Samice vejce zahřívala něco málo přes měsíc, samec ji střídal pouze ve chvíli, kdy si letěla obstarat potravu. Mláděti se daří, proto už bylo možné je okroužkovat.
„Mladí orli se kroužkují přímo na hnízdě, nebo je spustíme v pytli dolů, okroužkujeme na zemi a pak vrátíme zpět do hnízda. Kroužkování snášejí v klidu, jen málokdy mají potřebu útočit. Vylézt na orlí hnízdo ale dokáže jen zkušený stromolezec, jako jsou v tomto případě ornitologové Josef Veselý z Přírodovědného spolku Dobříš a Lubor Křížek (darujkridla.cz). Musí si obléct lezecké popruhy, dát na nohy drapáky a vydat se do výšky,“ vysvětluje Bohumil Fišer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a dodává: „Orlí hnízda jsou opravdu impozantní. Ptáci je budují z větví, drnů a trávy, někdy je využívají opakovaně. Hnízdo měří v průměru asi metr a půl, po letech může dosáhnout výšky přes dva metry a váhy až půl tuny. Pro takovou váhu je samozřejmě potřeba pořádný strom,“ doplňuje Bohumil Fišer.
Značení kroužkem přinese informace o dalším pohybu okroužkovaného ptáka. Díky kroužkování je například známo, že mládě orla mořského, opatřené kroužkem v Brdech v roce 2015, se o dva roky později pohybovalo u Bohumína na Ostravsku. Jiné mládě, které vylétlo z hnízda v Brdech v roce 2019, bylo o rok později vyfotografováno na Třeboňsku.
Název orel mořský není příliš výstižný. Tento pták neobývá pouze mořská pobřeží, ale i vnitrozemské sladké vody, okolí velkých řek či jezer a rybníků. V Evropě byl koncem 19. století jako „škodná“ téměř vyhuben. Díky důsledné ochraně ve většině evropských států se od 70. let minulého století postupně vrací na svá bývalá hnízdiště. V České republice nyní hnízdí kolem stovky párů ročně.
Podobně jako je tomu u řady dalších dravců, samice orlů mořských jsou větší než samci. Váží kolem sedmi kilogramů, samci čtyři až pět kilogramů. Přes impozantní rozpětí křídel dosahující až dvou a půl metru nejsou dobrými letci. Většinu času tráví sezením u vody na vyvýšeném místě s dobrým rozhledem. Živí se hlavně rybami a vodními ptáky. Podstatnou část jejich potravy v zimě tvoří mršiny, orel tak v přírodě plní významnou sanitární funkci.
Zdroj: nature.cz
Foto: Bohumil Fišer
Podobné články
Fakulta tropického zemědělství vás srdečně zve na závěrečnou konferenci evropského projektu AGRIGEP – Rooting Sustainable Change: Inclusive Gender Equality Plans in Agriculture and Life Sciences Universities in Central and Eastern Europe, která se uskuteční ve čtvrtek 25. září 2025 na
Čtvrt století. Čtvrt století práce, která dává smysl, to skutečně stojí za oslavu. Jako první ze současného týmu Fakulty tropického zemědělství ČZU se do Senegalu v roce 2000 vypravila profesorka Pavla Hejcmanová, tehdy jako studentka doktorského studia. Jejím cílem bylo
