Tenkrát v únoru 2022
Jen pár dní po vypuknutí války poskytla univerzita náhradní domov stovkám válečných běženců, vesměs ženám s dětmi. Kromě střechy nad hlavou jim zajišťovala stravu, hygienické potřeby, lékařskou péči a psychologickou pomoc, což se po přestálém traumatu ukázalo jako zásadní. Dobrovolníci z řad zaměstnanců i studentů pomáhali s vyřizováním úředních záležitostí, pro ty nejmenší bylo zřízeno Dětské centrum. Později došlo na hledání pracovních příležitostí pro ukrajinské ženy, škol a školek pro malé děti a možností studia pro ty starší.
Podle kvestora ČZU Jakuba Kleindiensta byla pomoc lidem přicházejícím z válkou postižené země jedinečná rychlostí, s jakou univerzita reagovala, a také komplexností: „Hned ve čtvrtek ráno, v prvních hodinách po vypuknutí konfliktu, jsme si telefonovali s panem rektorem, svolali jsme krizový štáb a začali organizovat pomoc. Naše univerzita má 650 ukrajinských studentů, ale také 1300 ruských. Aby nám tu nevznikl tavící kotlík, museli jsme přijmout bezpečnostní opatření, která jsme také hned realizovali,“ vzpomíná kvestor a zdůrazňuje: „Naše univerzita projevila bezprecedentní připravenost. V režii krizového štábu vznikl komplexní proces zajištění potřebné pomoci poskytované již od příjezdu na území republiky. Koordinovala ji skupina UKRAJINA help za mohutné podpory stovky dobrovolníků – studentů i zaměstnanců univerzity,“ shrnuje kvestor Jakub Kleindienst události odehrávající se bezprostředně po ruské invazi na Ukrajinu.
Akceschopnost pracovní supiny UKRAJINA help vedla k nastavení systému, který umožnil okamžitě vyčlenit na 300 lůžek spravovaných ČZU. Jednotný systém evidence ubytovaných přinesl možnost přímého propojení s cizineckou policií. V praxi to mj. znamenalo, že každý z uprchlíků dostal indentifikační kartičku, aby mohl při pohybu po městě prokázat svoji totožnost. Bylo zprovozněno Dětské centrum, kam mohly maminky při vyřizování svých záležitostí svěřit děti od dvou do 15 let profesionální pečovatelce Oxaně hovořící ukrajinsky.
Konkrétní formy pomoci
Česká zemědělská univerzita vyhlásila finanční sbírku na pomoc válečným běžencům, na jejímž kontě se již v prvním týdnu shromáždilo kolem 800 tisíc korun. Dalším významným počinem byla materiální sbírka. Do týdne se ve skladovacích prostorách nahromadily domácí potřeby, nádobí, drogistické zboží a věci pro děti. „Lidé nosili plenky, dětské hygienické potřeby, dudlíky, všechno pro miminka, protože se na veřejnost dostala informace, že tu máme i úplně malé děti. Takže sunar, přesnídávky, dětské sesličky, hrací deky. Pro ty větší sedačky do auta, houpačky, deskové hry, odrážedla, koloběžky, míče, švihadla nebo kolečkové brusle. Dřevěné postýlky různých velikostí donesli obyvatelé Suchdola a jedna školka nám darovala dětská lehátka, matrace a pyžámka,“ vyjmenovává koordinátorka sbírky Tereza Zuzánková z dlouhého seznamu darů, jimiž lidé chtěli válečným uprchlíkům ulehčit život. Nezištnou pomoc nabídli i partneři univerzity a firmy jako dm-drogerie nebo alza.cz.
Univerzita zřídila kontaktní místo pro studenty, kteří potřebují pomoc, ale i pro ty ochotné pomáhat. Studenti a akademici z Ukrajiny se postupně začleňovali do studijních programů a výzkumných projektů. O dobré nápady nebyla nouze. Třeba bezplatná veterinární péče o zvířata, která si rodiny přivezly s sebou. ČZU tuto službu nabízela ve vlastní veterinární ambulanci.
Foto: Shutterstock
Podobné články
Vláda ČR na svém jednání 16. února 2026 jmenovala profesora Petra Skleničku předsedou Technologické agentury České republiky (TA ČR) s účinností od 17. února 2026. Rozhodla tak na základě návrhu Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, která ho jednomyslně
Kdo se nově zařadí mezi oceňované osobnosti české vědy? Nadace Neuron spouští nominační proces pro Ceny Neuron 2026, které jsou již přes patnáct let určeny mimořádným vědkyním a vědcům s mezinárodním přesahem i renomé. Až do 25. dubna 2026 mohou
