Na přesně vytyčené letecké trase pomocí bezpilotního prostředku, dronu osazeného multispektrální kamerou, vědci mapují změnu stavu tamních vegetace. Zejména smrky ztepilé procházejí v posledních letech značnou proměnou. I na první pohled je patrný rozpad smrkových porostů na západním svahu nejvyšší české hory Sněžky. Na vině je nejen působení kůrovce, ale také kumulativní efekt stresu v podobě sucha. Teplotu a vlhkost půdy v Obřím dole navíc dlouhodobě měří půdní senzory. V kombinaci s dálkovým průzkumem se tak nabízí celostní vhled do jedinečné lokality horské přírody.
„Kombinace výskytu kůrovce a stresu ze sucha urychluje degradaci lesů. Vzhledem k pozorovaným trendům je klíčové pokračovat v dlouhodobém monitorování, abychom lépe pochopili, jak se tyto ekosystémy přizpůsobují a jaké strategie by mohly pomoci zmírnit jejich úbytek,“ vysvětluje Jan Komárek z katedry prostorových věd FŽP.
Aktivity vědců v Krkonoších se v současné době znásobily díky mezinárodnímu projektu EarthBridge, který do Obřího dolu v roce 2024 přivedl skupinu mezinárodních studentů z německých, italských a českých univerzit, aby zde společně sledovali a řešili aktuální environmentální problémy, jako je vliv klimatické změny na nejvyšší české pohoří.
Zdroj: Fakulta životního prostředí ČZU
Podobné články
Také letos pokračuje projekt experimentálních mezí, který tým ekologie hmyzu Fakulty životního prostředí zahájil v roce 2024 ve spolupráci s firmou VIN AGRO, s. r. o., a dalšími zemědělci. Na podzim toho roku a v dubnu 2025 vědci ve čtyřech
Fakulta tropického zemědělství ČZU v Praze se stala partnerem nového výzkumného projektu SmartSheep, který získal podporu v rámci programu NAZV – ZEMĚ II. Zaměřuje se na vědecké hodnocení účinnosti opatření určených k ochraně hospodářských zvířat před útoky velkých šelem, především
