„Máme někde 700 km nad zemí skupinu kamarádů, kteří se s námi snaží promluvit, posílají nám data, která pro zemědělství, lesnictví a životní prostředí potřebujeme. My se jen musíme naučit mluvit jazykem jejich kmene a musíme ho naučit studenty.
„Máme někde 700 km nad zemí skupinu kamarádů, kteří se s námi snaží promluvit, posílají nám data, která pro zemědělství, lesnictví a životní prostředí potřebujeme. My se jen musíme naučit mluvit jazykem jejich kmene a musíme ho naučit studenty.
Společnost Microsoft a Česká zemědělská univerzita budou usilovat o další posun v oblasti digitálního vzdělávání. Ve středu 26. dubna 2023 podepsaly memorandum, které definuje čtyři hlavní oblasti spolupráce týkající se zejména rozvoje a zlepšení digitálních dovedností mezi studenty a učiteli.
Před padesáti lety zde získali vysokoškolské tituly, nyní si mohli symbolicky zopakovat promoce, zavzpomínat na studentské časy a zjistit, jak moc se jejich alma mater během let změnila. Absolventi z roku 1973… Právě pro ně uspořádala Česká zemědělská univerzita 10.
Některým dopadům klimatické krize se zřejmě již nevyhneme. Od 60. let se naše planeta oteplila o jeden stupeň a nejhorší scénáře předpokládají oteplení až o sedm stupňů do konce 21. století.
Požár, který vypukl v neděli 24. července 2022 v Českém Švýcarsku, zasáhl plochu zhruba tisíc hektarů. Z pohledu místní komunity tragédie s dlouhodobými následky. Zdejší přírodě by to však mohlo přinést i něco pozitivního.
Den Země si 22. dubna připomíná více než miliarda lidí. Narozdíl od jiných svátků je spíše mementem a varováním před dopadem lidského počínání na zdravotní kondici planety. Kořeny má ve Spojených státech, kde se poprvé slavil v roce 1970.
„Udělení profesorského titulu je oceněním schopností těch, kteří se na cestě vědy a vysokoškolského vzdělání dostali nejdál. Věřím, že každý z vás bude příspěvkem k tomu, aby byly české vysoké školy místem příležitostí, kde mohou mladí a talentovaní lidé rozvíjet své schopnosti,“ řekl 21.
Studenti dvou fakult České zemědělské univerzity mají nyní jedinečnou možnost stát se součástí výzkumných týmů Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) a pracovat zde v rámci doktorských studijních programů. Memorandum o spolupráci podepsal prestižní ústav s vedením ČZU v pondělí 20.
Docent Hynek Roubík se řídí přesvědčením, že „odpady jsou problém, výzva a příležitost všude“. Proto se dal na dráhu environmentálního a ekologického inženýrství v oblasti odpadového hospodářství. Výzkumu se věnuje na katedře udržitelných technologií Fakulty tropického zemědělství, kde také své vědomosti předává mladým doktorandům.
Ještě na začátku minulého století byl sýček obecný (Athene noctua) naší nejběžnější sovou. Pak ho ale začala pronásledovat nepřízeň osudu. Postupně se jeho populace čítající několik tisíc hnízdních párů zredukovala na posledních pár desítek.
Mezinárodní filmový festival v univerzitním kampusu, to se hned tak nevidí. Že to je dobrý nápad, dokazuje třináctiletá historie přehlídky populárně-vědeckých dokumentů na České zemědělské univerzitě. Popularizace vědy a pronikání do tajů přírody na filmovém plátně si získává stále nové a nové příznivce nejen z řad studentů a zaměstnanců univerzity, ale i z nejbližšího okolí.
Akademická obec České zemědělské univerzity v Praze se v pondělí 28. listopadu 2022 sešla v aule na slavnostním zasedání Vědecké rady ČZU.
Na ČZU studuje řada vrcholových sportovců, reprezentantů ČR, účastníků nejvyšších sportovních akcí jako jsou olympijské hry, mistrovství světa a Evropy, ale i nejvyšších sportovních soutěží v rámci republiky. Je jasné, že skloubit vysokoškolské studium s časově náročným programem vrcholového sportovce není vůbec jednoduché a od jedince vyžaduje velké úsilí, aby vše zdárně zvládl.
V krajině hrají nezastupitelnou roli a mají mnoho životadárných funkcí. Jsou zásobárnou vody, zajišťují regulaci podnebí a teploty a také představují významný biotop vodního ptactva. Právě to bylo v roce 1971 jedním z hlavních důvodů pro podpis mezinárodní úmluvy o ochraně mokřadů, takzvané Ramsarské úmluvy.
Vysoké emise skleníkových plynů jsou bohužel stále aktuálním a palčivým tématem, stejně jako energetické zdroje. K řešení situace by měly pozitivně přispívat bioplynové stanice.
Témat, kde by spolupráce obou subjektů mohla přinést pozitivní výsledky v ochraně přírody i zemědělství, je celá řada. Netýkají se jen výzkumu v terénu, ale například i zlepšování welfare zvířat, ať už v oblasti změn legislativy nebo technických opatření, zachování genových zdrojů primitivních plemen, péče o les a bezlesí s pomocí přirozené pastvy velkých kopytníků a podobně.
Liduprázdné území s rašelinnými jezírky a neprostupnými močály obývané temnými silami. To je běžná představa o rašeliništích, dominantním biotopu našich pohraničních hor. Ale zatímco na Šumavě a v Krušných horách patří ke koloritu, uprostřed Čech byste něco takového nejspíš nehledali.
„Chceme účastníky konference inspirovat ke změnám. I malé kroky jednotlivců mohou být společně velkým krokem pro společnost a prostředí, ve kterém žijeme,“ říká prorektorka ČZU pro rozvoj a udržitelnost profesorka Eva Vlková.
Platformy sociálních médií se staly součástí života mnoha lidí. Uživatelé na nich tráví čím dál víc času a vytvářejí zde prostřednictvím svých interakcí aktivní i pasivní digitální stopu. Díky těmto digitálním stopám vypracovali vědci České zemědělské univerzity studii, která měla za úkol zjistit, jaký vliv mají tyto platformy na životní styl adolescentů.
Když se řekne výzkumná stanice na souostroví v Severním ledovém oceánu, mnohým z nás se vybaví romantický obraz polární záře a také zasněžená krajina s prohánějícími se soby nebo polárními liškami.
Vynikající český atlet Matěj Krsek vystřídal ve vedení ankety o nejlepšího sportovce ČZU čtyřnásobnou držitelku tohoto titulu, biatlonovou hvězdu Markétu Davidovou. Cenu pro vítěze si převzal spolu s dalšími sportovci na prvních pěti pozicích ve čtvrtek 11.
Prof. RNDr. Michael Komárek, Ph.D., povede v příštích čtyřech letech Fakultu životního prostředí České zemědělské univerzity. Renomovaný geochemik s bohatou zahraniční zkušeností už na této fakultě odvedl pěkný kus práce jako zakladatel a vedoucí katedry geoenvironmentálních věd a také jako proděkan pro vědu a výzkum.
Precizní zemědělství, environmentální význam zemědělství a sociální zemědělství. Témata naznačující, že jeden z nejvýznamnějších evropských agrárních veletrhů se ubírá směrem k udržitelné budoucnosti. Pro české zemědělce a farmáře je Země živitelka šance seznámit se s nejnovějšími trendy, pro vědce České zemědělské univerzity ideální příležitost předat veřejnosti něco z toho, co dělá tuto univerzitu nejudržitelnější v republice a zajišťuje jí mezinárodní prestiž.
Dva z deseti nejcitovanějších vědců v České republice jsou z České zemědělské univerzity. Jsou jimi prof. Jan Vymazal z Fakulty životního prostředí a Dr. Roman Pavela, který vedle VÚRV pracuje i na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů.
S rozvojem technologií je spjata i potřeba jejich využívání v různých oblastech lidské činnosti. Nepochybně to platí i v případě rozvoje a využití umělé inteligence (AI, z anglického Artificial Intelligence), a to i ve vztahu k procesu vzdělávání.
Rok od svého založení nabírá Iniciativa ČESKÉ POLE na síle. K záchraně tradičních produktů našeho zemědělství se nyní připojuje i Česká zemědělská univerzita, která na sebe bere roli odborného garanta a poradce v oblasti výzkumu tradičních odrůd a plemen.
Jak se vysoké školy potýkají s krizí, kterou přinesla pandemie covidu? To bylo téma výzvy Národní agentury pro Erasmus, do níž se v roce 2020 přihlásilo konsorcium univerzit zemí střední a jihovýchodní Evropy (CASEE) sdružující vysokoškolské instituce se zaměřením na zemědělství.
Česká zemědělská univerzita využila jedinečnou příležitost zakoupit Vinařství Sádek ve Znojemské vinařské podoblasti a zajistila tak další možnost unikátní výuky i výzkumu pro studující a pedagogy v tomto odvětví. Jde přibližně o pět hektarů, z nichž část je koncipována jako výuková vinice se čtyřiceti odrůdami a čtrnácti druhy vedení révy vinné, část jako výzkumná vinice.
Ekologové řadu let upozorňují na nutnost zajistit lepší ochranu oblasti na soutoku Moravy a Dyje. Jejich očekávání se má naplnit, přírodní unikát s největším komplexem lužních lesů ve střední Evropě se stane chráněnou krajinnou oblastí.
Žebříček Academic Ranking of World Universities (známý i jako Šanghajský žebříček) publikoval na základě jim používané metodiky hodnocení výstupů vědecké práce světových univerzit v konkrétních předmětných oblastech, kde je v každé z nich uváděno prvních 500 vysokých škol.
Už šestým rokem se tým doc. Lenky Wimmerové z Fakulty životního prostředí ČZU věnuje snižování ekologické zátěže letních hudebních festivalů. Za tu dobu se podařilo výrazně posunout povědomí účastníků festivalů o tom, jak se co nejšetrněji chovat ke svému okolí.
Cestovatel Tomáš Vaňourek se po své výpravě do Asie inspirované pány Hanzelkou a Zikmundem tentokrát rozhodl zopakovat, a také rozšířit první putování H+Z napříč Afrikou a Amerikou. S ročním odkladem způsobeným pandemií covidu-19 vyrazil 22.
Poskytnout vodním ptákům více možností k zahnízdění je smyslem projektu, který řeší Fakulta životního prostředí ČZU v Praze. Na rybnících v jižních Čechách, a také na severočeských zatopených lomech vědci instalují umělé ostrovy.
Téma bioekonomiky je v poslední době určujícím trendem ve většině vyspělých evropských zemí. Navazuje na Green Deal – Zelenou dohodu pro Evropu – i na strategický dokument Cirkulární Česko 2040, který vzniká pod vedením Ministerstva životního prostředí.
Kůrovcová kalamita ovlivňuje lesní hospodářství v České republice výrazně již od roku 2016 a má obrovský ekonomický dopad na celý sektor. Objem napadených stromů v některých regionech přesáhl zpracovatelské kapacity a odumřelé smrky zůstávají v lesních porostech i několik let.
Sledování zvěře je historicky jednou z nejzajímavějších disciplín pro mnoho zoologů a ekologů na celém světě. V minulosti změnilo pozorování zvířat několik historických milníků. Tím prvním byl vynález pozorovacího binokulárního dalekohledu, který dovolil vzdálit se od zvířat a eliminovat alespoň trochu dopad přítomnosti člověka.
Kampus České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) se rozrostl o novou budovu demonstrující principy udržitelného rozvoje – unikátní Pavilon environmentálních studií. Odborníci z Fakulty životního prostředí, kteří pavilon budou využívat, v jeho realizaci uplatnili aktuální trendy a technologie, které přispívají k adaptaci sídel na dopady klimatické změny.
Další cestu do Namibie podnikl letos profesor Patrick Van Damme, děkan Fakulty tropického zemědělství ČZU v Praze. Vede zde intenzivní jednání s místními autoritami i soukromými subjekty a se svým týmem vyhledává místa vhodná k zalesňování.
Nová studie Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze provedená na polích v bezprostřední blízkosti dálnice D5 byla zaměřena na organické polutanty a kovy. Výsledky potvrzují, že je okolní půda nevhodná pro pěstování zemědělských plodin pro potravinářství i jako krmivo pro hospodářská zvířata.
Nová studie publikovaná v prestižním časopise Nature odhaduje, že strukturně bohaté lesy a lesy, kterým je umožněno dozrát, by mohly v příštích desetiletích zachytit přibližně 226 gigatun uhlíku. To ale bude platit pouze v případě, že zároveň snížíme emise skleníkových plynů.
Rektor České zemědělské univerzity prof. Petr Sklenička se stal začátkem roku novým předsedou dozorčí rady státního podniku Lesy ČR. Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly je důležitou oblastí, na niž se Lesy ČR v dalších letech musí zaměřit, adaptace krajiny na změnu klimatu.
V současné době jsou základními celosvětovými tématy změna klimatu a snižování biodiverzity a s tím spojená rizika pro budoucnost naší planety. A tak je jedním ze zásadních problémů snižování emisí skleníkových plynů, jako jsou CO2 a metan, a zvyšování druhové rozmanitosti rostlin a živočichů.
Třicet miliard ročně na to, aby se našim dětem žilo stejně příjemně jako nám, je nic, upozorňuje rektor České zemědělské univerzity v Praze profesor Petr Sklenička. Oblast Amálie nezůstane jedinou chytrou krajinou v zemi.
Ke komunistickému puči z 25. února roku 1948 přibylo v novodobých dějinách další datum, z něhož mrazí: 24. únor 2022, den bezprecedentní agrese Ruska proti Ukrajině. Prvotní šok vystřídala obrovská vlna solidarity, která se rozlila napříč Evropou.
V úterý 31. října 2023 byl nedaleko Jevan odhalen památník doc. Kryštofa Liebicha, významného lesníka 19. století a prvního docenta lesnických disciplín. Stalo se tak při příležitosti oslav 175. výročí zahájení výuky lesnictví na pražské polytechnice.
Zimní univerziáda v Lake Placid už je minulostí, ale radost z úspěchu českých vysokoškoláků asi ještě nějaký čas vydrží. Dvanáct medailí a šesté místo naší výpravy v celkovém hodnocení univerzit je skvělá bilance.
V předvečer třiatřicátého výročí sametové revoluce byly na zámku Josefa Hlávky v Lužanech u Přeštic uděleny Ceny Josefa Hlávky pro nejlepší studenty a absolventy pražských veřejných vysokých škol, brněnské Techniky a pro mladé talentované pracovníky Akademie věd České republiky.
Jak se chovají jelen evropský, srnec obecný a prase divoké žijící v oblasti, kde se pohybují vlci? Vyhýbá se zvěř místům, kde je vysoké riziko, že se stane kořistí? A jak to v konečném důsledku ovlivňuje vegetaci, a tím i obnovu lesa?
„Společně pro udržitelnou budoucnost: Buďme agenty změny, kterou naše planeta potřebuje.“ Taková je základní filozofie sedmi univerzit, které se už dvě desetiletí sdružují v síti Euroleague for Life Sciences. Nyní mají v plánu ještě pevnější spojenectví.
Po roce 2022, kdy se konference Euroleague for Life Sciences (ELLS) konala na České zemědělské univerzitě v Praze na konci léta, se letošní ročník opět vrátil do tradičního podzimního deštivého termínu a přesunul se na německou univerzitu v Hohenheimu kousek od Stuttgartu.
Prestižní Cenu předsedy Grantové agentury ČR za vynikající výzkum získala doktorka Asa Gholizadeh působící na katedře pedologie a ochrany půd FAPPZ. Projekt přináší průlomovou metodu identifikace kontaminovaných půd za pomoci satelitních dat.
Najít cestu k optimálnímu rozhodnutí přijatelnému pro všechny zúčastněné je vždy oříšek. Řešením může být metoda BeCoMe, tzv. Best Compromise Mean, kterou vyvinul tým vědců Katedry informačního inženýrství Provozně ekonomické fakulty ve složení prof.
Chleba z cvrčků, tyčinky z rozemletých sarančat nebo larvy potemníka moučného místo chipsů večer k televizi. Tak nějak vidí budoucnost stravování řada vědců zabývající se bezpečností, chovem a následnou konzumací hmyzu.
Je jedním ze čtyř akademiků České zemědělské univerzity, kteří letos v červnu rozšířili řady jejích profesorů. Titul získal v oboru Obecná produkce rostlinná, působí na katedře agroekologie a rostlinné produkce Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů.
Jmenovací dekrety opravňující k používání titulu profesor převzali 12. prosince 2023 z rukou prezidenta republiky další dva zástupci akademické obce České zemědělské univerzity: Jan Šobotník z Fakulty tropického zemědělství a Aleš Hanč z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů.
Na přelomu zimy a jara roku 2020 začal svět sužovat nový virus způsobující koronavirové onemocnění covid-19. Jediné, co bylo jisté, byl jeho čínský původ a to, že si s ním nevíme rady a že jeho vpád do organismu může mít fatální následky.
Výzkumný tým Lenky Wimmerové z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze s partnery dokončil metodiku pro organizátory letních open air festivalů s názvem „Jak snižovat dopad festivalu na životní prostředí?“ Metodika, aktivity a závěry z tříletého projektu Rolling Waste podpořeného grantem z Technologické agentury České republiky byly v rámci Prague Music Week prezentovány členům asociace FESTAS, promotérům hudebních akcí i širší veřejnosti.
Že pandemie není jen vědecko-medicínský problém, ale i problém sociologický, dobře ví RNDr. Jiří Černý, Ph.D. z Fakulty tropického zemědělství. Některé věci z pozice virologa ovlivnit nelze, ale mnoho dalších problémů nachází právě zde řešení, jak se ukázalo v období pandemie covidu.
Česká zemědělská univerzita je oblíbenou destinací studentů i odborníků z celého světa, které sem lákají zajímavé výzkumné a vzdělávací projekty. A právě pro zahraniční akademiky a jejich rodiny už třetím rokem na univerzitě funguje Welcome Centrum.
Každý rok 22. dubna si připomínáme, jak křehká a zranitelná je naše planeta pod vlivem lidských aktivit. V tento den probíhají na celém světě informační kampaně upozorňující na ekologické hrozby a na nutnost chovat se zodpovědně k životnímu prostředí na planetě, která je naším jediným a nenahraditelným domovem.
Celkem devět želízek v ohni měly Statky ČZU na Národní výstavě hospodářských zvířat v Brně. V soutěžích, které začaly v sobotu 22. dubna a vyvrcholily v pondělí 24. dubna, hájily barvy České zemědělské univerzity dvě krávy a dvě jalovice plemene Holstein a čtyři krávy a jedno tele plemene Jersey.
Vědci z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze se podílejí na průzkumu Tajemné Madony z Havraně, středověké dřevěné sochy patřící do sbírek Národní galerie. Toto velmi vzácné a unikátní dílo bylo na jeden den převezeno do High-tech pavilonu Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v pražském Suchdole, aby bylo nasnímáno pomocí CT skeneru.
Již dvacet let sídlí Knihovna ČZU v samostatném objektu uprostřed kampusu. Na jednom místě tak poskytuje nadstandardní servis studentům i akademikům všech oborů, které se na univerzitě studují nebo jsou předmětem bádání.
Péče o zdraví může mít i hlubší rozměr. Základem by měla být prevence, k níž neodmyslitelně patří pravidelná laboratorní vyšetření zaměřená na civilizační choroby, potravinové intolerance, alergie, rizika zubního kazu nebo třeba analýzu mikrobiomu.
Česká zemědělská univerzita zaujala 45. místo v mezinárodním žebříčku UI GreenMetric a opakovaně obsadila 1. místo mezi zúčastněnými vysokými školami z ČR. Obhájila tak své postavení nejudržitelnější vysoké školy v České republice, a i přes stále se rozšiřující účast a konkurenci se celkově umístila mezi první padesátkou hodnocených.
Od poloviny prosince loňského roku je řádným profesorem České zemědělské univerzity. Má za sebou celou řadu vědeckých i pedagogických úspěchů, mezi ty největší řadí pokrok v oblasti vermikompostování. Aleš Hanč působí na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů a vědecké poznatky i přístup k životu uplatňuje i na své chalupě v Podkrkonoší.
Materiály umístěné na tomto webu mohou být publikovány pouze se souhlasem ČZU.
Informace o zpracování a ochraně osobních údajů na ČZU v Praze.
Česká zemědělská univerzita v Praze
Kamýcká 129
165 00 Praha – Suchdol
IČO: 60460709
DIČ: CZ60460709
ID datové schránky ČZU: 3hdj9cb
Tel. ústředna: +420 224 381 111
© 2023 Česká zemědělská univerzita v Praze – Všechna práva vyhrazena