Proč tedy dvakrát po sobě Praha?
Konferenci BioPhys Spring založil profesor Blahovec v roce 2002 a pět ročníků se konalo u nás. Od roku 2007 jsme se začali v organizaci střídat s našimi partnerskými institucemi, jimiž byly Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre, Maďarská univerzita zemědělství a přírodních věd v Gödöllő a Agrofyzikální institut Bohdana Dobrzańského Polské akademie věd v Lublinu. V roce 2024 se k nám přidal indonéský Národní technologický institut v Bandungu. Vloni byla s organizací na řadě ČZU v Praze. Konference se konala v aule, registrováno bylo 91 účastníků a proběhlo 77 přednášek. Protože se letos jedná o jubilejní 25. ročník a konference vznikla v Praze na ČZU, přálo si vedení univerzity i organizační výbor konference, aby se tento jubilejní ročník opět konal u nás. Naši partneři a spoluorganizátoři souhlasili. Obratem jsme tedy zahájili přípravy. Význam konference je umocněn záštitami ministra zemědělství České republiky Martina Šebestyána a rektora ČZU v Praze Michala Lošťáka.
Komu je konference určena a jaké máte zkušenosti s ohlasy účastníků?
Tato konference je svým způsobem unikátní. Je zaměřena na doktorandy a mladé začínající vědce. Na zahajovací plenární sekci sice bývá několik vyzvaných přednášek zralých vědců, většinou vedoucích výprav ze spolupořádajících univerzit. Potom ale už dostávají prostor mladí a vedoucí výprav jednotlivé sekce řídí. Pro většinu z účastníků to bývá první příležitost k prezentaci svých vědeckých výsledků, k získávání zkušeností a k navazování kontaktů s kolegy z partnerských organizací včetně zahraničních. Mám zkušenost, že v řadě případů vznikly pracovní i přátelské kontakty dlouhodobé, které trvají po celou kariéru. Z takové užitečné spolupráce potom vznikají i prestižní publikace, které zviditelňují naše univerzity ve světových žebříčcích i ve vědeckých databázích.
BioPhys Spring slaví čtvrtstoletí existence. To by si zasloužilo malé ohlédnutí za nejvýznamnějšími mezníky její historie.
Tak samozřejmě nejdůležitějším mezníkem konference bylo její založení v roce 2002. Jak už jsem uvedl, dalším mezníkem byl počátek rotace míst konání mezi partnerskými organizacemi v roce 2007. V roce 2013 mi profesor Blahovec předal pomyslnou štafetu a já jsem se stal garantem konference za ČZU. A snad i dovršení čtvrtstoletí trvání konference lze považovat za významný mezník. Celý náš organizační výbor je potěšen, že tato událost už má tradici, získala si prestiž a stala se významnou akcí v kalendáři vědeckých konferencí.
S jakými ambicemi jste BioPhys Spring zakládali a kam se za čtvrtstoletí posunula?
Naším cílem bylo od počátku prohlubování spolupráce ve vědě a výzkumu mezi spolupořádajícími univerzitami a předávání zkušeností mladým kolegům. Dnes se konference účastní i řada partnerů z dalších organizací. Prvních ročníků se účastnilo kolem čtyřiceti lidí, v posledních letech byl počet účastníků kolem stovky a letos očekáváme účast ještě vyšší. Hlavně doktorandi a mladí vědci zde získávají zkušenosti a tuzemské i zahraniční kontakty, což se v řadě případů úročí ve společných vědeckých výsledcích a publikacích. Mnozí z absolventů doktorského studia a bývalých účastníků konference odešli do praxe a dále se vědě nevěnují. Ale řada z nich zůstala, kariérně rosta a už školí nové doktorandy. A ti tvoří další generaci mladých vědců, kteří se naší konference účastní.
Jaký program chystáte pro letošní pražskou konferenci a jaká budou její hlavní témata?
Program konferencí bývá standardní. Přednášky a prezentace výsledků dávají podnět k diskusím mezi partnery, kteří se zabývají podobnými tématy. Během kuloárních diskusí a během slavnostního večera je prostor k prohloubení pracovní i přátelských kontaktů a k další spolupráci. Hlavními tématy konference jsou samozřejmě problematiky řešené v akreditovaných programech doktorského studia na fakultách ČZU. Ale konference je multioborová a nebráníme se žádnému tématu.
Přijedou tradiční hosté, nebo máte mezi sebou nějaké nováčky?
Základ účastníků konference tvoří kolegové ze spolupořádajících organizací, se kterými se už dobře známe. Jejich doktorandi i účastníci z jiných organizací se mění. Tedy vždy máme tradiční hosty i nováčky.
Jaký je váš nejsilnější zážitek z těchto konferencí?
Na našich konferencích byla vždy přátelská atmosféra a výborná organizace. K nejsilnějším zážitkům proto patří pocit z dobře vykonané práce a spokojenost účastníků. Bylo pro nás ctí, když zahajovací ceremoniál loňského ročníku navštívili a zdravici přednesli náměstek ministra životního prostředí a prorektor ČZU pro vědu a výzkum.
Na co se těšíte letos?
Určitě na novou krásnou konferenci a na naše kolegy. Snad řada příspěvků bude i z mého oboru, kterým je energetika, tedy se i něco nového dovím. A pokud opět uvidím odjíždět účastníky spokojené, bude to dobrý pocit nejen pro mě, ale i pro celý organizační výbor.
Ptala se: Lenka Prokopová
Podobné články
Druhů rostlin preferujících půdy bohaté na živiny s vysokým obsahem dusíku za posledních šedesát let v Evropě prudce přibylo. Tento trend jde napříč všemi stanovišti, jako jsou mokřady, lesy, křoviny a traviny. K takovému závěru došli vědci v čele s
Od března je ředitelkou Zoo Praha, kde už pár let předtím pracovala jako koordinátorka in situ projektů na ochranu zvířat ve volné přírodě. Řídila například převoz koní Převalského do Mongolska nebo projekt Toulavý autobus na ochranu goril nížinných v Kamerunu.
