Zimoviště vodních ptáků se v Evropě i u nás mění, ukazují výsledky sčítání
Rozšíření i početnost jednotlivých druhů se mění v důsledku klimatických změn. Předchozí mírné zimy umožnily jednotlivým druhům posunutí zimovišť z jihozápadu na severovýchod Evropy nebo do vnitrozemí kontinentu. V posledních desetiletích u nás narůstaly počty zimujících jedinců různých druhů hus, racků, volavek a většiny druhů kachen. Měnily se i jejich nároky na prostředí. Na našem území tak vzrůstá význam stojatých vod (přehrad, pískoven, zatopených lomů aj.) vytvořených člověkem v posledních desetiletích. Významným faktorem, který s těmito změnami souvisí, je potravní specializace jednotlivých druhů. Na našem území narůstá početnost především zimujících býložravých a rybožravých druhů „V loňském roce 2023 jsme zjistili například rekordní počty volavek bílých, volavek popelavých a racků bělohlavých. Nověji u nás pravidelně začínají zimovat vzácné druhy jako kormorán malý, ostralka štíhlá nebo lžičák pestrý. Letos můžeme ale očekávat vyšší počty i vzácnějších druhů potápivých kachen (hoholů severních, turpanů hnědých nebo morčáků malých) zimujících obvykle na pobřeží Baltského moře, které k nám přiletěly už v chladných dnech na přelomu listopadu a prosince,“ říká Zuzana Musilová, koordinátorka sčítání v Česku.
Webové stránky poskytují informace o vodních ptácích a jejich zimovištích
Mezinárodní sčítání vodních ptáků se neobejde bez pomoci dobrovolníků. Více než 400 ornitologů v posledních letech sčítá vodní ptáky na více než 800 lokalitách na řekách, rybnících, přehradách i průmyslových vodách po celém našem území. Pro odbornou i laickou veřejnost jsou výsledky sčítání vodních ptáků v Česku dostupné na webových stránkách www.waterbirdmonitoring.info. Tento portál poskytuje informace o tom, které lokality aktuálně slouží jako významná zimoviště vodních ptáků na základě jejich početnosti a druhové diverzity. Obsahuje také údaje o jednotlivých druzích, početnosti a jejích změnách, distribuci a druhové ochraně.
Podobné články
V odlehlé mongolské poušti Gobi sledovala okamžik, který se vědcům dosud nepodařilo zachytit. Studentka Fakulty tropického zemědělství Martina Sihelská jako první vědecky zdokumentovala narození mláděte kriticky ohroženého velblouda divokého (Camelus ferus). Výsledky publikovala v časopise Acta Ethologica.
Už třiadvacet let si 21. března připomínáme Mezinárodní den lesů jako symbolickou výzvu k ochraně přírodního bohatství nesmírné hodnoty. Zdravé lesy jsou zásadní pro zachování života na Zemi, fungují jako „plíce planety“ a zahrnují celou škálu přínosů od ekologických a
