování má dnes stejný nedostatek srážek za následek mnohem vážnější sucho.
• Dopady jsou už teď hmatatelné: Francie hlásí nejhorší úrodu kukuřice za 50 let, Rumunsko od roku 2019 kvůli opakovaným suchům přišlo o více než milion hektarů kukuřice. Rozsáhlé lesní požáry postihly zejména Francii a Španělsko. Nizozemsko v polovině července vyhlásilo nedostatek vody.

Labe jako varovný příklad

Studie v souvislosti s Českem zmiňuje jako příklad suchem zasažených vodních toků Labe. Podle hydrologické simulace průtoku Labe v Děčíně byl průměrný průtok mezi dubnem a červnem 2026 nejnižší za celou dobu záznamů od roku 1950. Obdobný vývoj během celého období od března do června potvrzují také pozorování ČHMÚ[1] a situační zprávy Povodí Labe[2].

„Nízké průtoky omezují ponor a přepravní kapacitu lodí[3] a současně zvyšují tlak na říční ekosystémy, především kvůli rychlejšímu oteplování vody a menšímu množství rozpuštěného kyslíku v ní,“ vypočítává Oldřich Rakovec důsledky nedostatku vody v řece.

Česko musí lépe vracet vodu do krajiny

Podle Rakovce musí být pro Česko prioritou důsledné naplňování a pravidelná aktualizace již existujících plánů pro zvládání sucha. „Česko má výhodu v historicky vybudovaných nádržích, zejména ve vltavské kaskádě. Ty pomáhají udržovat průtoky a zvyšují bezpečnost zásobování vodou, včetně strategických odběrů pro energetiku,“ připomíná hydrolog.

„Nádrže ale nejsou nevyčerpatelné a část vody se z jejich hladiny také odpařuje. Současně je proto potřeba obnovovat mokřady a říční nivy, zlepšovat vsakování vody do půdy a šetrněji hospodařit v krajině. Vlhčí půda a zdravá vegetace navíc podporují výparné ochlazování a mohou místně zmírňovat dopady vln veder,“ dodává Rakovec.

Studii a infografiky najdete zde: https://www.worldweatherattribution.org/increasingly-hot-europe-faces-more-severe-droughts-and-growing-challenges-for-water-and-land-management/

Zpráva o kondici českých řek po suchém jaru: https://zivauni.cz/po-suchem-jaru-chybi-voda-v-rekach-v-labi-je-malo-vody-jako-v-extremne-suchych-letech/