Rada vysokých škol (RVŠ) byla založena v roce 1990. Od té doby byli její součástí i studenti českých vysokých škol, zatím pouze jako delegáti. V roce 1992 pak vznikla Studentská komora (SK) a od roku 1995 se zastupující studenti SK stali také plnoprávnými členy RVŠ.
Pavlovi i jeho kolegyni Karolíně Mahlerové aktuálně končí mandát v Akademickém senátu ČZU, z jehož studentských řad se jmenují dva zástupci do SK RVŠ. Pavel tak apeluje na studenty ČZU, aby nejen kandidovali do Akademického senátu, ale aby také usilovali o zástupnictví v SK RVŠ: „Je to opravdu skvělá zkušenost, kdy člověk může do něčeho zasáhnout a přidat k tomu část sebe. Studenti nejen poznají, jak to v jednotlivých orgánech funguje, ale rovněž se seznámí s mnoha lidmi různých oborů a poznají i další kampusy vysokých škol. Má tak určité srovnání a mnoho kontaktů do budoucna.”
Při zasedáních SK RVŠ, které se konají každé dva měsíce a vždy na jiné vysoké škole, se sejdou zástupci studentů mnoha českých vysokých škol. Od mediků, přes ekonomy, přírodovědce až po umělce. Společně pak řeší palčivé otázky a problémy studentů jednotlivých VŠ.
Konkrétní sněm SK RVŠ vypadá tak, že se zástupci sejdou a v plénu pod vedením Ing. Michala Farníka, který je zvoleným předsedou, proběhne takzvané kolečko, kdy každý zástupce VŠ přednese konkrétní problémy a také novinky ze své vysoké školy. O tom všem se následně diskutuje. „Pak nastává pracovní část, kdy ve skupinách vytváříme dokumenty a podklady z diskuse z jednotlivých částí SK RVŠ. Ty se dále předkládají Ministerstvu školství mládeže a tělovýchovy i jednotlivým politikům.“
V minulém období SK RVŠ například ve spojení s energetickou krizí řešila i zdražování kolejného, kdy zástupci několik měsíců diskutovali s vedením vysokých škol o různých cenách kolejného v různých částech České republiky. „Bylo smutné vidět velké rozdíly mezi jednotlivými akademickými obcemi. V některých případech mi přišlo, že chtěli na kolejném na studentech vydělat, zatímco jinde zdražili jen o nutnou část tak, aby to pro studenty bylo únosné. Tady byla dobře vidět rozdílnost chování jednotlivých vysokých škol k jejich studentům.“
SK RVŠ je rozdělena do různých částí. Pavel Brož, který se věnoval části pro doktorské studium, řešil i chystanou reformu terciárního vzdělávání, týkající se výše stipendií nebo zahrnutí doktorského studia do nároku na mateřskou. Doktorské studium se totiž zatím do nároku na mateřskou nezapočítává.
Pokud jste studujícími na ČZU a chcete mít i vy šanci ovlivňovat a rozvíjet akademické prostředí, neváhejte kandidovat do Akademického senátu ČZU. Třeba to budete právě vy, kdo bude zastupovat v dalším období ČZU v SK RVŠ. „Jak jsem zmiňoval, jedná se o mimořádnou zkušenost i skvělé osobní zážitky. A vzhledem k tomu, že se na zasedáních střídají dva zástupci, tolik času ze studia vám to nezabere. Stojí to za to,” dodává na závěr Pavel Brož.
Věra Klimšová
Podobné články
Členové Botanické zahrady Fakulty tropického zemědělství se každoročně vydávají na botanické expedice. Cílem jejich expedičního putování bývají převážně subtropické a okrajově tropické oblasti, které korespondují se specializací univerzitní botanické zahrady na užitkové rostliny tropů a subtropů. Jak vybírají konkrétní destinaci
Docent Lukáš Trakal z katedry geoenvironmentálních věd Fakulty životního prostředí ČZU v Praze převzal 24. listopadu 2024 prestižní ocenění Česká hlava – Cena Ministra životního prostředí.
Výsledky vyhlásili 22. listopadu 2024 zástupci ústavu Česká hlava PROJEKT, který pomáhá vědcům a
