Jeho studie publikovaná v prestižním časopise Ecology Letters ukazuje, že hmyzí holky trpí o trochu více (méně jich přežije až do dospělosti, když jsou vystaveny potravní deprivaci) než kluci. Výsledky dále naznačují, že za to částečně může pohlavní dimorfismus ve velikosti těla. U hmyzu jsou typicky holky větším pohlavím a mají tedy během růstu větší nároky na příjem potravy.
Dospělosti se tedy dožívá více samečků. U druhů, kde jsou pohlaví stejně velká, k této nerovnováze nedochází. Zhoršující se vnější podmínky, které vedou k umírání mladých samiček, mohou ovlivnit celé populace zasažených druhů.
Tým ekologie hmyzu je rád, že se tímto konečně mohl zapojit do celospolečenské diskuse o genderové spravedlnosti v přírodě, a Tiitovi moc gratulujeme!
Podobné články
Přírodní rezervace Fakulty životního prostředí ČZU V Bahnách na Rakovnicku se po zimě probouzí k životu. Pokud jste ji navštívili v časném jaře, ještě, než vyrostlo listí, jistě jste nepřehlédli zvláštně upravené kmeny bříz a topolů.
Týmy z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, Fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze a ALKA Wildlife zahájily společně s partnery z Německa inovativní a prakticky orientovaný projekt „BIBOB“, jehož cílem je zkoumat roli bobrů v
