Jeho studie publikovaná v prestižním časopise Ecology Letters ukazuje, že hmyzí holky trpí o trochu více (méně jich přežije až do dospělosti, když jsou vystaveny potravní deprivaci) než kluci. Výsledky dále naznačují, že za to částečně může pohlavní dimorfismus ve velikosti těla. U hmyzu jsou typicky holky větším pohlavím a mají tedy během růstu větší nároky na příjem potravy.
Dospělosti se tedy dožívá více samečků. U druhů, kde jsou pohlaví stejně velká, k této nerovnováze nedochází. Zhoršující se vnější podmínky, které vedou k umírání mladých samiček, mohou ovlivnit celé populace zasažených druhů.
Tým ekologie hmyzu je rád, že se tímto konečně mohl zapojit do celospolečenské diskuse o genderové spravedlnosti v přírodě, a Tiitovi moc gratulujeme!
Podobné články
Objevování nových míst, poznávání jiných kultur, vystupování z komfortní zóny, setkávání s milými lidmi, učení se a spousta zábavy. To vše nás činí šťastnými. Stačí se nebát, udělat první krok a vycestovat. A můžeme potvrdit, že to stojí za to.
Co rozhoduje o tom, zda si k večeři připravíte pizzu z mrazáku, nebo z vlastního těsta? Je to víc než jen otázka dovedností nebo času. Nový výzkum vědců z České zemědělské univerzity odhaluje koncept Food agency – komplexní kombinace sociálních