Vyplývá to ze studie v Nature Communications, na níž pracovali v rámci mezinárodního týmu vědci z katedry agroekologie a rostlinné produkce Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze. Podle výsledků studie se podmínky pro pěstování chmele v Evropě budou měnit nerovnoměrně. Lépe na tom budou severněji položené pěstitelské regiony, kam spadá i Žatecká chmelařská oblast, naopak hůře jižněji položené regiony. Kvůli růstu teplot vzduchu dozrává chmel až o 20 dnů dříve než v minulosti. Dozrávání se navíc posouvá do horkých dnů, což má negativní dopad na obsah alfa hořkých látek. Pokles množství srážek a častější epizody sucha mají zase negativní dopad na výnos.
Předpokládaný pokles výnosu do roku 2050 je podle modelových projekcí v rozmezí od čtyř do 18 procent a obsah alfa hořkých látek o 20 až 31 procent proti současnosti v případě, že nedojde k přijetí adekvátních adaptačních opatření. Vedle dopadů změny klimatu budou muset pěstitelé reagovat i na požadavky udržitelnosti výroby.
Autoři: Dr Ing. Martin Možný / Doc. Dr. Mgr. Věra Potopová
Zdroj: FAPPZ
Podobné články
Od hasicího robota přes chytrá řešení pro města a krajinu až po udržitelnou kosmetiku. ČZU letos na Zemi živitelce představí projekty, které ukazují šíři témat, jimiž se univerzita zabývá, a především to, jak se její výzkum promítá do konkrétních řešení.
Součástí prezentace České zemědělské univerzity na mezinárodním agrosalonu Země živitelka, který se v českobudějovickém výstavním areálu koná ve dnech 20.–25. srpna 2026, je i letos podnikatelský inkubátor Point One. Postupně zde představí tři úspěšné projekty svých členů: Aroma difuzéry Hyfo,
