Antropogenní dopady mění diverzitu a druhové složení rostlin, nicméně zůstává nejasné, jak změny ve složení společenstev kopírují změny prostředí dlouhodobě a napříč celými kontinenty. V této studii proto autoři vyhodnotili vliv ekologických faktorů (zejména světlo, teplota, půdní vlhkost, půdní dusík a půdní pH) a použili celkem 18 345 časových řad zahrnujících hlavní rostlinná stanoviště Evropy. Vědci potvrdili posun ve složení společenstev projevující se prudkým nárůstem druhů náročných na dusík, doprovázený mírným nárůstem druhů tolerujících zástin – dochází tedy zjevně k zahušťování vegetace. Lesní společenstva se posunula směrem k druhům spojeným s vyšším pH půdy, zatímco mokřadní společenstva vykazovala v průběhu času pokles druhů závislých na vlhkosti. Odhalili také silnou souvislost mezi zanecháním půdy ladem a šířením druhů, jež preferují stinnější a na živiny bohatší stanoviště.
„Když jsme pracovali na našich prvních analýzách druhového bohatství, přemýšlel jsem, které rostliny se vyskytují častěji a které mizí, přesněji řečeno, jaké podmínky prostředí tyto rostliny preferují. Rostliny a další organismy jsou něco jako ´živoucí senzory´ prostředí, které obýváme, a jejich přítomnost v prostoru a čase nám může hodně říct o změnách prostředí, což je koncept zvaný bioindikace. Naše nová studie je přímou aplikací těchto znalostí k rekonstrukci toho, jak se složení vegetace změnilo za posledních šedesát let,“ uvádí Gabriele Midolo.
„Je zajímavé vidět, že změny, které pozorujeme u nás, se ukazují jako platné pro celou Evropu. Díky činnosti člověka se mění přírodní podmínky, což některým druhům prospívá a jiným naopak škodí. Například se šíří druhy s vyššími nároky na dusík, z nichž řada patří mezi silné konkurenty. Svým rozrůstáním pak mohou způsobit ústup už tak ohrožených druhů,“ podotýká spoluautorka, botanička Irena Axmanová z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Výzkum byl součástí projektu týmu analytiků biodiverzity pod vedením Petra Keila (Fakulta životního prostředí ČZU v Praze) financovaného Grantovou agenturou České republiky (GAČR, projekt č. 24-14299L). Na článku spolupracovali vědci z celkem 14 evropských zemí.
Celý článek čtěte zde: https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.aeb2493
Zdroj: FŽP / Foto: Shutterstock
Podobné články
Od března je ředitelkou Zoo Praha, kde už pár let předtím pracovala jako koordinátorka in situ projektů na ochranu zvířat ve volné přírodě. Řídila například převoz koní Převalského do Mongolska nebo projekt Toulavý autobus na ochranu goril nížinných v Kamerunu.
V závěru května, ve dnech 28. a 29. 5. 2026, hostí Česká zemědělská univerzita v Praze významnou mezinárodní vědeckou konferenci BioPhys Spring. Pro naši univerzitu je to výjimečná událost nejen proto, že se jedná o jubilejní pětadvacátý ročník. Po několika
