Vyplývá to ze studie v Nature Communications, na níž pracovali v rámci mezinárodního týmu vědci z katedry agroekologie a rostlinné produkce Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze. Podle výsledků studie se podmínky pro pěstování chmele v Evropě budou měnit nerovnoměrně. Lépe na tom budou severněji položené pěstitelské regiony, kam spadá i Žatecká chmelařská oblast, naopak hůře jižněji položené regiony. Kvůli růstu teplot vzduchu dozrává chmel až o 20 dnů dříve než v minulosti. Dozrávání se navíc posouvá do horkých dnů, což má negativní dopad na obsah alfa hořkých látek. Pokles množství srážek a častější epizody sucha mají zase negativní dopad na výnos.
Předpokládaný pokles výnosu do roku 2050 je podle modelových projekcí v rozmezí od čtyř do 18 procent a obsah alfa hořkých látek o 20 až 31 procent proti současnosti v případě, že nedojde k přijetí adekvátních adaptačních opatření. Vedle dopadů změny klimatu budou muset pěstitelé reagovat i na požadavky udržitelnosti výroby.
Autoři: Dr Ing. Martin Možný / Doc. Dr. Mgr. Věra Potopová
Zdroj: FAPPZ
Podobné články
Den otevřených dveří v zahradnictví v Jevanech má své tradiční místo v kalendáři akcí pro veřejnost. Je velkou a očekávanou událostí, kdy je možné nejen obdivovat několikahektarové pěstební plochy a sortiment rostlin, ale i nahlédnout pod pokličku provozu tohoto vytíženého
Nejen vědou, i sportem a zábavou živ je člověk. Tato filozofie se na České zemědělské univerzitě naplňuje nejméně jednou v roce. Už více než dvacet let se pokaždé uprostřed května po ránu zaplní sportovní areál akademiky a zaměstnanci univerzity a