Zákon je reakcí na evropskou směrnici o ochraně osob z roku 2019, kterou převádí do českého práva. Jeho hlavním smyslem je chránit oznamovatele protiprávního jednání na pracovišti – tzv. whisteblowery – před odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatelů. Oznamovatelem může být každá fyzická osoba, která se na svém pracovišti setká s možným protiprávním jednáním a rozhodne se jej nahlásit. Oznamovatelem nemusí být pouze zaměstnanec, ale také osoba samostatně výdělečně činná, stážista či člen statutárního orgánu právnické osoby. Podstatné je, že oznamovatel pro subjekt, u něhož k protiprávnímu jednání došlo nebo má dojít, v současnosti nebo v minulosti vykonával práci či jinou obdobnou činnost. V této souvislosti je důležité vědět, že zákon neposkytuje ochranu anonymním oznamovatelům.
Zákon ve své platné podobě nechrání oznamovatele jakéhokoliv protiprávního jednání, týká se to pouze omezeného okruhu nejzávažnějších jednání – trestného činu nebo přestupku, u něhož je stanovena zákonná sankce v podobě pokuty s horní hranicí alespoň 100 000 korun, kromě toho také porušení evropského práva ve vybraných oblastech (např. ochrana životního prostředí, ochrana veřejného zdraví či zadávání veřejných zakázek). Oznamovatel může oznámení učinit prostřednictvím oznamovacího systému u zaměstnavatele, ale může se také rozhodnout pro vnější oznámení a obrátit se přímo na Ministerstvo spravedlnosti (prostřednictvím webu oznamovatel.justice.cz) či na orgán činný v trestním řízení.
Zaměstnavatel je povinen vyvarovat se vůči oznamujícímu zaměstnanci uplatnění jakýchkoli odvetných opatření, jako jsou rozvázání pracovního poměru, převedení na nižší pozici, snížení mzdy či platu, negativní hodnocení či jiné znevýhodnění, byť je to třeba jen hrozba postihu.
Příjemce oznámení je povinen do třiceti dnů posoudit důvodnost oznámení a oznamovateli písemně sdělit výsledek. Je-li případ složitý, může lhůtu až dvakrát prodloužit. Při odpovědi je třeba dbát na to, aby s věcí byl seznámen pouze oznamovatel.
A nakonec jedna důležitá věc. Co když oznámení není pravdivé? Tady naopak zákon chrání zaměstnavatele. Tomu, kdo vědomě učiní nepravdivé oznámení, hrozí pokuta až ve výši 50 000 korun, může se tím ale dopustit i spáchání přestupku či trestného činu křivého obvinění. Zaměstnavatel se pak může u soudu domáhat náhrady škody, která mu nepravdivým oznámením vznikla. Musí však doložit důkazy a mj. prokázat, že škoda vznikla opravdu v příčinné souvislosti s nepravdivým oznámením.
Martin Janků, katedra práva Provozně ekonomické fakulty ČZU
Podobné články
Nejcennější chráněné oblasti Krkonošského národního parku, konkrétně Obří důl, jsou nadále pod drobnohledem specialistů z katedry prostorových věd Fakulty životního prostředí ČZU v Praze. Kůrovcový tým zde ve spolupráci se správou parku již sedmým rokem pokračuje s dálkovým průzkumem údolí
Inovativní podnikání ukazuje, že české univerzity mohou být v čele vzdělávacích reforem. O tomto netradičním, přitom akreditovaném modelu výuky se mohl přesvědčit i prezident ČR Ing. Petr Pavel, M.A., při své návštěvě Provozně ekonomické fakulty, která se uskutečnila v úterý
