Na přesně vytyčené letecké trase pomocí bezpilotního prostředku, dronu osazeného multispektrální kamerou, vědci mapují změnu stavu tamních vegetace. Zejména smrky ztepilé procházejí v posledních letech značnou proměnou. I na první pohled je patrný rozpad smrkových porostů na západním svahu nejvyšší české hory Sněžky. Na vině je nejen působení kůrovce, ale také kumulativní efekt stresu v podobě sucha. Teplotu a vlhkost půdy v Obřím dole navíc dlouhodobě měří půdní senzory. V kombinaci s dálkovým průzkumem se tak nabízí celostní vhled do jedinečné lokality horské přírody.
„Kombinace výskytu kůrovce a stresu ze sucha urychluje degradaci lesů. Vzhledem k pozorovaným trendům je klíčové pokračovat v dlouhodobém monitorování, abychom lépe pochopili, jak se tyto ekosystémy přizpůsobují a jaké strategie by mohly pomoci zmírnit jejich úbytek,“ vysvětluje Jan Komárek z katedry prostorových věd FŽP.
Aktivity vědců v Krkonoších se v současné době znásobily díky mezinárodnímu projektu EarthBridge, který do Obřího dolu v roce 2024 přivedl skupinu mezinárodních studentů z německých, italských a českých univerzit, aby zde společně sledovali a řešili aktuální environmentální problémy, jako je vliv klimatické změny na nejvyšší české pohoří.
Zdroj: Fakulta životního prostředí ČZU
Podobné články
Ve středu 5. listopadu 2025 navštívili kampus ČZU zástupci společnosti ČEZ ESCO, která se zaměřuje na udržitelný rozvoj a nabízí komplexní řešení energetických potřeb pro firmy, obce i stát. Při prohlídce kampusu v doprovodu rektora Petra Skleničky a kvestora Jakuba
Hned týden po diskusi o bezpečí na parties pokračujeme v sérii setkání nad ožehavými problémy. Ve středu 5. listopadu v 17:30 otevíráme další velké téma: duševní zdraví. Tlak na výkon, sociální sítě, pocit, že musíme být neustále v pohodě. Jak
