Tato dřevina se však v posledních letech klimatické změny ocitla na ústupu z nižších a středních poloh České republiky, kde byla historicky vysazována – na nepřirozené a z dnešního pohledu nevyhovující lesní stanoviště. Společně se změnou klimatu, která zapříčiňuje zvyšování teploty vzduchu a častější sucha, se stává přežívání smrku v nížinách stále náročnější. Přesto je často v těchto polohách pěstován jako jedna z nejproduktivnějších hospodářských dřevin. Na špatné suché přírodní podmínky smrk reaguje nižším přírůstem, který se v dlouhodobém stresovém prostředí může projevit žloutnutím, usycháním jehličí a sníženou obranyschopností vůči druhotným škůdcům a chorobám.
Tým českých a italských vědců potvrdil, že suché prostředí s nižšími úhrny srážek je pro smrky rostoucí v nížinách limitující. Jejich práce se zaměřila na smrkové lesy ve Středočeském kraji v okolí Kostelce, Karlštejna a Cukráku. V těchto lokalitách probíhal sběr meteorologických a dendrochronologických dat. Dendrochronologie je vědecká metoda, při které se kmen stromu navrtá a odebere se část dřevní hmoty. Následně lze podle velikosti letokruhů sledovat přírůst stromu v jednotlivých letech. Porovnáním těchto dat vědcům umožnilo sledovat, jaký vliv mají výkyvy srážek a teploty na rychlost přirůstání smrků v jednotlivých vegetačních obdobích.
Ukázalo se, že smrkové lesy v nížinách primárně nelimituje teplota vzduchu, ale množství a deficit srážek. Dlouhá a intenzivní sucha v letním období u smrků vedou ke snížení fotosyntézy a k nedostatečnému zásobení živinami, které jsou vodou transportovány, což má za následek snížený přírůst dřeva během vegetačního období.
Oldřich Vojtěch
D’Andrea, G.; Šimůnek, V.; Pericolo, O.; Vacek, Z.; Vacek, S.; Corleto, R.; Olejár, L.; Ripullone, F. Growth Response of Norway Spruce (Picea abies [L.] Karst.) in Central Bohemia (Czech Republic) to Climate Change. Forests 2023, 14, 1215. https://doi.org/10.3390/f14061215
Podobné články
Už třiadvacet let si 21. března připomínáme Mezinárodní den lesů jako symbolickou výzvu k ochraně přírodního bohatství nesmírné hodnoty. Zdravé lesy jsou zásadní pro zachování života na Zemi, fungují jako „plíce planety“ a zahrnují celou škálu přínosů od ekologických a
V odlehlé mongolské poušti Gobi sledovala okamžik, který se vědcům dosud nepodařilo zachytit. Studentka Fakulty tropického zemědělství Martina Sihelská jako první vědecky zdokumentovala narození mláděte kriticky ohroženého velblouda divokého (Camelus ferus). Výsledky publikovala v časopise Acta Ethologica.
