Jeho studie publikovaná v prestižním časopise Ecology Letters ukazuje, že hmyzí holky trpí o trochu více (méně jich přežije až do dospělosti, když jsou vystaveny potravní deprivaci) než kluci. Výsledky dále naznačují, že za to částečně může pohlavní dimorfismus ve velikosti těla. U hmyzu jsou typicky holky větším pohlavím a mají tedy během růstu větší nároky na příjem potravy.
Dospělosti se tedy dožívá více samečků. U druhů, kde jsou pohlaví stejně velká, k této nerovnováze nedochází. Zhoršující se vnější podmínky, které vedou k umírání mladých samiček, mohou ovlivnit celé populace zasažených druhů.
Tým ekologie hmyzu je rád, že se tímto konečně mohl zapojit do celospolečenské diskuse o genderové spravedlnosti v přírodě, a Tiitovi moc gratulujeme!
Podobné články
Po letech sucha, kůrovcových kalamit a narůstajících klimatických extrémů dnes už neplatí, že stačí „jen“ vysadit více stromů. Projekt SUPERB inicioval obnovu lesů na takřka 1,5 milionu hektarů půdy a přinesl výsledky, které mění přístup k obnově lesů napříč Evropou.
Fotograf divoké přírody Petr Bambousek se stal letošním laureátem Ceny děkana Fakulty životního prostředí, která se na této fakultě uděluje každoročně v rámci oslav Dne Země. V minulosti prestižní ocenění získali například jaderná inženýrka Dana Drábová či kněz, molekulární biolog
