Svátek má

Blažej
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.

Hromnice jsou oslavou přicházejícího jara, a také svátkem mokřadů

Mokřady představují cenný, i když dlouho opomíjený ekosystém. Globální ochrany se dočkaly až v 70. letech minulého století, kdy právě na Hromnice, 2. února 1971, podepsala malá skupinka environmentalistů na kongresu v íránském Ramsaru mezinárodní úmluvu o mokřadech. Tento den od roku 1997 každoročně slavíme jako Světový den mokřadů.

Smyslem tohoto svátku je zvyšovat povědomí o hodnotě mokřadů a jejich významu pro lidstvo a planetu. Na celém světě se pořádají osvětové akce, které se snaží poukazovat na přínosy ochrany mokřadů. Patří mezi ně zachování biologicky rozmanitých ekosystémů, které jsou domovem mnoha živočišných i rostlinných druhů, ochrana hospodářsky využívané půdy před povodněmi či přirozená filtrace vody prostřednictvím rozpadu znečišťujících látek. Základním smyslem Ramsarské úmluvy je ochrana a rozumné užívání těchto cenných ekosystémů.

„Předpokládá se, že od začátku 20. století zaniklo 50–60 procent mokřadů v celosvětovém měřítku. Mezi nejčastější důvody patří odvodnění za účelem přeměny mokřadů na zemědělskou půdu nebo aquakultury, výstavba infrastruktury, výstavba přehrad, regulace potoků a řek, důlní a těžební činnost a znečištění. V minulosti zaniklo nejvíce mokrých luk, které byly odvodněny. V současnosti jsou to pravděpodobně mangrovové porosty, které jsou přeměňovány na akvakultury v tropických oblastech,“ uvádí prorektor ČZU profesor Jan Vymazal, podle něhož byly mokřadní oblasti dlouho považovány za nepříliš cenné ekosystémy a také jejich výzkum byl zanedbatelný, protože vědci věnovali pozornost spíše vodním nebo suchozemským ekosystémům. „Velký obrat v chápání významu mokřadů nastal v 50. letech 20. století, kdy byla poprvé popsána celá řada ekosystémových služeb, které mokřadní oblasti poskytují. Ekosystémové služby lze obecně definovat jako přínosy, které lidé získávají od ekosystémů a které mají vliv na kvalitu jejich života a životní úroveň,“ dodává profesor Vymazal.

Základní mise Ramsarské úmluvy je ochrana a rozumné užívání všech mokřadů na lokální, regionální a národní úrovni a snaha prostřednictvím mezinárodní spolupráce přispět k udržitelnému rozvoji světa. Pro potřebu Ramsarské úmluvy jsou mokřady definovány jako „Území bažin, slatin, rašelinišť, území pokrytá vodou, přirozená i uměle vytvořená, trvalá či dočasná, s vodou stojatou či tekoucí, sladkou, brakickou či slanou včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje šest metrů“.

Prvním na seznamu ramsarských mokřadů byl Cobourg Peninsula v Austrálii, který byl zapsán 8. 5. 1974. Největšími mokřady na tomto seznamu jsou Rio Negro v Brazílii (120 016 km2), Ngiri-Tumba-Maindombe v Demokratické republice Kongo (65 696 km2) a Queen Maud Gulf v Kanadě (62 782 km2).

V České republice se nachází celkem 14 mokřadů mezinárodního významu o celkové rozloze 60 207 hektarů. Jako první byly 2. 7. 1990 zapsány Lednické rybníky (650 ha), Novozámecký a Břehyňský rybník (923 ha), Šumavská rašeliniště (637 ha) a Třeboňské rybníky (10 165 ha). Jako poslední byly zapsány mokřady Horní Jizery (2303 ha) a Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa (3223 ha).

Foto: shutterstock

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content