ČZU Farmers Prague se chystají na semifinále Bitvy o Prahu, do nové sezony vstoupili s odvážnou strategií

ČZU Farmers Prague vstoupili do sezony 2025/2026 Univerzitní ligy ledního hokeje domácím zápasem proti Masarykově univerzitě. V bouřlivé atmosféře předvedli atraktivní hru a nasazení, nakonec ale podlehli Brnu 2:5. Nyní se blíží vrchol zimního semestru. Už příští čtvrtek 30. října 2025 vypukne v pražské Sportovní hale semifinále Bitvy o Prahu. Ze čtyř nejlepších pražských týmů pouze dva postoupí do jarního finále. Cílem nově vzniklého týmu ČZU je samozřejmě zvítězit a stát se mistrem Univerzitní ligy ledního hokeje. Ptáme se Tomáše Kadlece, jestli to vidí jako reálné?

Myslím si, že jsme na cestě, abychom to dokázali. Změnou strategie, celkovým přístupem ke sportu, to znamená nesoustředit se tak moc na techniku, ale přidat víc tréninkových jednotek a posilovny, na ledě víc bruslit. Chceme prostě být rychlejší a silnější, než soupeř. Toto je naše strategie. Nevím, jestli můžeme slíbit titul, ale věřím, že pokud se po této cestě budeme ubírat, vyjde to.

Vraťme se k začátkům samostatného univerzitního týmu. Jak hodnotíte první sezonu ČZU Farmers?

Ve výsledku bych první sezonu 2024/2025 pod značkou Farmers rozhodně považoval za úspěšnou. Cílem bylo složit stabilní tým a vytvořit základy pro naše další fungování. To se podařilo, dokonce jsme dokázali pro hráče zajistit jedno z nejlepších zázemí univerzitní ligy, máme svoji samostatnou šatnu ve Fortuna Aréně v Holešovicích. Máme stabilní tréninkové jednotky, dokázali jsme postavit šikovné mladé mužstvo, na kterém můžeme dál stavět. To rozhodně hodnotím kladně. Týká se to i fungování mimo led, takže myslím, že to bude dobrý tým. A trenéři jsou spokojeni.

Jak náročné bylo sehnat dohromady tým tvořený studenty ČZU, když jste dříve hráli v družstvu tří univerzit? A jaký byl zájem ze strany studentů?

Nábor probíhal přes naše nově vzniklé sociální sítě, které tehdy ještě neměly takový dosah, takže jsme začínali úplně od nuly. Zároveň jsme využívali komunikační kanály univerzity – ať už to byl Newsletter nebo sdílení na celouniverzitních sociálních sítích. Do týmu se nám přihlásilo kolem padesáti hráčů. Nebyli jsme zaběhnuté mužstvo a bylo třeba s tím tak pracovat. I kvůli tomu jsme dali šanci všem, kteří se přihlásili. V rámci několika málo tréninků bylo těžké zhodnotit, kdo bude v sezoně lepší a kdo horší, koho máme ve výsledku nasadit. Nakonec se to povedlo, mužstvo jsme vybrali dobře a máme kostru, na které můžeme dál stavět.

První samostatná sezona Farmers začala vloni na podzim nadějně vítězstvím nad Hradcem. Na jaře pak přišel důležitý mezník, na který se všichni těšili: Bitva o Prahu, kde jste byli čtvrtí. Jaká ponaučení jste si odnesli do další sezony?

Výsledek sezony bohužel nebyl takový, jaký jsme očekávali. Chtěli jsme se dostat do play off, což se bohužel nepodařilo. Takže jsme trochu pozměnili strategii a budeme ti nejnabruslenější a nejrychlejší. Víme, že přes techniku naše cesta pravděpodobně nepovede, takže si to musíme vydřít. Co nejvíc makat a dát do toho celé srdce, které, jak věřím, v našem týmu je. Co se týče Bitvy o Prahu, přístup bude stejný. Chceme to prostě urvat naší fyzičkou a novým způsobem hry.

Úspěch každého týmu také hodně závisí na tom, jak si lidi sednou. Jak je to s vámi?

I když náš tým ještě není dokonale sehraný, tohle celkem funguje. Určitou nevýhodou byly ranní tréninky, které jsme měli po celou sezonu, tam se parta vytváří trochu hůř. Dobře si uvědomujeme, jak je právě tohle důležité, tak jsme zavedli dva večerní tréninky týdně. Jeden pro suchou přípravu, aby kluci získali co nejlepší kondici, a druhý na ledě. Věříme, že ta kostra, kterou jsme vloni dokázali vybudovat, se ještě víc semkne. Jsem moc rád, že mezi kluky vznikají přátelství, tráví spolu čas i mimo tréninky, chodí na tenis, jezdí na dovolené. Je fajn, že jsme dokázali propojit lidi s podobným smýšlením a zaměřením.

Kdo přišel na to, že se univerzitní tým bude jmenovat Farmers?

Vymýšleli jsme to s kolegy spoluzakladateli týmu a s grafikem, který vytvářel celou identitu. Vedení univerzity nám navrhovalo názvy jako Bulls nebo Mavericks, ale nám se Farmers zdáli jako nejpříhodnější. Dá se s tím marketingově pracovat, a navíc to vypadá dobře.

Skloubit tvrdý trénink se studiem musí být velmi náročné. Jaké podmínky musí student splnit, aby mohl hrát hokej za univerzitu?

Především musí být každý hráč studentem, to je základní podmínka. Pak se nesmí zapsat do prvního ročníku třikrát za sebou, to znamená, že může změnit školu nebo obor jen jednou. Pokud toto nesplní, nemůže hrát v univerzitní lize. Tím chceme zamezit pseudostudentům, aby se kvůli hraní hokeje permanentně zapisovali do prvních ročníků.

Další podmínkou je splnit v rámci prvního semestru 50 procent zapsaných předmětů. Jakmile to hráči nedodrží, nemohou nastoupit do play off nebo do druhé části soutěže. Během roku probíhají dvě kontroly. První na začátku akademického roku, kdy musí každý předložit potvrzení o studiu, a pak po konci zimního semestru, kdy dokládáme známky z daného semestru a splnění minimálně poloviny zapsaných předmětů. A samozřejmě se snažíme motivovat hráče, aby škole věnovali patřičnou pozornost a snažili se být nejlepší nejen v hokeji, ale i ve studiu.

A jak je na tom management klubu?

Dokázali jsme dát dohromady stabilní a dostatečně velký marketingový tým, ať už jsou to správci a správkyně sociálních sítí nebo marketingový manažer. Máme lidi, kteří se starají o spojení s univerzitním marketingem a s univerzitními spolky, máme svého grafika a hledáme další lidi, kteří by se zapojili i do sportovního sektoru. Rádi bychom sehnali nějakého fyzioterapeuta. Ozývají se další zájemci, máme i pohovory s cizinci, tak věřím, že najdeme nějakou cestu, jak je zapojit do našeho týmu. Sám jsem zvědav, koho se nám ještě podaří získat.

To vypadá skoro jako americký model, kdy jsou univerzity hrdé na své sportovní týmy a plně je podporují…

Myslím, že se to k takovému modelu hodně přibližuje. Máme výborné vztahy s marketingem, tam vidím obrovskou podporu. Ať už je to tento rozhovor, možnost sdílení na sociálních sítích, zapojení našeho týmu do eventů univerzity a podobně. Podporu ze strany vedení univerzity vnímám také jako velmi dobrou, na začátku nám pomohli i finančně, abychom ten projekt vůbec mohli rozjet. Moc si toho vážíme a doufám, že se vše zúročí a přineseme univerzitě nějaké výrazné úspěchy.

Což vždy znamená posílení dobrého jména univerzity. Vnímáte to tak?

Přesně tak to vnímáme.

A co nováčci, které nabíráte?

Když mluvíme o americkém modelu, myslím si, že by se v budoucnu studenti při výběru univerzity mohli rozhodovat i podle úrovně sportovních týmů. Proto se snažíme vytvořit pro hráče takové podmínky, abychom například mohli oslovit juniory Sparty, aby se spíš rozhodli studovat u nás, než jinde v Praze nebo v republice. To je jeden důležitý aspekt naší strategie do budoucnosti. Druhý vychází z mé osobní zkušenosti, a sice že mě hokej obrovsky motivoval pokračovat ve studiu. Abych mohl být součástí univerzitního hokeje, mohl zažívat všechny eventy, soutěžit, bojovat o titul v univerzitní lize. Myslím, že to byl značný motivační faktor, který mi pomohl dostudovat, protože už jsem byl někde na cestě za kariérou.

K pocitu hrdosti na univerzitu přispívají i fanoušci, nebo spíš fanynky, a těch máte spoustu.

Je pravda, že klíčovou skupinou našich fanoušků jsou ženy, a my si našich fanynek moc vážíme. Ale jinak je to náročné, vybudovat komunitu kolem týmu, který je vlastně úplně nový. Někdy to jde líp, například u Bitvy o Prahu, která je už zavedenou akcí. Snažíme se vybudovat fanklub stabilních fanoušků, kteří by chodili na všechny naše zápasy. Tímto bych je také chtěl vyzvat ke sledování našich sociálních sítí. A hlavně pobídnout, ať dorazí a fandí.

Nováčci mají na to, aby vyrostli, celých pět let, takže se necháme překvapit.

Máte pravdu, ještě se vyvíjejí a těším se na to, jak porostou.

Rozhovor připravila: Lenka Prokopová