Konference se konala v rámci významného evropského projektu AgroServ. Výsledky projektu s rozpočtem téměř 15 milionů EUR budou mít zásadní dopad na budoucnost potravinového systému, zachování biodiverzity a snížení dopadu zemědělství na klima. Konsorcium bude úzce spolupracovat se zemědělci, průmyslem, občany a politiky prostřednictvím tzv. „živých laboratoří“ a směrem k vytvoření politik založených na důkazech a společně vyvinutých postupech v zemědělství. Česká zemědělská univerzita je do projektu zapojena jako reprezentant služeb pro zemědělský sektor s hlavní koordinátorkou profesorkou Lenkou Kouřimskou. Zajímali jsme se o podrobnosti.
Paní profesorko, jak hodnotíte projekt AgroServ, pokud jde o jeho význam pro české zemědělství, konkrétně potravinářskou sféru?
Tento projekt navrhne a nabídne širokou škálu služeb integrujících zemědělský a potravinářský sektor. Umožní lepší integraci farmářů a všech subjektů zapojených do produkce potravin s vědecko-výzkumnou sférou. Z toho by měl profitovat i český agropotravinářský sektor. Protože je projekt mezinárodní a zahrnuje 42 partnerů, mohli by naši zemědělci a potravináři získat přístup k informacím a službám všech zainteresovaných zahraničních partnerů.
Jaké jsou nejdůležitější výstupy z této konference a co z toho vyplývá pro nejbližší budoucnost?
Cílem konference bylo zviditelnit projekt AgroServ a přiblížit jeho služby co nejširšímu spektru uživatelů z řad akademiků, vědců, zemědělců, producentů potravin, zástupců dozorových orgánů, svazů a sdružení, jakož i dozorovým orgánům a zástupcům dotčených vládních institucí. Dalším cílem konference bylo setkání jednotlivých řešitelů projektu a řídících orgánů, představení tvorby katalogu služeb a prezentace možností spolupráce s jinými mezinárodními projekty a konsorcii.
Jakou roli hraje v tomto procesu ČZU a co to konkrétně znamená pro vás jako koordinátorku?
ČZU je zapojena do projektu AgroServ v několika pracovních balíčcích. Velkou úlohu hraje v oblasti komunikace a propagace. Díky našemu špičkovému zázemí jsme v říjnu 2022 zorganizovali v Aule ČZU velmi úspěšný úvodní kick-off meeting projektu. Další úloha ČZU v projektu AgroServ spočívá v zapojení se do tzv. živých laboratoří (living labs). Počítáme se zapojením našich experimentálních a demonstračních pracovišť, zejména pokusných políček, jakož i nově vybudovaného potravinářského pavilonu s technologickými provozy a senzorickou laboratoří.
Jak by měly v praxi fungovat takové „živé laboratoře“?
Živé laboratoře by měly být možností, kde se bude setkávat praxe s vědeckou sférou. Mělo by zde docházet k rychlému přenosu vědeckých poznatků do praxe. Zemědělci a potravináři by zde měli mít možnost vyzkoušet si nové postupy v pěstování rostlin a chovu hospodářských zvířat, jakož i inovativní potravinářské technologie. Zároveň by toto vybavení mělo být přístupné i dalším uživatelům z řad studentů, vědců a široké veřejnosti, kde by mělo plnit edukativní a popularizační cíle.
Jak se v českých podmínkách daří prosazovat principy agroekologie ve srovnání s jinými evropskými zeměmi, kde zemědělství vychází z poněkud odlišných tradic?
Máme sice v našich podmínkách například odlišnou velikost zemědělských podniků v porovnání s jinými evropskými zeměmi, kde jsou základem rodinné farmy, ale základní principy agroekologie a přístup k odolnému a udržitelnému zemědělsko-potravinářskému systému musí uplatňovat všichni do jisté míry obdobně a v souladu s politikou EU. Globální změna klimatu není limitovaná hranicemi států a problémy, které přináší, je třeba řešit v mezinárodním měřítku. K tomu může projekt AgroServ přispět právě tím, že propojuje 42 partnerů z Francie, Itálie, Finska, Litvy, České republiky, Belgie, Bulharska, Portugalska, Německa, Izraele, Srbska, Irska, Holandska, Portugalska, Španělska, Rumunska, Slovinska a Dánska.
Čím mohou zkušenosti evropských partnerů obohatit naše prostředí a co naopak můžeme předat my jim?
Na každé konferenci je důležitá výměna osobních zkušeností, navázání nových partnerství a lepší poznání zúčastněných subjektů. Zkušenosti evropských partnerů je vždy dobré a důležité vyslechnout a pak kriticky posoudit možnost jejich implementace na naše podmínky. Nejdůležitější jsou zkušenosti partnerů, kteří mají obdobné podmínky zemědělské produkce a jsou s námi v intenzivním kontaktu při produkci potravin. V první řadě jsou to naši nejbližší sousedé.
Naplnila konference vaše očekávání?
Konference naplnila má očekávání, v mnohém je i předčila. Důležité bylo osobní setkání všech zúčastněných a partnerů projektu. V řešení projektu došlo k významnému posunu, k ujasnění některých dílčích aspektů realizace a harmonizaci postupů plnění úkolů. Projekt byl též náležitě propagován a představen potenciálním uživatelům služeb.
Ptala se: Lenka Prokopová
Podobné články
Nejnovější hodnocení žebříčku UI GreenMetric potvrzuje prvenství České zemědělské univerzity v udržitelnosti mezi zúčastněnými domácími vysokými školami a úctyhodné 31. místo v celosvětovém měřítku, kde prvenství stabilně patří nizozemské Wageningen University & Research. Oproti roku 2023 si tak Česká zemědělská
Výroční setkání Akademické obce ČZU v Praze bývá příležitostí k rekapitulaci uplynulého roku a k ohlédnutí za vším, co se v onom roce podařilo více a co případně méně. Letos se akademici sešli v aule ve středu 18. prosince 2024