Jeho studie publikovaná v prestižním časopise Ecology Letters ukazuje, že hmyzí holky trpí o trochu více (méně jich přežije až do dospělosti, když jsou vystaveny potravní deprivaci) než kluci. Výsledky dále naznačují, že za to částečně může pohlavní dimorfismus ve velikosti těla. U hmyzu jsou typicky holky větším pohlavím a mají tedy během růstu větší nároky na příjem potravy.
Dospělosti se tedy dožívá více samečků. U druhů, kde jsou pohlaví stejně velká, k této nerovnováze nedochází. Zhoršující se vnější podmínky, které vedou k umírání mladých samiček, mohou ovlivnit celé populace zasažených druhů.
Tým ekologie hmyzu je rád, že se tímto konečně mohl zapojit do celospolečenské diskuse o genderové spravedlnosti v přírodě, a Tiitovi moc gratulujeme!
Podobné články
Problematika sucha a jeho dopadů na zemědělství, vodní hospodářství, ekonomiku i společnost. To je stěžejní oblast výzkumu moldavské vědkyně, která nyní působí na katedře agroekologie a rostlinné produkce FAPPZ České zemědělské univerzity v Praze. Na této univerzitě se nyní stala
Poslední pátek v září s datem 26. 9. 2025 bude patřit Noci vědců, největší popularizační akci svého druhu. Více než 130 institucí a firem v 73 městech republiky nabídne program zaměřený na téma Bohatství. Do unikátní vědecké show se tradičně
